Článek
Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
„Bez ohledu na opakované protesty a důrazný odpor Číny se Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlamou. To je ve vážném rozporu s politickým závazkem, který česká vláda přijala vůči čínské vládě. S ohledem na závažnost Pavlova provokativního jednání se Čína rozhodla ukončit s ním veškeré kontakty,“ uvedl Lin.
Ke kroku čínského ministerstva se na svém účtu na síti X vyjádřila i kancelář prezidenta republiky: „Setkání prezidenta republiky s dalajlámou mělo ryze soukromý charakter. Na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ stojí v příspěvku.
Setkání prezidenta republiky s dalajlámou mělo ryze soukromý charakter. Na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení.
— Kancelář prezidenta republiky (@hradmluvci) August 12, 2025
Návštěva prezidenta Petra Pavla v Indii byla soukromá, navštívil dalajlámu, aby mu osobně poblahopřál k významnému jubileu. Čínská strana by tak k návštěvě měla tedy přistupovat, uvedl ve vyjádření pro novináře český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Prezident Pavel přijel dalajlamovi poblahopřát k 90. narozeninám do Indie, kde tibetský duchovní vůdce pobývá, v rámci soukromé cesty po skončení pracovního programu v Japonsku. Krok tehdy odsoudila čínská ambasáda v ČR s tím, že Pavel ignoroval stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů, když na své návštěvě trval. Velvyslanectví zároveň vyzvalo, aby Česko dodržovalo politický závazek jedné Číny.
Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije 14. dalajlama v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Peking má dalajlamu za separatistu, exilovou vládu neuznává a Tibet považuje za součást čínského území. Dalajlama obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.
