Nový papež jako Trump? I takové hlasy se ozývají, potvrdil historik

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po staletí platí obdobná pravidla, nového papeže volí kardinálové. Změnilo se jen místo a počet volitelů. „V moderních dějinách se nikdy nestalo, že by byl papež zvolen hned první den,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Jaroslav Šebek. Konkláve, které odstartuje ve středu sedmého května, nebude podle něho vůbec lehké.

A nesnadné úkoly čekají i novou hlavu katolické církve. Ať už je z Evropy či z jiné části planety. „Problémů je celá řada. Už jenom to, že se proměnil i ráz společnosti díky technologickým změnám. Církev se s tím bude muset nějakým způsobem vypořádat,“ zdůraznil Šebek s tím, že ve hře je i svolání nového církevního koncilu.

Ve středu 7. května se sejde konkláve, které bude volit nového papeže. Kdo je oním „styčným důstojníkem“, který svolává kardinály?

Hlavním mužem, který svolává konkláve a je jedním z řídících kardinálů v době, kdy není papež v úřadě, je děkan kardinálského kolegia Giovanni Battista Re. Mimo jiné vedl i pohřební obřady.

Co se děje v den zahájení konkláve? Má liturgický rámec?

Vždycky je tam rámec liturgie. Konkláve začíná tím, že se nejprve sejdou všichni kardinálové ve Svatopetrské bazilice, kde je slavnostní bohoslužba. A teprve poté odchází do Sixtinské kaple, aby začalo konkláve. To se tedy nyní stane sedmého května. První den proběhne jenom první kolo, teprve v těch dalších dnech probíhají vždy dvě kola dopoledne a dvě kola odpoledne.

Může se stát, že bude nový papež zvolený hned první den?

To se většinou nestává. V moderních dějinách se to nestalo nikdy. Nyní je dokonce rozptyl kardinálů ještě větší než v roce 2013, proto si myslím, že to vůbec nebude snadné konkláve.

Proč myslíte?

Právě proto, že kardinálů je hodně, ze čtyřiadvaceti států světa. A někteří se ani neznají. Jde o to, že byli jmenováni kardinálové v zemích, které historicky nikdy kardinála neměly, například Myanmar, Haiti, Rwanda, Jižní Súdán. Ztěžuje to dohody před konkláve nebo i během konkláve, ti lidé se zkrátka neznají. Bude proto velmi důležité, aby se kardinálové vůbec seznámili.

Řada z nich zůstala ve Vatikánu už po pohřbu papeže Františka, tudíž nějaký čas na seznámení mají.

Velká část jich přijela na pohřeb a ti, kteří to nestihli, tak už tam stejně asi jsou, protože začaly generální kongregace. Tam se kardinálové scházejí a představují se tam jednotlivé vize toho, jak by církev měla vypadat. Samozřejmě už na nich může být vygenerován silný kandidát, ale podle mě konkláve potrvá nějakou dobu. Ono získat dvoutřetinovou většinu chvíli trvá. Každopádně nedá se to nyní vůbec odhadnout.

Můžeme říct, že se dnešní volba papeže výrazně liší od těch ve středověku nebo raném novověku? Nebo je to vlastně stále stejné?

V zásadě je to stejné třeba v tom, že volí kardinálové. A také v tom, že volí ze svého středu. Poslední papež, který nebyl kardinálem, byl zvolen v roce 1378. Samozřejmě mění se vnější okolnosti volby. Tak třeba v Sixtinské kapli se poprvé volilo v roce 1492.

Předtím to bylo kde?

Vždy tam, kde třeba papež zemřel. To znamená, že to nemuselo být ani v Římě. Vůbec nejdelší konkláve trvalo tři roky a probíhalo v italském městě Viterbo. Obyvatelé města už se naštvali, že to trvá tak dlouho, že rozebrali střechu budovy, ve které kardinálové jednali. A omezili jim přísun jídla a pití, aby se skutečně dohodli rychle.

Nezapomeňme také na výjimečné období středověku, kdy byli papežové v Avignonu kvůli mocenskopolitickým zájmům Francie. Jinak ale konkláve v drtivé většině probíhaly na území Itálie.

Volba papeže je spojena s naprostou mlčenlivostí, utajením. Proč takové tajnosti? Kdy to vzniklo?

Jedním z důvodů je právě Avignonské papežství, kdy papež nesídlil v Římě, ale ve Francii. Byla snaha o to, aby do volby nezasahovali světští vládci, vyvinul se proto onen tajemný rituál. Nicméně volba papeže je tradičně velice tajná, je pod papežským tajemstvím a ten, kdo by to prozradil, se vystavuje možnosti exkomunikace.

Kdo nad tajemstvím bdí a hlídá tajnost volby?

Je to celé na základě vzájemné důvěry. Zkrátka věří se, že kardinálové opravdu před vchodem do Sixtinské kaple odevzdají všechny mobily, veškerou elektroniku. Jsou skutečně pak izolování od vnějšího světa.

Další starobylou tradicí je kouř. Je v tom také nějaké tajemno, symbolika?

Je to velmi jednoduchá symbolika. Pokud je kouř černý, tak papež nebyl zvolen. Když je bílý, tak je papež zvolen. Není to ale v regulích, je to prostě tradice, která se dodržuje. Prostě se pálí hlasovací lístky v kamnech, které jsou instalovány do Sixtinské kaple.

Kdo má tu čest oznámit ono „Habemus Papam“, tedy máme papeže?

To se řídí přesně danou hierarchií kardinálského sboru. Nového papeže vždy vyhlašuje kardinál-protojáhen, což je služebně nejstarší z kardinálů-jáhnů. V současné době jím je Francouz Dominique Mamberti.

Jak může skladba kardinálů zamíchat volbou? Do jaké míry předurčil papež František svého možného nástupce?

Pokud jde o složení kolegia kardinálů, papež František tím opravdu velmi výrazně zamíchal. Drtivou většinu kardinálů, kteří budou volit, jmenoval právě on. Takže pokud bychom to brali opravdu jenom matematicky, tak by vlastně volba mohla odpovídat představám papeže Františka. Nicméně takto to právě vůbec nefunguje. Může to být opravdu velice překvapivé, klíčové není složení kolegia kardinálů, ale to, jak se budou domlouvat před volbou. To je vlastně něco, co už je nyní v běhu.

O kom se dopředu spekuluje, ten to údajně tradičně „nevyhrává“.

Není to tak, že by to většinou nevyšlo. Na příkladu volby Josefa Ratzingera vidíme, že toto pravidlo neplatí stoprocentně. Byl horkým favoritem před volbou a skutečně se pak papežem stal. Tedy nemusí se vždy objevit neznámý kardinál, který bude náhle papežem. Nicméně vyloučené to není.

Papež František uvedl, že příští papež by se mohl jmenovat Jan XXIV. Naznačil tím něco?

Odkazuje to na papeže Jana XXIII., který svolal Druhý vatikánský koncil. Byl to člověk otevřený a současně zakořeněný v křesťanské tradici.

Mohl by být svolán nový koncil?

Každopádně jsou slyšet hlasy, že by mohl být koncil svolán.

Co by měl řešit?

Problémů je celá řada. Už jenom to, že se proměnil i ráz společnosti díky technologickým změnám. Církev se s tím bude muset nějakým způsobem vypořádat.

Mění se i jazyková stránka církve. Kdysi dominantní italština ustupuje angličtině a španělštině. Do jaké míry hraje při výběru papeže roli i jazyková vybavenost kardinálů?

To je velmi důležitá a zajímavá otázka. Teoreticky by to mělo být tak, že budoucí papež by měl znát alespoň základy italštiny. Vždyť přeci jen se stane římským biskupem. Mezi favority papežské volby jsou ale i takoví, kteří umí třeba jen anglicky, což je sice dnes další univerzální jazyk, ale italština je pro církev stále významná. Teoreticky vzato, papež by zkrátka měl umět italsky. A pokud to neumí a bude zvolen, tak by se to měl rychle doučit.
Každopádně může se stát, že nakonec bude zvolen Ital. Italové jsou mezi favority.

Jakou roli má politika při volbě nového papeže? Hýbe nějak volbou?

Předchozí volby jasně ukazují, že byly snahy zvolit papeže, který by odpovídal politickým zájmům. Například zrovna Jan Pavel II., velkou roli tehdy hrálo, aby se papežem stal člověk, který bude rozumět poměrům ve východní Evropě, aby mohl adekvátně reagovat. A to se skutečně stalo, protože to byl právě Jan Pavel II., který přispěl ke zbourání železné opony.

Nyní pozorujete nějaké politické snahy? 


Jsou tady například kardinálové nebo hlasy ze Spojených států, aby to byl papež, který je podobný Donaldu Trumpovi. To znamená, aby tvrdě hájil konzervativní hodnoty. Trump třeba vystoupil velmi jasně proti potratům, proti takzvané genderové ideologii, a tím si získal sympatie konzervativního proudu. Očekávám, že toto při volbě zazní. Na druhou stanu si nemyslím, že trumpovský model bude přijatelný pro všechny kardinály. Některým sice může být sympatický, ale současně jeho sociální politika je rozhodně v přímém kontrastu s papežem Františkem. A třeba i se zájmy kardinálů třetího světa.

Afričtí kardinálové jsou známí tím, že jsou velcí odpůrci homosexuálů, jejich většího začlenění do církve, jenže jejich země budou zasaženy velmi tvrdě celní politikou Trumpa. Dopadne hlavně na třetí svět. Tedy to může hrát roli při uvažování některých kardinálů.

Každopádně bych chtěl zdůraznit, že konkláve nejsou parlamentní volby, je to skutečně hledání ideálního člověka pro řízení katolické církve.

Proměnila se nějak symbolika papeže jako duchovního vůdce? Cítíte, že se někam posouvá v dnešním světě, jinam, než jsme třeba byli zvyklí?

Konkrétně třeba papež František byl považován za globálního lídra. Témata, která nastoloval, pak skutečně rezonovala i ve světě. Takže řekl bych, že možná i konkláve bude spíše hledat papeže, který bude v tomto pokračovat a snažit se o to, aby byla církev skutečně slyšet v globálním prostředí.

Česko při volbě papeže nebude mít svého zástupce, není ani nikterak silné ve vatikánských strukturách. Je to velkým hendikepem?

Neúčast v konkláve podle mě není hendikepem, ale to, že nemáme ve Vatikánu dostatek svých lidí, může být problémem například při jmenování nového pražského arcibiskupa. V Římě by měl být „náš“ člověk, na kterého by se mohli při konzultacích obracet.

Změna na papežském stolci by ale neměla jmenování primase českého výrazně protáhnout, řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy současný arcibiskup Jan Graubner.

Řekl bych, že už probíhalo šetření ze strany apoštolského nuncia a možná, že už ve Vatikánu nějaká jména jsou. Bude se vlastně jen čekat, jaký bude papež, jací budou noví prefekti jednotlivých „ministerstev“ ve Vatikánu. Pokud by všechno běželo optimálně, tak si myslím, že do konce roku je to možné oznámit.