Církev povede latinský Yankee. Roky strávil mezi chudými v Peru

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ať vás všechny provází mír,“ vzkázal nově zvolený papež z balkonu k plnému Svatopetrskému náměstí. „Bůh nás všechny miluje, bezpodmínečně,“ dodal.

Kardinálové ve čtvrtém hlasování konkláve vybrali, kdo povede katolickou církev po zesnulém papeži Františkovi. Jeho nástupce se stal devětašedesátiletý Robert Prevost, ode dneška známý pod jménem Lev XIV.

Prevost, který se narodil v Chicagu rodičům ekvádorského a francouzského původu, se stal prvním papežem pocházejícím ze Spojených států. Americký prezident Donald Trump se stal jedním z prvních, kdo mu veřejně gratulovali. Jeho zvolení přivítal a označil jej za poctu pro svou zemi. Dodal, že se nemůže dočkat setkání.

Za spojence americké hlavy státy se ovšem nový papež, kterému se v Římě přezdívá „latinský Yankee“, rozhodně považovat nedá. V minulosti se stavěl kriticky k tomu, jak se Trumpova administrativa staví například k migrantům, připomíná server The Independent.

Nově zvolený papež strávil většinu svého života mimo Spojené státy. Silné vazby má zejména na Latinskou Ameriku. Ve svých třiceti letech se odstěhoval do Peru, kde působil nejprve jako misionář a později se stal arcibiskupem.

Nadále se ovšem pravidelně vracel do USA a sloužil mše ve svém rodném městě. Jako představený augustiniánů rovněž navštěvoval řeholní řády po celém světě. Hovoří anglicky, španělsky, portugalsky, italsky a francouzsky.

Mnozí dopředu avizovali, že Prevost má k výkonu funkce vhodné předpoklady. Před dvěma lety jej zesnulý papež František jmenoval do jedné z nejvlivnějších funkcí ve Vatikánu. Prevost se stal prefektem vatikánského biskupského dikasteria a dostal pověření vybírat novou generaci biskupů.

Kardinálem se stal před méně než dvěma lety. O raketovém vzestupu jeho kariéry svědčí i zdánlivě drobný detail, že článek o jeho životě na anglické Wikipedii vznikl teprve před necelými pěti lety.

Nově zvolený papež je podle prvních ohlasů vnímaný jako zástupce „středního proudu“ a mluví se o něm jako o pragmatickém a opatrném lídrovi, který je vyváženou alternativou mezi liberálnějším a konzervativnějším křídlem katolické církve. Podle zahraničních médií se očekává, že bude pokračovat v reformách zesnulého papeže.

Papeži Lvu XIV. je stejně jako jeho předchůdci Františkovi vlastní zájem o chudé a lidi na okraji společnosti, jako jsou například migranti, zabývá se také ochranou životního prostředí.

Z jeho dřívějších výroků je patrné, že oba pojí také důraz na skromnost. Prevost v dřívějším rozhovoru vzkázal, že  „biskup nemá být malým princem, který sedí ve svém království“. Církevní představitel podle něj musí být pokorný a musí být blízko „obyčejným“ lidem.

Očekávání kontinuity posilují i vazby nového papeže na Latinskou Ameriku, jelikož jeho předchůdce, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, pocházel z Argentiny.

Nově zvolený papež působil dvacet let v nejchudší peruánské enklávě a drží i občanství této země. Během svého působení si získal uznání za to, že navštěvoval i věřící ve vzdálených koutech země a pomáhal stavět mosty mezi různými částmi společnosti.

„Je přímo jako z Františkovy příručky,“ uvedla pro Washington Post Kathleen Sprows Cummingsová z University of Notre Dame, která se specializuje na americké katolíky. „Splňuje všechny požadavky na budoucího papeže: pastorační srdce, manažerské zkušenosti a vizi,“ dodala.

Podle pozorovatelů je nicméně nově zvolený papež zdrženlivější a diskrétnější než jeho předchůdce, který přitahoval davy příznivců. „Nemá žádné excesy,“ popsal jej deníku The New York Times Michele Falcone, kněz augustiniánského řádu, který dříve Prevost vedl.

„Žehnat dětem, ano. Brát je do náručí, ne,“ dodal s odkazem na Františka, který se i přes doporučení lékařů do posledních dní prodíral davem podporovatelů na Svatopetrském náměstí.

Přesto se ale na nového papeže během jeho kariéry snesla také kritika za to, že údajně kryl kněží obviněné ze sexuálního zneužívání. Jeho jméno se objevilo v souvislosti s jedním případem v Chicagu a dalším v Peru. Připomíná to deník The Washington Post.

Chicagská kauza je 25 let stará. Když Prevost vedl tamní augustiniánskou odnož, jednomu knězi bylo umožněno zůstat v opatství v blízkosti katolické základní školy, přestože ho církevní představitelé usvědčili ze zneužívání nezletilých. Vatikán ale odmítá, že by Prevost s touto dohodou souhlasil.

Později měl Prevost údajně vědět o zneužívání v peruánské diecézi Chiclayo, kde byl biskupem. Dva kněží tam čelili obvinění ze zneužívání třech dívek, organizace sdružující oběti podobných činů Prevosta obviňuje z toho, že nezahájil vyšetřování a dostatečně o případu neinformoval Vatikán. Církev ale opět odmítá, že by se dopustil nějaké nekalosti.

„Vzhledem k tomu, co víme o rozšíření sexuálního zneužívání mezi duchovními, je jistě pravděpodobné, že ke zneužívání docházelo i za jeho působení. Byl nejvyšším představeným kongregace kněží, která slouží v 50 zemích světa,“ podotkla pro americký list Cummingsová.

„Je také naprosto představitelné, že nedokázal rozhodně jednat při trestání pachatelů a podpoře obětí, ale to bohužel platí téměř pro všechny muže, kteří v druhé polovině 20. století zastávali vysoké vedoucí funkce v katolické církvi,“ dodala expertka na americkou katolickou církev.