Snaží se ho zabít FSB. Vládce ukrajinského nebe o tom, jak zastavit Rusko

/Od našich spolupracovníků na Ukrajině/

Když se blíží čas rozhovoru, z bezpečnostních důvodů dostáváme jen přibližnou lokaci, kde si nás vyzvedne jeho tým. Nenápadná kancelářská budova na okraji města zdaleka nevypadá jako centrum organizace, která hraje na Ukrajině tak zásadní roli, že bez její pomoci by ruský postup mohl vypadat úplně jinak.

Ukrajinský právník, aktivista a jeden z klíčových mužů země Serhij Sternenko má tak trochu v rukou ukrajinské nebe. Dodává totiž armádě drony, které pomáhají chránit civilisty před útoky a sestřelovat ruské bezpilotní stroje. Sami vojáci často oceňují jejich vysoce nadprůměrnou kvalitu.

Sternenko koordinuje nákupy a nasazení nejmodernějších systémů. Je proto logické, že bezpečnost je pro něj absolutní prioritou. Sternenko nemůže důvěřovat nikomu – Rusko se ho už několikrát pokusilo zabít.

Naposledy letos na jaře: venkovní kamery v kyjevském obytném komplexu zachytily, jak 45letá žena – později identifikovaná jako Ludmila Chymerská, údajně naverbovaná ruskými zpravodajci – čeká před vchodem do domu, kde měl Sternenko pronajatý byt.

Když vyšel ven s doprovodem, stiskla spoušť pistole Makarov a vypálila tři rány. Jedna ho zasáhla do ramene, než ji na zem srazili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, kteří ho hlídali. Sternenko pak naskočil do obrněného Range Roveru, sám si nasadil škrtidlo a zmizel z místa. Ukrajina z napadení obvinila ruskou FSB.

Když konečně dorazíme na místo, jeho lidé nás důkladně prohledají, vezeme kamery a techniku, vše chtějí vidět. Před rozhovorem dostaneme jasné instrukce - v žádném případě nefotit okna, dveře, ani nic, co by mohlo jen v nejmenším naznačit, kde se sídlo nadace nachází.

„Rusové dokážou z fotky poznat naprosto všechno,“ vysvětluje Sternenko, když nám jeho tým ukazuje, odkud můžeme a nemůžeme natáčet. „Stačí jim pár detailů – odraz v okně, tvar kliky, kus fasády – a během jednoho dne vědí, kde přesně se nacházíte,“ říká mladý muž s bohatou kariérou, které se nevyhnuly ani skandály (viz infobox níže).

Sternenko v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který vznikl ve spolupráci s projektem LINIE, říká, že „Ukrajina je jen první linie širší války“, že pokud se ruskou armádu nepodaří zastavit tady, „fronta bude jednou procházet evropskými státy“.

Detailně popisuje, jak se mění válka: jak ruští operátoři už dnes používají drony s optickým vláknem, jak se bojiště posouvá k autonomním systémům a jak brzy budou zásadní nikoliv útočné drony, ale ty, které je dokážou zničit.

Myslíte si, že drony už změnily svět?

Ano, jsem o tom přesvědčen. Jejich nasazení ve válce zásadně mění pravidla boje – podobně, jako kdysi změnila charakter válčení první světové války tanková technika.

Drony dnes určují tempo a způsob moderních konfliktů a každá země, která chce být připravena na budoucnost, musí tyto technologie zvládnout. Nepřátelé Evropy je už aktivně využívají, a právě proto je klíčové, aby se evropské státy co nejrychleji naučily s těmito systémy pracovat.

Některé hlasy na Ukrajině i jinde říkají, že země NATO nejsou připravené na moderní dronovou válku.

Ten názor sdílím. Mnohé země NATO nejsou na moderní dronovou válku připravené. Má to celou řadu subjektivních i objektivních důvodů, ale jeden z nejzásadnějších je, že ne všechny evropské státy chápou, že riziko ruské agrese vůči dalším evropským zemím je reálné a v budoucnu prakticky nevyhnutelné.

Dnes to vypadá tak, že pokud Ukrajina v příštím roce či dvou nedokáže Rusko porazit, Moskva bude pokračovat v útocích i na další země Evropy. A právě to nepochopení hrozby brání tomu, aby probíhala odpovídající příprava.

Druhým problémem je, že mnoho evropských zemí se s moderními technologiemi, včetně dronů, jednoduše nesetkává v praxi. Aby byly na tuto formu války připravené, musí se zapojit dnes – pomáhat Ukrajině, učit se společně s námi a některé státy by podle mého názoru měly být přítomné i přímo na bojišti.

Je to nepopulární názor, ale realita je taková, že nepřátelé Evropy, jako Severní Korea nebo nepřímo i Čína, se této války již aktivně účastní. Evropě nezbývá nic jiného než rychle dohnat technologický i praktický náskok, který tyto země už mají.

Proč to dělají?

Protože je pro ně mimořádně důležité získávat zkušenosti s moderním typem války. A oni je skutečně získávají: učí se, adaptují a systematicky se připravují. Zatímco mnoho evropských států na tuto realitu stále připraveno není.

V pobaltských a severských zemích jsme zaznamenali zvýšený zájem o drony teprve ve chvíli, kdy se nad jejich územím začaly objevovat ruské bezpilotní prostředky. Přitom je nezbytné začít se připravovat už nyní. Dnes. Vše totiž nasvědčuje tomu, že Rusko bude postupovat dál, a nikdo dnes s jistotou neví, která země bude na řadě příště.

Drony jsou dnes vaše hlavní oblast expertizy, ale samozřejmě to tak nebylo vždy. Před válkou jste se aktivně angažoval proti ruskému vlivu a korupci v Oděské oblasti. V dnešní době, kdy se na Ukrajině objevují další korupční skandály, máte pocit, že vaše dlouhodobá práce a úsilí měly alespoň částečně smysl?

Je pro mě těžké porovnávat můj osobní příběh s příběhem celé země. Ale historii Ukrajiny hluboce cítím a vždy ji nechávám projít skrz sebe, to stoprocentně.

Abych dal konkrétní příklad toho, proti čemu jsem se před válkou v Oděse stavěl, jedním z nejvýraznějších symbolů korupce a proruských vazeb byl tehdejší starosta Hennadij Truchanov. Dlouhé roky byl spojován s organizovaným zločinem a s mezinárodní mafií a přesto zůstával u moci.

Proto mě upřímně těší, co se kolem něj děje teď. Že byl zbaven funkce i občanství. Pro mě je to důkaz, že některé věci se konečně dávají do pořádku, i když to trvalo příliš dlouho.

Po 24. únoru se všechno změnilo.

Jak jste se k dronům vlastně dostal?

V roce 2022 jsem poprvé naživo viděl použití FPV dronu v boji, zásah provedli vojáci jednotky Signum tehdejší 93. brigády. Video se jmenovalo ,,Čtvrtý dům modré dveře”. Dodnes mám kousek těch skutečných dveří z prvního zaznamenaného bojového úderu FPV v historii. Tehdy jsem pochopil, že tohle změní válku.

Rozhodl jsem se tomu věnovat naplno. Měl jsem už velkou online komunitu a začal jsem ji používat k tomu, abych pomáhal armádě.

Váš fond dodal armádě už více než 237 000 dronů. Jak se vám to podařilo?

Začali jsme po jednom dronu, pak v desítkách a stovkách, nakonec jsme nakupovali 50, 100, 150, 300 dronů denně. Podařilo se to díky tomu, že jsme lidem ukázali, jak je to efektivní.

Paradoxně nám pomáhali i sami Rusové – jejich videa, kde si stěžují, že je „ničí ukrajinské FPV“, se šířila a motivovala další dárce. Díky tomu vznikla obrovská důvěra v to, co děláme. A když máte důvěru lidí, můžete dokázat opravdu hodně.

Současně jsme ale věděli, že občanský sektor všechno neutáhne. Proto jsme dlouhodobě tlačili i na stát, aby se k nám přidal systémově. Spolupracoval jsem s ministerstvem obrany, generálním štábem i dalšími institucemi a podařilo se dosáhnout toho, že na konci roku 2023 začala i vláda ve velkém nakupovat FPV sebevražedné drony.

Dnes kombinujeme sílu dobrovolníků, kteří nám denně posílají 5–7 milionů hřiven (asi 2,5 až 3,5 milionu korun, pozn. red.), s podporou státu. A právě tato synergie nám umožnila dostat se na takové množství, o jakém bychom na začátku vůbec nesnili.

Jaká je dnes průměrná cena bojově nasaditelného FPV dronu?

Cena dronu záleží vždy na několika faktorech. Nakupujeme různé varianty FPV dronů. Jsou normální FPV drony, fungující na rádiovém signálu. Ty stojí zhruba 350 dolarů na kus (asi 7300 korun, pozn. red.). Drony na větší zátěž jsou dražší. Jsou drony fungující na optickém vláknu - ty stojí víc - přibližně 700 až 750 dolarů. Pak máme drony na likvidaci velkých ruských rozvědných dronů a ty stojí 1000 dolarů. A drony na likvidaci šáhidů stojí 2200 až 2500 dolarů za kus.

Jeden dělostřelecký náboj ráže 155 mm dnes stojí kolem tří tisíc eur. Jeden FPV dron je mnohem levnější, není sice tak silný, ale je výrazně přesnější – může cíl sledovat, pronásledovat, má své specifické výhody. A protože pracujeme přímo v zájmu vojáků na frontě, víme přesně, co potřebují.

My se totiž neptáme velitelů brigád, ale operátorů, kteří s drony skutečně pracují. Od nich máme nejkvalitnější zpětnou vazbu. Když nám řeknou, že nějaký model má slabinu nebo výrobce něco dělá špatně, jdeme za ním a požadujeme změny. A pokud je neudělá, prostě u něj nenakupujeme. To je důvod, proč dodáváme na frontu opravdu to nejlepší, co je dostupné.

Díky tomu máme kontakty na všech směrech fronty – ať potřebujeme zjistit situaci na severu, na Donbasu nebo na jihu, vždy víme, na koho se obrátit. Ukrajinská linie je dnes přes 1300 kilometrů dlouhá a my zásobujeme všechny její části.

V čem je vaše práce efektivnější než státní dodávky?

Máme mnohem méně byrokracie a jednáme rychleji. Dokázali jsme významně ovlivnit situaci zejména v obdobích, kdy ministerstvo obrany drony vůbec nenakupovalo. A dnes velmi silně ovlivňujeme i protivzdušnou obranu – jsme největším dodavatelem „interceptorů“, tedy dronů, které sestřelují ruské šáhidy.

Jen minulý měsíc jsme jich koupili téměř 1300 a tento měsíc plánujeme podobné číslo. Kdyby bylo více financí, dokázali bychom jich nakoupit ještě více.

Nesnažíme se stát nahradit. Naším cílem je ukazovat jí směr – upozorňovat, co je důležité a co funguje. Tak to bylo u FPV dronů, tak je to dnes u interceptorů. A ano, stát to nakonec pochopil. Pomáhá tomu i to, že když nechápe, kritizuji to otevřeně. Mám velký YouTube kanál a nebojím se říkat věci nahlas.

Často se na Ukarajině říká, že vaše drony jsou ty nejlepší a nejefektivnější, které vojáci dostali. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Upřímně, důvod je jednoduchý, my pracujeme výhradně pro vojáka. Neptáme se velitelů brigád, neptáme se úředníků. Ptáme se operátora, toho člověka, který ten dron bere do ruky a riskuje s ním život. On přesně ví, co funguje a co ne. A když nám řekne, že na jeho úseku nejedou určité frekvence, nebo že potřebuje úplně jinou konfiguraci, jdeme přímo za výrobcem a řekneme: udělejte to takhle, jinak u vás nekoupíme.

Tím vzniká tlak, který posouvá celý trh dopředu. Není to byrokracie, ale okamžitá zpětná vazba z bojiště. A když voják řekne, že něco nefunguje, my to zítra přineseme výrobci na stůl.

Druhá věc je absolutní transparentnost. Lidi nám věří, protože vidí, že každý jejich dar se promění ve skutečný zásah, ve zničenou techniku nebo sestřelený šáhid. Tahle důvěra nám umožňuje růst.

A za třetí, my jsme rychlejší než stát. Můžeme testovat, objednávat a protlačovat inovace mnohem rychleji. Proto mají naši operátoři nejlepší drony: protože jsme si to vybojovali přímo s nimi, každý den, krok za krokem.

Vrátím se ještě krátce k těm vaším největším výzvám, jsou to pro vás tedy finance?

Jednoznačně. I když jsme dnes druhým největším fondem v zemi podle objemu pomoci armádě, naše zdroje nejsou neomezené a poptávka po technice je obrovská. Každý měsíc stojíme před rozhodnutím, kam prostředky směrovat – zda na drony pro nejtěžší úseky fronty, nebo na interceptory, které chrání naše nebe. Obě oblasti jsou kritické, nic z toho si nemůžeme dovolit „odložit“.

Kolik vás tady pracuje?

Náš tým má asi jen 30 lidí. Rosteme pomalu. Chceme růst a máme své plány, ale hlavní výzvou je financování nákupu dronů.

Obrazem: Obrana proti dronům, Ukrajinu od léta zakrývají sítě.

Existují nové technologie, například umělá inteligence, pokročilé kamery nebo autonomní navádění, které by mohly brzy revolučně změnit dronovou válku?

V ukrajinských FPV dronech už dlouho funguje technologie navádění na cíl. AI a další inovace se postupně objevují a myslím, že v příštích jednom až dvou letech bude boom vývoje AI v bezpilotních systémech. Zatím jsou tyto produkty spíše malovýrobní a experimentální, ale je lepší mít hodně funkčních, i když ne dokonalých dronů, než málo dokonalých, protože tím můžeme zničit více nepřátel.

S rostoucí hrozbou útoků šáhidy se na bojišti objevily drony‑interceptory. Můžete vysvětlit, jak tyto interceptory fungují a říct nám více o vašem projektu, který má za cíl vybudovat dronovou protivzdušnou obranu? Jak vlastně tento projekt vznikl?

Náš projekt interceptoru vznikl už v roce 2023. Od začátku jsme říkali týmům, jako je třeba jednotka ,,Divoké sršně”, že jsme připraveni financovat jejich vývoj a odkoupit první sériové kusy, jakmile se dostanou do skutečné výroby.

Dnes jde o nejefektivnější ukrajinský dron‑interceptor, který má na kontě největší počet zničených šáhidů. Funguje tak, že startuje vertikálně, poté přechází do horizontálního letu a díky křídlům dokáže šáhid dohnat. Nese přibližně 500 gramů výbušniny a před nárazem se odpálí - tlaková vlna pak často způsobí detonaci bojové hlavice samotného šáhidu.

Aby celý systém fungoval, je zapotřebí několik prvků: samotný dron, pozemní řídicí stanice, posádka (operátor, inženýr, pyrotechnik, navigátor) a hlavně přístup k radarovým datům. Jen díky nim je možné sledovat cíl ve vzduchu a navádět interceptor přesně.

Všimli jste si, že nepřítel mění svou taktiku konkrétně v reakci na vývoj vašich dronů?

Ano, Rusové se snaží přizpůsobovat a vyvíjejí protiopatření proti ukrajinským interceptorům. To se týká nejen šáhidů, ale i průzkumných dronů. Snaží se tak snížit účinnost našich systémů, ale podle našich zkušeností jim to nepomůže.

A co si myslíte o současné situaci na frontě? Je nejhorší od roku 2022?

Nejhorší situace byla první dny plnohodnotného ruského útoku, kdy Rusové postupovali desítky kilometrů denně. Teď je situace velmi těžká. Pokud ukrajinská fronta nevydrží, mohla by procházet dalšími zeměmi Evropy. To mohu říct s jistotou. Rusové vedou tuto válku nejen proti Ukrajině, ale jako součást širšího konfliktu a připravují se na větší střet.

Co by mohlo být uděláno lépe, aby Ukrajina lépe chránila sebe?

Kdyby zahraniční vlády spolupracovaly víc s ukrajinským civilním sektorem a nadacemi, mohli bychom dělat mnohem víc. Neříkám, že ministerstvo obrany je špatné nebo neefektivní, ale obvykle ho musíme tlačit do určitých oblastí. My přinášíme inovace, oni se jimi pak zabývají. Je to dlouhé a složité.

Kdyby byla spolupráce těsnější - grantová, nebo jinak - Ukrajina by mohla dělat mnohem víc. Jsme flexibilnější a umíme držet fokus. Například teď se situace komplikuje v Pokrovsku, my soustředíme zdroje tam, což má větší efekt než stát. Globálně by mohly evropské země dělat víc a připravovat se na válku, aniž by se bály posílat vojáky.

Co bude podle vás další technologickou kapitolou války?

Drony jsou zatím jen na raném stupni vývoje. Další se budou rozvíjet prostředky proti dronům – laserové systémy protivzdušné obrany, mikrovlnné elektromagnetické systémy, modulární systémy s turlemi a strojovým viděním, případně s umělou inteligencí pro ničení malých dronů. To bude nyní velmi aktuální. A bojová letadla se postupně přesunou k bezpilotnímu provozu – stíhačky časem také bez pilotů.

A jak si myslíte, že skončí válka mezi Ruskem a Ukrajinou?

Z globálního hlediska jsou dva scénáře. Buď vyhraje a zůstane Ukrajina, nebo vyhraje Ruská federace. Pokud vyhraje Ukrajina, Rusko se začne samodestrukčně měnit nebo transformovat na jiný stát.

Pokud vyhraje Rusko, Evropu čeká velká válka, možná třetí světová. Zatím nelze hodnotit, jak zůstane Ukrajina v historii, není nic předem určeno. Nevím, jestli moje země bude existovat příští rok nebo za dva.

Přemýšlíte někdy o tom, jak si tuto dobu bude jednou pamatovat historie – a jak si v ní bude pamatovat vás a vaši organizaci?

Upřímně, o tom nepřemýšlím. Je příliš brzy říkat, jak si nás historie zapamatuje, protože nic ještě není rozhodnuto.

Nemá proto smysl hodnotit vlastní roli. Dokud válka neskončí, nevíme nic. Jediné, co vím jistě, je to, že já osobně plánuju přežít Rusko. Pokusili se mě zabít – a to jim neodpustím.