Online: Z komína vyšel černý dým. Kardinálové papeže napoprvé nezvolili

Prvního dne volby nového papeže se přímo ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí účastnila i naše reportérka Daniela Krásenská.

Kardinálové v prvním kole hlasování nového papeže nezvolili. Nyní se přesunou na večeři v Domě svaté Marty, kde mají během konkláve ubytování. I tyto prostory jsou, stejně jako Sixtinské kaple, v průběhu konkláve uzamčeny a bezpečně střeženy.

Ve čtvrtek se kardinálové přesunou zpět do kaple, kde je čekají až čtyři hlasování. První se očekává v 9:30 a druhé před polednem, pravděpodobně v 11:00, informuje The Guardian.

V případě nezvolení budou mít kardinálové polední pauzu do 16:00 a další dvě kola se očekávají kolem 17:30 a 19:00.

Nad Sixtinskou kaplí se objevil černý kouř oznamující, že kardinálové ve středečním kole nového papeže nezvolili. Ve čtvrtek se proto bude volba opakovat, přičemž mohou hlasovat až čtyřikrát – dvakrát dopoledne a dvakrát odpoledne. Dokud se volitelé dvoutřetinovou většinou neshodnou na hlavě římskokatolické církve, nesmějí opustit prostory konkláve.

Neúspěšné hlasování se předpokládalo. „V moderních dějinách se nikdy nestalo, že by byl papež zvolen hned první den,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy historik Jaroslav Šebek. Papež František v roce 2013 byl zvolen v pátém hlasování, jeho předchůdce Benedikt XVI. v roce 2005 ve čtvrtém, Jan Pavel II. v roce 1978 uspěl v osmém kole.

Před zahájením volby se poblíž Vatikánu konala malá demonstrace za rovná práva pro ženy v církvi, skupinka žen na kopci s výhledem na Svatopetrskou baziliku mávala růžovými dýmovnicemi. Aktivistky tak podle agentury AFP napodobovaly signál z komína Sixtinské kaple, který oznamuje, zda konkláve vybralo nového papeže, či nikoliv.

„Zatímco svět čeká na černý nebo bílý kouř, my vysíláme růžový kouř s nadějí, že církev jednoho dne přivítá ženy jako rovnocenné,“ řekla Kate McElweeová, jedna z účastnic dnešní malé demonstrace v Římě.

„Nelze nadále ignorovat 50 procent katolíků“ a bez nich „se zavírat v místnosti a diskutovat o budoucnosti církve“, uvedla Miriam Duignanová z britského Wijngaardsova institutu pro katolický výzkum. „Jediné ženy, které 133 kardinálů-volitelů během konkláve uvidí, budou jeptišky, které jim servírují jídlo a uklízí pokoje v Domě svaté Marty, kde bydlí,“ dodala s tím, že pouze jeden ze 133 kardinálů-volitelů se podle ní v soukromí vyjádřil pro svěcení žen. Jeho jméno neuvedla.

Duignanová sice připomněla, že papež František jmenoval více žen do funkcí ve Vatikánu, ale podle ní to nestačí. Účastnice dnešní demonstrace podle AFP požadují, aby i ženy mohly být svěceny na kněze.

Papežský ceremoniář zavřel dveře Sixtinské kaple a konkláve začalo oficiálně výzvou „Extra omnes“, což v latině znamená „všichni ven“. Místo opustili ti, kdo se na volbě nepodílí.

Slovo konkláve pochází z latinského „cum clave“, tedy „zamčeno klíčem“. Vatikánské kamery opustily kapli také.

Zhruba půl hodiny až hodinu po oznámení o zvolení předstoupí nový papež poprvé před věřící na Svatopetrském náměstí. Z úst kardinála-protojáhna v tuto chvíli zazní slavná latinská věta „Habemus Papam!“ (Máme papeže!, pozn. red.).

Podle odborníků už prvotní pohled na nového papeže jasně napoví, jakým směrem se bude církev ubírat.

Když se papež František v roce 2013 objevil na balkoně baziliky svatého Petra, na sobě měl jednoduché celobílé roucho a chyběl mu červený plášť, do kterého se tradičně nově zvolení papežové oblékali.

„Ještě než řekl jediné slovo, už lidé začali být nervózní, konzervativci začali být nervózní, že nebude respektovat tradici,“ popsal pro stanici CBS News vatikánský zpravodaj Francis X. Rocca kontroverze, které František odstartoval.

Volbou oděvu, stejně jako výběrem jména, dal ihned na srozuměnou, že jeho papežství bude provázet důraz na jednoduchost a skromnost.

„Pokud nový papež nebude oblečen celý v bílém, jako byl František, ponese to hluboké poselství,“ myslí si církevní historik Miles Pattenden, který působí mimo jiné na Oxfordské univerzitě v Británii. „Byl bych velmi překvapený, kdyby se vrátil ke staromódnímu obleku, který nosil Benedikt XVI.,“ dodává pro Seznam Zprávy.

Nově zvolený papež se následně představí pod jménem, kterým bude od té doby znám, a pronese krátkou řeč a modlitbu, které budou taktéž indikátorem jeho dalšího směřování.

Venku na náměstí svatého Petra čekají na informaci o zvolení papeže jako tradičně davy věřících. Sledují komín nad Sixtinskou kaplí a zajímá je, jaký kouř se nad ní objeví. Je to jediná informace o průběhu volby, kterou veřejnost má. Uvnitř jsou pro tuto příležitost umístěna dvoje kamna.

V jedněch se kvůli zachování utajení spálí volební lístky. Ve druhých potom hoří chemická směs, která vyvolá kouř - černý v případě nezvolení, bílý, pokud se papeže podaří vybrat.

Bílý kouř je znamením, že věřící mají novou hlavu své církve. Aby nedošlo k omylu, dým doprovází svatopetrské zvony.

Kouř se ale nad Sixtinskou kaplí objevuje až ve chvíli, kdy nový papež potvrdí, že přijímá zvolení, vybere si nové jméno, vyplní úřední dokumenty a vrátí se z malé sakristie za stěnou Posledního soudu v Sixtinské kapli, kde dostane krátce prostor rozjímat o své budoucnosti. Tomuto místu se italsky přezdívá „sala delle lacrime“ neboli „místnost slz“, jelikož papeže mnohdy po zvolení přemohou emoce.

Konkláve je nepředvídatelný proces. Média i sázkové kanceláře přesto zmiňují různé kandidáty. Vůbec nejčastěji se mluví o vatikánském státním sekretáři (ministru zahraničí) Pietru Parolinovi a filipínském kardinálovi Luisi Antoniovi Taglem. Mezi „top uchazeči“ se objevuje možná i přes 20 jmen. Tady jsou některá z nich:

Italský kardinál Parolin je považován za kompromisního kandidáta. Pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří přes 30 procent. Většinu života působil jako církevní diplomat a od roku 2013, kdy byl zvolen papež František, zastával vlivnou funkci státního sekretáře papeže; byl tak druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem.

V roce 2009 ho papež Benedikt XVI. jmenoval velvyslancem Vatikánu ve Venezuele. V minulosti kritizoval pokusy umožnit kněžím v Německu symbolicky žehnat párům stejného pohlaví. Do vatikánských diplomatických služeb vstoupil pouhé tři roky po svém kněžském svěcení v roce 1980.

Filipínský kardinál je často nazýván „asijským Františkem“ kvůli podobným názorům a postojům. I pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří zhruba 30 procent. V případě zvolení by byl prvním pontifikem z východní Asie.

Od svého vysvěcení na kněze v roce 1982 má za sebou desítky let pastoračních zkušeností. Poté získal administrativní zkušenosti, nejprve jako biskup v Imusu a poté jako arcibiskup v Manile. Papež Benedikt XVI. ho v roce 2012 jmenoval kardinálem.

V letech 2015-2022 byl nejvyšším představitelem Caritas Internationalis, konfederace více než 160 katolických organizací, které poskytují pomoc, sociální služby a rozvoj po celém světě. V roce 2022 papež František propustil celé její vedení po obviněních ze šikany a ponižování zaměstnanců.

/Od Daniely Krásenské, naší zvláštní zpravodajky v Římě/

Po celém Římě probíhá nepočítaně mší za novou hlavu katolické církve.

Pro ty, kteří se nemohou zúčastnit osobně, však existuje zajímavá možnost – mohou se ke společné modlitbě připojit online, přímo ze Svatopetrského náměstí.

Papež František byl prvním jezuitou na Svatém stolci. Vzhledem k dlouhé historii papežství se dá říct, že příslušnost k mnišskému řádu je u pontifiků spíše výjimkou.

/Od Daniely Krásenské, naší zvláštní zpravodajky v Římě/

Svatopetrské náměstí se postupně zaplňuje. Výsledek první volby by měl být podle odhadů známý po 19. hodině, někteří lidé však dorazili už s několikahodinovým předstihem.

Je mezi nimi i trojice kněží z brazilského São Paula, která čeká vedle slavného egyptského obelisku. Den začali na mši v bazilice svatého Petra a náměstí opustili jen na chvíli — odhodlaní zůstat až do doby, kdy bude jasný středeční výsledek.

„Je to historický moment. Jsme napjatí, ale zároveň máme radost. Nebylo to plánované, přijeli jsme na Jubileum. Ale jsme rádi, že jsme tady,“ shodují se.

První, co musí papež udělat, je vybrat si, pod jakým jménem bude od této chvíle vystupovat. Podle historika se specializací na církev Milese Pattendena, který působí mimo jiné na Oxfordské univerzitě v Británii, je tento moment prvním ukazatelem toho, jakým směrem se bude nový papež ubírat.

Papežové mají možnost ponechat si své křestní jméno. Všechny hlavy církve za posledních 470 let se ovšem rozhodly změnit si své jméno, obvykle na znamení úcty ke svému předchůdci a příslibu, že budou pokračovat v jeho linii, upozorňuje stanice ABC News.

„Pokud si zvolí jméno František II., bude to okamžitá nápověda. Stejně tak, pokud se vrátí k Benediktovi nebo dokonce Janu Pavlovi,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Pattenden. „Všechna tato jména mají historický význam a konotace založené na prioritách předchozího papeže, který toto jméno nesl,“ dodává.

Zesnulý papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, si jako první z 266 papežů zvolil své jméno na počest svatého Františka z Assisi, který proslul skromností, zájmem o vyděděnce společnosti a přírodu i poselstvím míru.

Nejčastěji používané jméno v dějinách papežství je Jan - v minulosti bylo použito více než dvacetkrát.

Volba papeže má přesně stanovená pravidla, a to včetně hlasovacích lístků.

Jsou obdélné a v horní polovině s tištěným nápisem Eligo in Summum Pontificem, což v překladu znamená – Nejvyšším pontifikem volím. Do dolní části lístku kardinálové píší jméno svého favorita (často pozměněným písmem, aby je nebylo možné identifikovat).

Lístky pak volitelé odnesou k urně u oltáře, která je přikrytá talířem. Na ten hlasovací lístek položí a překlopí ho do urny. Je to proto, aby bylo jasně vidět, že vhodili jen jeden list papíru.

Na hlasování dohlíží tři asistenti kardinála komořího, který v době uvolnění papežského stolce řídí Vatikán, známí jako skrutátoři. Jejich povinností je sečíst hlasy – jména na lístcích předčítají nahlas.

František iritoval některé Evropany výzvami k přijímání migrantů. Budoucnost církve viděl spíše mimo evropský kontinent, všímá si zahraniční reportér Martin Novák.

František byl hlasem těch, na které svět zapomíná, domnívá se teolog Tomáš Petráček.

Římská církev nepotřebuje „lepšího papeže“, ale „co nejméně papeže“, tedy co nejmenší rozhodovací roli a co nejmenší mediální kult, píše literární historik a pedagog Martin C. Putna.

Neusiloval o nějaký boj s konzervativci nebo liberály, ale o církev, která naslouchá, míní plzeňský biskup Tomáš Holub.

Jakým směrem se bude ubírat, papež ukáže už tím, v čem se poprvé objeví na balkoně baziliky svatého Petra. „Pokud nebude celý v bílém, jako byl František, ponese to hluboké poselství,“ odhaduje v rozhovoru pro Seznam Zprávy církevní historik Miles Pattenden. Velkou symboliku v sobě ponese i to, jaké si nový papež zvolí jméno.

Mše za zvolení nového papeže ve vatikánské bazilice svatého Petra skončila. Kardinál Giovanni Battista Re, který mši vedl, vyzval své kolegy, aby zvolili papeže, jenž dokáže vést katolickou církev v době, kterou označil za „obtížnou a složitou“.

„Je to silná výzva k udržení jednoty církve… jednoty, která neznamená uniformitu, ale pevné a hluboké společenství v rozmanitosti,“ uvedl během mše.

Nový papež musí získat dvě třetiny hlasů, to při současném složení kolegia kardinálů znamená 90 volitelů. Dokud se na něm kardinálové neshodnou, nesmějí opustit prostory konkláve.

V první den kardinálové hlasují v jednom kole, pokud nikdo neuspěje, hlasují v dalších dnech vždy až čtyřikrát. Papež František v roce 2013 byl zvolen v pátém hlasování, jeho předchůdce Benedikt XVI. v roce 2005 ve čtvrtém, Jan Pavel II. v roce 1978 uspěl v osmém kole.

Pokud se kardinálové ani třetí den konkláve neshodnou, mohou si na jeden den odpočinout a uchýlit se k modlitbám. Taková pauza může následovat vždy po každých dalších sedmi neúspěšných kolech.

Nejdéle trvala volba nového papeže téměř tři roky (31 měsíců). Bylo to ve 13. století po smrti Klementa IV., který zemřel 29. 11. 1268. 

Jeho nástupce Řehoř X. pak chtěl průtahům zabránit a tak zavedl, že volba se musí odehrávat v uzavřeném prostoru s minimálním pohodlím. Když volitelé nemohli ani po třech dnech dosáhnout dohody, byl jim snižován přísun potravin, a když to trvalo dalších pět dní, dostávali už jen chléb, víno a vodu.

/Od zvláštní zpravodajky v Římě Daniely Krásenské/

Do Říma letos proudí miliony věřících kvůli takzvanému svatému poutnímu roku, tedy Jubileu. Smrt papeže Františka nápor na některých místech ještě zesílila.

Poutníkům pomáhá celá řada organizací a projektů, jednou z nich je Vola in Rete. Podle jejího vedoucího Enza Morriconiho se nezvýšil jen počet návštěvníků, ale i lidí ochotných pomoci. „Vidíme, že lidé se víc chtějí zapojit, hlavně proto, že chtějí být na místě, kde se něco děje,“ říká.

Dobrovolníci zajišťují pomoc v pevných centrech i na stáncích rozesetých po Římě. Poutníkům pomáhají s orientací, podávají informace a nabízejí i prostory pro odpočinek nebo uložení zavazadel. „Jsme taková velká rodina. Děláme něco, co nás těší,“ přibližuje Morriconi hrdě atmosféru mezi pomocníky.

Mezi návštěvníky jsou pak lidé z celého světa. Kromě Italů jsou početnou skupinou také  poutníci ze španělsky mluvících zemí – z Latinské Ameriky nebo Španělska. Nechybějí ale ani věřící z USA, Francie, Portugalska a dalších evropských států.

Mnohé přitáhla mimořádná atmosféra spojená s papežovou smrtí, ale i série italských státních svátků, během kterých do města dorazilo více rodin.