Evropa chce v obraně vsadit na stroje, které dokážou rychle změnit poměr sil

/Od zvláštní zpravodajky v Londýně/

Ruská invaze na Ukrajinu byla krutým probuzením. Ukázala, že Evropa dlouho podceňovala vlastní obranu, spoléhala se na staré zásoby a na to, že válka je vzdálená hrozba. Jenže ona se vrátila a nyní je zřejmé, že bez dostatečné průmyslové základny se starý kontinent nedokáže ubránit.

Evropské země proto horečně hledají nové cesty, jak posílit svou bezpečnost. Naposledy se lídři sešli v dánské Kodani, aby prakticky přiznali, že stávající obranné plány nejsou dostatečné, a diskutovali, jak ochranu posílit.

V rámci těchto diskuzí se do popředí dostala otázka bezpilotních systémů. Drony se ukázaly jako praktické řešení, které v krátké době dokáže zaplnit mezery v obranné kapacitě – lze je vyrábět rychle, jsou flexibilní a smrtelně účinné.

Přestože ještě nedávno vypadaly jako okrajová technologie, staly se symbolem moderní války a zároveň hlavním prvkem technologického závodu, do něhož se Evropa vrhla naplno.

Jedním z tahounů tohoto trendu má být Velká Británie. Londýn oznámil, že v rámci partnerství s Kyjevem spustí sériovou výrobu ukrajinských interceptorových dronů (Project Octopus), a to s cílem produkovat tisíce kusů měsíčně. Do programu investuje stovky milionů liber a do dubna 2026 slíbil dodat Ukrajině až 100 tisíc dronů.

Zmíněné interceptorové (tedy záchytné) drony jsou výrazně levnější než klasické protiletadlové rakety a zároveň mimořádně efektivní při obraně proti vlnám útočných dronů, které Rusko takřka denně vysílá na ukrajinská města. Dokážou rychle vzlétnout a zachytit a zničit přilétající drony či střely ještě předtím, než zasáhnou svůj cíl.

Takové drony pomohou Ukrajině bránit se před nepřátelskými útoky, ale zároveň posílí i evropskou obranu – a Britům umožní získat cenné zkušenosti s jejich vývojem a sériovou výrobou.

„Drony nyní na Ukrajině zabíjejí více lidí než tradiční dělostřelectvo – a ten, kdo dokáže dostat nové technologie do rukou svých ozbrojených sil nejrychleji, nakonec zvítězí,“ prohlásil britský ministr obrany John Healey.

Plány jsou součástí širší strategie. Britská vláda na londýnské konferenci Drone Expo představila takzvaný Future of Flight Programme, jehož cílem je vybudovat domácí kapacity nejen pro obranné, ale i civilní využití bezpilotních prostředků. A zajistit, aby se země stala jedním z hlavních evropských hráčů v tomto odvětví.

„Jsou to dobré zprávy, vzhledem k tomu, že se alespoň nějak posouváme dopředu,“ řekl Seznam Zprávám přední britský expert na evropskou obranu Michael Clarke, který v posledním desetiletí radil několika vládám.

Strategie, proč Británie investuje do bezpilotních strojů, stojí hlavně na zkušenostech z Ukrajiny, kde drony prokázaly, že dokážou změnit poměr sil.

Zároveň ale platí, že ty větší ztrácejí účinnost a levné malé (včetně FPV) jsou citlivé na rušení a rychle se ničí. To podle expertů znamená jediné: drony je třeba vyrábět ve velkém. Ne jako jednorázové technologické hračky, ale jako „spotřební“ bojovou munici.

Británie v posledních týdnech otevřela hned několik nových továren na drony. Největší z nich, provozovaná portugalskou společností Tekever ve Swindonu, má 23 600 m² a plánuje vyrábět tisíce dronů měsíčně, včetně modelů AR5 a AR3. Vytvoří kolem 400 pracovních míst a výroba by měla začít v roce 2026.

Od loňského nástupu Keira Starmera do premiérského úřadu došlo k zásadní změně britské obranné a zahraniční politiky. Starmer se zaměřil na modernizaci armády, posílení spolupráce s evropskými partnery a zvýšení obranných výdajů.

V rámci strategické obranné revize (takzvané Strategic Defence Review) z června 2025 byla představena ambiciózní vize, která zahrnovala investice do dronů, umělé inteligence a zvýšení počtu armádních jednotek.

Británie se také zavázala zvýšit obranné výdaje na 2,5 % HDP do roku 2027, což představuje největší nárůst od konce studené války.

Jak píše britský deník The Guardian, tento posun v politice je výrazným kontrastem k předchozím konzervativním vládám, které se soustředily na tradiční vojenské schopnosti a často se vyhýbaly hlubší integraci s evropskými partnery.

Nicméně, jak upozorňuje Clarke, mezi ambiciózními plány a skutečnými schopnostmi britské armády existuje stále značná propast, což se dobře ilustruje právě na poli dronových technologií.

„Británie chce být evropským lídrem v bezpilotních technologiích, ale dokud naše armáda bojuje s nedostatkem munice, lodí i logistiky, zůstává mezi vizí a realitou nebezpečně široká mezera,“ podotkl Clarke. Podle něj je současný stav britských ozbrojených sil alarmující – dlouhé roky podfinancování a odkládané modernizační programy zanechaly armádu v situaci, kdy jí chybí nejen vybavení, ale i lidé.

Podle Clarka se sice zakládají nové programy a položí se základy budoucích systémů, ale skutečné posílení armády se projeví až po roce 2027, kdy začne proudit financování potřebné k rozvoji sil a vybavení.

„Rozpočet na následující dva roky je fixní, takže moc se toho fundamentálně změnit nedá. Základy se sice kladou, ale výsledky se projeví až později. Do té doby se snažíme veřejnosti naznačit, že máme síly schopné přispět k bezpečnosti Pobaltí nebo Polska, ale realita je jiná,“ vysvětlil expert.

Problém navíc nespočívá jen ve stavu armády, ale i v samotné britské vojenské strategii. Ta byla po desetiletí postavená na představě, že klíčem k vítězství je vzdušná nadvláda, která spoléhá na drahé a vysoce sofistikované systémy, jako jsou stíhačky F-35 nebo Typhoon.

„Válka dronů je ale úplně jiný svět: levnější, rychlejší a méně závislý na centralizovaném velení. To je pro tradičně konzervativní britské ozbrojené síly zcela nová zkušenost,“ dodal Clarke.

Jak upozornil analytik Jack Tollast, pokud se Británie chce inspirovat ukrajinským modelem levné a masové výroby dronů, znamená to, že musí zásadně změnit celou svou obrannou ekonomiku. „Pokud půjdeme po ukrajinském vzoru, bude to mít průmyslové důsledky,“ řekl. Jednoduše řečeno: bylo by nutné přebudovat továrny, zajistit kvalifikované pracovníky a přizpůsobit dodavatelské řetězce. Jinak by celý plán mohl zůstat jen na papíře.

Stejného názoru je i generál ve výslužbě Richard Barrons, spoluautor britské obranné revize, který nyní působí jako konzultant v britském think tanku Chatham House. Analýza, kterou připravil, varuje, že bez zásadních změn v organizaci a financování obranných složek bude obtížné dosáhnout stanovených cílů.

Nedávné průniky dronů na území NATO nicméně ukázaly, že adaptace britské armády, stejně jako ostatních evropských sil, je naléhavá – a bezpilotní letouny se navzdory všem překážkám podle expertů ukazují jako nejrychlejší a nejefektivnější řešení.

„Rozsah ruských útoků, které už překročily hranice Ukrajiny, přetěžuje konvenční obranné systémy a činí je v kritických chvílích neúčinnými. Navíc je velmi vysoká cena jejich zachycení, což agresorům poskytuje nespravedlivou výhodu,“ uvedl na konferenci Drone Expo Aditya Sinha, spoluzakladatel a provozní ředitel společnosti Scura, která se zabývá vývojem dronů.

Tento problém se naplno ukázal začátkem září, když polské a nizozemské stíhačky vybavené střelami v hodnotě přesahující milion dolarů vzlétaly proti ruským dronům Gerbera, které Rusové používají jako nástrahy a stojí nanejvýš desítky tisíc dolarů. Právě proto budou pro země jako Velká Británie hrát drony klíčovou roli při budování přesvědčivého odstrašujícího postavení.