Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dosáhnout klidu zbraní mezi Ruskem a Ukrajinou se zatím Donaldu Trumpovi nedaří, ale jeho delegace vyjednala tříměsíční příměří v jím rozpoutané obchodní válce mezi USA a Čínou.
Obě země na čtvrt roku sníží cla: USA vůči Číně ze 145 procent na 30 procent, Čína vůči USA ze 125 procent na deset procent. Kdo vyhrál? V Pekingu jsou přesvědčeni, že oni.
Státní média chválí rozhodnost a neústupnost vlády. „Ukázalo se, že tvrdý postoj a reciproční zvednutí cel na americké zboží byly velmi efektivní. Donutilo to Američany ustoupit,“ uvedl komentátor čínské státní televize CCTV.
Jako vítězství „prodává“ dohodu uzavřenou v Ženevě také čínský prezident Si Ťin-pching. Ten se v úterý vůbec poprvé veřejně vyjádřil k obchodní válce, kterou zvýšením cel na začátku dubna rozpoutal Donald Trump.
„Vyhrožování a snaha o dominanci vedou jen k izolaci,“ prohlásil Si na summitu, kde hostí lídry jihoamerických zemí. Učinil tak krátce předtím, než čínská vláda zrušila embargo na nákup amerických letadel Boeing, vyhlášené v reakci na Trumpovy kroky.
Co je to celní válka?
Celní válka je ekonomický konflikt mezi státy, při kterém si navzájem zvyšují cla na dovoz zboží. Cílem bývá ochrana domácích výrobců před zahraniční konkurencí, ale často vede k omezení obchodu, růstu cen a zpomalení hospodářského růstu. Takové spory mohou mít dopad nejen na zúčastněné země, ale i na globální ekonomiku.
Neustupovat tlakům
Na jednání v Ženevě vedl čínskou delegaci zastánce tvrdého kurzu vůči USA, vicepremiér Che Li-feng.
Dlouholetý spolupracovník prezidenta Siho je zastáncem názoru, že Čína si musí stát tvrdě za svým a neustupovat zahraničním tlakům na to, aby změnila některé své obchodní praktiky. Například podhodnocování měny nebo státních dotací, které umožňují export levného zboží.
„Číňané se nyní řídí heslem, že appeasement nepřinese mír a že kompromis nezajišťuje respekt,“ citují Financial Times čínského analytika ze Šanghaje Kao Ťiena.
Che Li-feng v uplynulých týdnech osobně jednal se šéfy velkých amerických firem. Například s ředitelem Applu Timem Cookem, šéfem technologické společnosti Nvidia Jensem Huangem nebo ředitelem banky Goldman Sachs Johnem Waldronem. Mluvil s nimi o tom, aby přesvědčili americkou vládu ustoupit v otázce cel. Stalo se – s Che Li-fengem podepsal dohodu na břehu Ženevského jezera americký ministr financí Scott Bessent.
„Je to kapitulace. Čína neoznámila žádné ústupky ohledně otázek, které zatěžují její vztahy s USA. Neustoupila od překážek, které klade americkým firmám – například digitálním a technologickým –, a stejně nereagovala na stížnosti na krádeže duševního vlastnictví,“ uvedl v redakčním komentáři americký ekonomický list The Wall Street Journal, který je známý tím, že prezidenta Trumpa spíše podporuje a chválí.
Zatím se nevyjasnilo, jak to bylo s údajnými telefonickými rozhovory mezi Trumpem a Sim, o nichž informoval sám Trump. Čínská strana to popřela, stejně tak jako Trumpova slova o chystané schůzce obou prezidentů.
Namísto toho Si Ťin-pching přijal v Pekingu na summitu několik jihoamerických prezidentů. Čína v uplynulé dekádě nahradila Spojené státy v roli největšího obchodního partnera všech zemí Jižní Ameriky s výjimkou Kolumbie a Ekvádoru.
Si na summitu oznámil nové úvěry pro jihoamerické země ve výši přes devět miliard dolarů, tedy přes 200 miliard korun.
Za zmínku stojí, že Čína v posledních dvou desetiletích investovala například v Brazílii v přepočtu více než 160 miliard dolarů a poskytla rozsáhlé půjčky Venezuele. Brazílie zároveň nahradila Spojené státy v roli hlavního exportéra sójových bobů do Číny.
