Online: Na Turka na Národní pískali a křičeli. Atmosféra je vyhrocená

„My vás tu nechceme!“ za davového skandování tohoto hesla se zástupci strany Motoristé sobě odebírají pryč z pietního místa.

„V jedné větě vám tyto lidé říkají o důležitosti demokracie a svobody, a pak vás pomalu ani nenechají položit svíčku,“ kritizoval protestující poslanec Matěj Gregor. „Pro mě jako studenta je důležitá také připomínka listopadu 1939, kdy nacisté zavřeli vysoké školy a vysokoškoláky stejně staré jako já odvezli do koncetračních táborů,“ dodal Gregor k dotazu, jak osobně vnímá svátek.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes zdůraznil význam svobodných voleb. Kdyby to bylo nutné, je třeba se za svobodu postavit, řekl dnes v Praze na Národní třídě u památníku událostí 17. listopadu 1989.

V reakci na to, že na předsedu ANO a možného budoucího premiéra Andreje Babiše jeho kritici při příchodu na Národní pískali, Hřib řekl, že každý politik si musí uvědomit, že svoboda znamená i svobodu projevu a musí kritiku snést. Bývalý předseda Pirátů a exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš novinářům řekl, že 17. listopadu je svátek svobodomyslných lidi. „Nesmíme si ho nechat ukrást populisty,“ dodal.

Vyjádřit poctu přišli na národní třídy i politici dosluhující vlády. V čele s premiérem Fialou (ODS) přišel i předseda KDU-ČSL Marek Výborný, ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) a nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Dav jim většinově odpověděl potleskem.

Téměř souběžně dorazili i členové strany Motoristé sobě, kteří jednají o účasti v nově vznikající vládě. Ti se dočkali mnohem horšího přivítání. „Atmosféru si užívám, vzhledem k tomu, že pískot přichází od lidí, kteří tady dnes vítali bývalého komunistu, si to nějak neberu,“ uvedl poslanec Filip Turek při příchodu. „Těch už tady bylo hodně,“ dodal Turek na dotaz koho měl na mysli. Dav odpověděl pískotem a skandováním slova „hanba!“

Atmosféra je vyhrocená, hlásí z místa reportér Seznam Zpráv Adam Tichý.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to novinářům při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

„Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ řekl Fiala. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči. „Když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, žádnou radost z toho nemám,“ podotkl.

Do čela Sněmovny se teď podle něj dostal člověk, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům a propaguje proruské narativy. „Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami. Ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ dodal Fiala.

Už od rána se na Národní třídě horlivě diskutuje, ať už o podstatě státního svátku, o svobodě slova, nebo o současné povolební situaci. Z politické reprezentace nejvíce s přítomnými diskutuje poslanec Libor Vondráček (Svobodní). Ten se k desce před 11. hodinou vrátil, přestože svíčku u památníku zapálil už kolem sedmé ráno. Ani tentokrát mu protestující s transparentem „Nácek nám nebude krást svátek“ nedali nic zadarmo a hromadně na něj pískali. „Demokracie je o dialogu,“ reagoval poslanec. „Jasně, fašoune,“ ukončila dialog jedna z protestujících.

Uplatnění práva svobodně kafrat do veřejného dění stálo u zrodu moderní české demokracie. Pěna dní by neměla zakrýt neokázalou nádheru demokratického procesu, který momentálně sledujeme.

Řečníci u Hlávkovy koleje vyzdvihovali význam vzdělání, i kvůli dezinformacím. Tomio Okamura před novináři tvrdil, že za nynější, končící vlády ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 přestávalo být Česko svobodné a lidé nemohou říkat, co si myslí. „Svoboda je klíčový aspekt společnosti, abychom mohli svobodně volit, svobodně mluvit, abychom se nebáli, že za tyto názory bude hrozit postih od vládnoucího establishmentu,“ řekl. Pod současným vedením podle Okamury začali být lidé vyhazováni z práce za názory. „Lidé se bojí mluvit a mají autocenzuru, tak to je jeden z příkladů, jak jsou omezována práva lidí,“ prohlásil.

Prezident Petr Pavel dnes na Národní třídě čelil výtkám kvůli svému angažmá v KSČ. Vstup do KSČ vnímal Pavel jako nezbytnou součást služby v armádě. „Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl. Jiné prostředí jsem neznal, vyrostl jsem v něm a byl jsem v něm vychováván,“ popsal již dříve své rozhodování Pavel, jehož otec byl vysoký důstojník. Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, kterou například historik Petr Blažek srovnává s StB, Petr Pavel má ale negativní lustrační osvědčení. Tříletý kurz navíc dokončil až po listopadu 1989 a poté patřil ke spolupracovníkům generála Radovana Procházky, vězně komunistického režimu, který se podílel na obnově vojenské zpravodajské služby. Mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Uniformu Petr Pavel svlékl koncem roku 2018, půl roku poté, co se vrátil z centrály Severoatlantické aliance, kde tři roky vedl Vojenský výbor NATO.

Po desáté hodině se svíčky pod památníkem začínají hromadit a už sahají téměř k silnici, která je v dnešní sváteční den uzavřená. Kromě politiků přicházejí se svíčkami i davy místních, mnozí s osobními vzpomínkami na revoluční rok 1989.

„Jsme z Moravy a jezdíme do Prahy každý rok připomenout si konec totality. Dneska jsme vstávali o půl čtvrté ráno, abychom tady byli co nejdřív,“ pyšní se manželé Otrusinovi, kteří společně zapálili svíčku pod pamětní deskou. „V roce 1989 jsme se zúčastnili protestů na Letné 25. listopadu s dalšími stovkami tisíc lidí. Je to nezapomenutelná vzpomínka,“ vzpomíná dvojice.

Svoboda bez odpovědnosti podle prezidenta Petra Pavla nedává smysl a mrzí ho, že někteří lidé svobodu slova zaměňují za svobodu urážet, překrucovat a lhát. Řekl to dnes novinářům při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. S poukazem na legendární píseň Modlitba pro Martu symbolizující revoluční události před 36 lety uvedl, že za tu dobu bohužel zloba, závist a zášť v české společnosti stále nepominuly.

Pokládá za důležité, aby politici šli příkladem a nesnažili se společnost rozdělovat.

Lidé při dnešním příchodu prezidenta k pamětní desce připomínající potlačení studentské demonstrace 17. listopadu 1989 tleskali, skandovali „děkujem“ a „ať žije Pavel“, zněly ale i nesouhlasné výkřiky.

„Je to ostuda, aby sem předseda Sněmovny nepřišel položit věnec nebo aspoň zapálit svíčku,“ řekl končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) u památníku s odkazem na Tomia Okamuru (SPD).

Rakušan na místě diskutoval s odpůrci, za což sklidil mohutný potlesk od přítomných. „Nebudu si hrát na velkého disidenta, mně bylo v době sametové revoluce teprve 11 let a všechno jsem vnímal pouze dětskýma očima,“ vzpomínal Rakušan před novináři. K pámátníku přišel s dalšími politiky hnutí STAN. Například s europoslankyní Danuší Nerudovou nebo ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem.

Připomenout si události 17. listopadu 1989 dorazil dnes před 9:30 na pražskou Národní třídu také prezident Pavel. Lidé při jeho příchodu tleskali, skandovali „děkujem“ a „ať žije Pavel“, zněly i nesouhlasné výkřiky.

Někdo z davu Pavla v ruštině nabádal, aby řekl, co dělal v roce 1989, a oslovoval ho soudruhu. Zazněla i výzva „čelem vzad a odchod“ nebo ojedinělé výkřiky „hanba“.

Pavlovi, který před zvolením do prezidentské funkce zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO, kritici vyčítají jeho předlistopadové angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) dopoledne řekl u piety, že na Národní v roce 1989 byl. Považuje za důležité, že historická událost, kterou si pamatuje, se dneškem zpřístupňuje všem jako připomínka, že svobodu, kterou dnes Češi mají, dříve neměli a že o ni lze přijít, nebudou-li o ni pečovat.

„V roce 1989 jsem v Československu nebyl, takže jsem se o dění zde dozvídal jen ze zahraničních zdrojů. Osobně mi revoluce otevřela dveře k podnikání a založení Agrofertu,“ uvedl Andrej Babiš novinářům v rychlosti před jeho odjezdem z Národní třídy. Zároveň popřel spolupráci s StB a uvedl, že protesty vůči němu připisuje aktivizaci spolku Milion chvilek: „Čtyři roky teď nedělali nic, tak zase protestují.“

Události listopadu 1989, který přinesly Čechům svobodu a demokracii, jsou i po 36 letech mostem mezi generacemi. Při dnešní připomínce tehdejších událostí na pražské Národní třídě to uvedla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Je ráda, že si revoluční dění připomínají nejen její vrstevníci, kteří tehdejší dění zažili, ale i mladí lidé. V souvislosti s kritickým přijetím politiků ANO na Národní třídě zdůraznila, že ke svobodné společnosti patří i svoboda projevu a svoboda vyjádřit se i kriticky, nicméně o tom, kdo bude ve vládě a kdo v opozici, lidé rozhodují ve volbách. „Každý politik má své odpůrce i podporovatele,“ dodala.

Rok 1989 byl podle Schillerové rokem, kdy kráčely dějiny. „Zvítězila naděje, demokracie, svoboda,“ uvedla. Dnešní svátek je podle ní mostem mezi generacemi. To, co nás spojuje, je hlas k demokracii, svobodě a naopak odpor k totalitě, dodala.

První místopředseda ANO Karel Havlíček podotkl, že se účastnil protirežimních demonstrací už před listopadem 1989. Po 17. listopadu podle něj panovala nejistota, jak to dopadne, a obavy, zda to nebude jen další reforma socialistického režimu. Naštěstí se podle něj většina společnosti sjednotila v tom, že je třeba změnit systém „zgruntu“, otevřít hranice, zavést tržní hospodářství a prosadit demokratický systém.

Slavíme Den boje za svobodu a demokracii. Představovali jste si to v listopadu 1989 trochu jinak? Asi ano, ale možná to je největší důkaz toho, že máme přesně to, co jsme tehdy chtěli.

Bývalý a pravděpodobně budoucí premiér Babiš byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.

„Dříve na nás pískaly i tisíce lidí, dnes jich tam bylo pomálu. Je to součást demokracie,“ hodnotil atmosféru na národní třídě první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

„Řídím se mottem: Nesouhlasím s vaším názorem, ale do smrti budu hájit vaše právo ho říkat nahlas. A to vzkazuji i protestujícím u památníku,“ přidala se další místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová. Po fotografii s jedním z příznivců se politici odebrali za předsedou hnutí do kavárny.

Babiš řekl na Národní, že 17. listopad je důležitý, neboť Česko získalo svobodu. Musíme být vděčni těm, co k tomu přispěli, řekl. Odpůrci na něj pískali.

Pár minut po osmé hodině dorazilo k památníku 17. listopadu trio politiků v čele hnutí ANO. Pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš zapálil svíčku společně s Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem. Na politiky mnozí přítomní pískali a pokřikovali, mnoho lidí připomínalo Babišovu minulost v StB. Několik jedinců ale vítězům voleb vyjadřovalo i podporu. „Respektujte výsledky voleb!“ vyzýval ostatní jeden z příznivců hnutí ANO. Andrej Babiš se po zapalení svíčky odebral do pobočky Starbucks na narodní třídě. S novináři nemluvil.