Lev XIV. bude všechno, jen ne Trumpův papež, nepochybuje teolog

Už tuto neděli se během inaugurační mše na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu oficiálně ujme nejvyššího postu v katolické církvi Robert Prevost, který přijal papežské jméno Lev XIV. Je to první rodilý Američan v čele největší církve světa, řadu let ale strávil v Peru, kde také získal druhé občanství. Co se od jeho pontifikátu dá očekávat?

Jeho jméno mezi nejčastěji zmiňovanými favority konkláve nefigurovalo, přesto nakonec kardinál Robert Prevost, narozený v roce 1955 v Chicagu, získal podporu relativně rychle. Nutnou dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných 133 členů kardinálského sboru získal relativně rychle - už ve čtvrtém kole volby nového papeže, která se uskutečnila minulý týden.

Znovu se tak potvrdila platnost otřepaného rčení, že „kdo vchází do konkláve jako papež, odchází jako kardinál“, jinými slovy, že předpovědět, kdo se stane hlavou katolické církve, je velmi obtížné.

Kdo ovšem volbou Roberta Prevosta podle svých slov překvapen ani zdaleka nebyl, je děkan Teologické fakulty Jihočeské univerzity Michal Opatrný, který v rozhovoru pro podcast 5:59 prozradil, že se o jeho osobu začal více zajímat už ve chvíli, kdy jej papež František na konci ledna roku 2023 jmenoval prefektem Dikasteria pro biskupy, tedy vatikánského úřadu zodpovědného za výběr kandidátů do biskupských úřadů.

„Člověk si nemohl nevšimnout, že má velmi zajímavou osobní historii. Že je to Severoameričan, který strávil mnoho let v Jižní Americe, a že nebyl typickým kandidátem na daný post, protože šlo o biskupa diecéze, která není nějakým způsobem významná,“ říká Opatrný s odkazem na tehdejší Prevostovo působiště ve městě Chiclayo na severu Peru. Právě v souvislosti s výkonem biskupského úřadu také přijal v roce 2014 peruánské občanství, v zemi ale působil už od poloviny 80. let.

Děkan Opatrný ho proto nikdy nevnímal jako amerického (tedy severoamerického) kardinála: „Ono se o něm hovořilo jako o posledním z amerických kardinálů nebo o tom, na kterého se zapomíná, že je taky americký kardinál. Vlastně už byl asi víc osobně spjatý s Peru a s Jižní Amerikou než se Spojenými státy.“

To mu také zjevně zajistilo nezbytnou podporu v konkláve, kde od dob papeže Františka mají navrch mimoevropští kardinálové. Byť je volba neveřejná, informace o jejím průběhu se nakonec zpravidla dostanou ven a nejinak tomu bylo i tentokrát. Kardinálové z Asie a Afriky údajně nechtěli někoho, kdo je z Evropy nebo přímo z Říma. Preferovali prý někoho, kdo by byl jako papež František. Což je právě Prevostův případ.

Mnohé přesto volba občana Spojených států do čela církve zaskočila. A když americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social přivítal Prevostovo zvolení papežem jako „velkou poctu pro naši zemi“, objevily se na sociálních sítích i komentáře o „Trumpově papeži“. Jiní komentující ale naopak upozorňovali na kritiku, kterou v minulosti Prevost směřoval na adresu nynějšího amerického prezidenta či na adresu viceprezidenta J. D. Vance.

„Vzhledem k tomu, jakou vlnu šílenství vyvolalo jeho zvolení v tom hnutí MAGA, které podporuje Donalda Trumpa, tak asi nelze předpokládat, že by šlo o Trumpova papeže. To si myslím, že vůbec není na stole. Myslím si, že ta jihoamerická zkušenost bude mnohem důležitější. Ta ho formovala a kvůli ní si ho papež František vybral mezi své nejbližší spolupracovníky,“ domnívá se Michal Opatrný.

Podle teologa se na Prevostově vnímání světa nemohla nepodepsat práce v chudinském prostředí Peru i v Latinské Americe rozšířený negativní pohled na USA jako na imperiální mocnost: „On se tam s tím určitě musel setkat a vzhledem k postojům, které zaujímal a k té blízkosti papeži Františkovi, se dá čekat, že se třeba i na téma migrace bude dívat úplně jinak než Donald Trump.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak chce Robert Prevost jako papež Lev XIV. navazovat na papeže Lva XIII., který vedl katolickou církev na sklonku 19. a na počátku 20. století, nebo o co šlo ve dvou kauzách sexuálního zneužívání uvnitř církve, za které Prevost čelil kritice. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.