Hlavní obsah

Čína popravila muže, který během živého vysílání zapálil bývalou manželku

Foto: Profimedia.cz

Soud v Sien-jangu (ilustrační snímek).

Reklama

V Číně v sobotu popravili muže, který během živého vysílání zapálil svou bývalou manželku. Ta na následky zranění zemřela. Soud uvedl, že čin byl mimořádně krutý a Lu si zasloužil ten nejpřísnější trest.

Článek

Tang Lu byl popraven soudem v jihozápadní provincii S'-čchuan, uvedl deník Global Times s odvoláním na Střední lidový soud tibetského a čchiangského autonomního kraje Ngawa. Tangovi bylo před popravou umožněno setkat se s rodinou, uvedl čínský web.

Tangova bývalá manželka Lhamo byla farmářka a živnostnice v tibetské autonomní prefektuře. Státní média uvedla, že Tang v minulosti Lhamo fyzicky týral a manželé se v červnu 2020 rozvedli.

V následujících měsících ji opakovaně vyhledával a žádal o to, aby se k sobě vrátili. To ale Lhamo odmítala.

V září 2020 pak Lhamo živě vysílala video. V jednu chvíli se za ní objevil Tang, polil ji benzinem a zapálil. Na následky zranění o dva týdny později zemřela. Tang byl brzy po útoku zatčen a v říjnu 2021 odsouzen k trestu smrti.

Soud uvedl, že čin byl mimořádně krutý a Lu si zasloužil ten nejpřísnější trest. Proti rozsudku smrti se odvolal, ale letos v lednu odvolání prohrál.

Lamu měla na portálu Douyin, kde jako vloggerka sdílela svůj život, asi 75 000 sledujících. Podle webu Mirror se na videích chlubila sečuánskou krajinou a často měla na sobě tradiční tibetský oděv. Její sestra řekla oficiálním médiím v Šanghaji, že trpěla domácím násilím po celá léta, a proto se rozhodla rozvést.

Případ byl široce propírán v národních i mezinárodních médiích a vyvolal diskuzi o zneužívání a špatném zacházení se ženami v Číně i o tom, že tamní právní systém často nedokáže chránit oběti, zatímco pachatele naopak často omilostní.

Až do roku 2001, kdy Čína změnila zákon o manželství, nebylo zneužívání podle CNN považováno za důvod k rozvodu.

V roce 2015 byl v Číně přijat první celostátní zákon zakazující domácí násilí, což je podle webu The Guardian průlomový právní předpis, který poprvé tento trestný čin definoval. Vztahuje se jak na psychické, tak na fyzické násilí. Kritici však tvrdí, že zákon má stále mezery - nevztahuje se na páry stejného pohlaví a nezmiňuje se o sexuálním násilí.

Debata o násilí na ženách a genderové nerovnosti v Číně se v poslední době stočila ke kontroverzím, k nimž patřilo i několik obvinění ze znásilnění. Slavná tenistka Pcheng Šuaj loni ze znásilnění obvinila Čanga Kao-li, který byl v letech 2013 až 2018 jako vicepremiér jedním ze sedmi členů stálého výboru politbyra.

Ke zvěrstvům, která se dějí za zdmi internačních táborů v Sin-ťiangu, se také vyjádřily ujgurské ženy, které popisovaly mučení a znásilňování. „Nebylo to jenom znásilnění. Bylo to barbarství, mlátili mě všude po těle. Měli takový elektrický obušek. Nevěděla jsem, co to je, dokud mi to nedali na intimní místa a nespustili elektrošoky,“ uvedla pro BBC Tursunay Ziawudunová, která po svém propuštění z Číny uprchla a nyní žije v USA.

Reklama

Doporučované