Hlavní obsah

Evropské armády se učí od Ukrajinců. Vědí, že samy si neporadí

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Ukrajinští inženýři budou polské jednotky učit, jak se bránit proti ruským dronům. O ukrajinské know-how „ve velkém otestovaném na bojišti“ má zájem také Rumunsko. Aktuálně míří ukrajinští poradci do Dánska.

Článek

„Prožíváme nejničivější závody ve zbrojení v dějinách lidstva,“ popsal globální dění ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Během svého projevu v newyorském sídle OSN minulý týden nastínil dystopickou podobu budoucnosti. Varoval, že šíření technologie dronů v kombinaci s rychlým rozvojem AI může vést k vytvoření takzvaných „mrtvých zón“. „Lidé si dříve představovali tento [scénář] až po jaderném úderu – teď je to realita dronů,“ doplnil.

Ukrajina, která se už déle než tři roky brání ruské agresi, se stala lídrem ve výrobě relativně levných dronů a na bojišti získala zkušenosti, po nichž se nyní ohlíží celý svět.

Zelenskyj vzkázal, že armáda jeho země si dokáže poradit „se všemi typy ruských dronů a raket“ a Evropě, která v poslední době čelí vlně incidentů s drony, nabídl pomoc. Na bezpečnostním fóru ve Varšavě řekl, že Ukrajina je ochotná podílet se na vybudování společného štítu proti ruským vzdušným útokům s využitím svého know-how prověřeného roky válčení.

Po tom, co ruské drony narušily vzdušný prostor Polska a Rumunska, Evropská unie oznámila, že chystá na své hranici vybudovat takzvanou dronovou zeď, která bude sedmadvacítku chránit před podobnými výpady. Na jejím vytvoření se v pátek shodli ministři obrany deseti členských zemí.

EU přiznává, že bez ukrajinské zkušenosti se při vzniku dronové zdi neobejde. „Musíme se učit od Ukrajinců. Mají docela vysokou úspěšnost v sestřelování ruských dronů, a pokud k tomu mají technologii, musíme ji získat a okopírovat,“ okomentoval to pro Deutsche Welle zástupce šéfa bruselského think tanku Centrum pro evropskou reformu Ian Bond.

Společný výcvik i výroba dronů

Země, které už ruskou hrozbu bezprostředně pocítily, usilují o ještě užší spolupráci s Ukrajinou v oblasti obrany proti dronům.

Týden po tom, co ruské bezpilotní letouny narušily polský vzdušný prostor, ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal oznámil, že ukrajinští vojáci a inženýři pomohou vycvičit polské jednotky.

Slíbil, že polské jednotky zasvětí do celého procesu obrany proti nepřátelským bezpilotním letounům. Naučí je, jak odhalit jejich polohu, rušit jejich signál a sestřelovat je stíhacími drony. Mimo to jim Ukrajina poskytne přístup do některých svých systémů monitorujících ruské cíle, díky čemuž bude mít Polsko možnost dopředu odhalit, že ruské drony se blíží k jeho území.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz doplnil, že Ukrajinci a Poláci budou trénovat společně na cvičišti v Lipě na jihu Polska.

Zelenskyj pak v úterý oznámil, že ukrajinská vojenská mise bude působit i v Dánsku, které má za sebou sérii narušení vzdušného prostoru drony. Jejím úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl na sociální síti X.

„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal Zelenskyj.

O spolupráci s Ukrajinou mluví i Rumunsko, které v září taktéž zažilo podobný incident. „Potřebujeme více protivzdušné obrany, nikdo ji nemá,“ řekl agentuře Reuters anonymně zdroj z rumunské vlády, který se zabývá otázkou obrany.

„Do té doby bude obrana asymetrická s obrovskými náklady na protiletadlové systémy, které by mohly být pokryty pouze na úrovni NATO,“ doplnil.

Ruské provokace v zemích NATO

Bezprecedentní množství ruských dronů v Polsku uvedlo začátkem září NATO do pohotovosti. Po víkendovém průniku ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru pak začaly v Evropě sílit hlasy žádající, aby příště NATO na podobné provokace reagovalo sestřelením.

Vzkázal, že Rumunsko nyní jedná s Ukrajinou, jejíž dronová technologie byla „ve velkém otestována na bojišti“, o výrobě dronů v rámci projektu, který má financovat unijní iniciativa SAFE. Díky ní by mohlo mít Rumunsko na tyto aktivity v průběhu několika let k dispozici až 16,6 miliard eur.

Systém akustické detekce

Také baltské země, které dlouhodobě žijí ve stínu Ruska, podnikají v oblasti protidronové ochrany aktivní kroky.

Litva už v roce 2024 vyčlenila 20 milionů eur na pořízení různých typů bojových dronů a bezpilotních průzkumných letadel. Vzkázala tehdy, že peníze budou využity také na vyškolení operátorů a instruktorů dronů s využitím ukrajinských zkušeností. Delegace litevského ministerstva obrany v témže roce navštívila výcviková centra pro operátory dronů na Ukrajině.

Náměstek litevského ministra obrany Karolis Aleksa v polovině září listu Financial Times řekl, že jeho země se snaží napodobit ukrajinské zkušenosti v oblasti využívání mobilních bojových jednotek k sestřelování dronů detekovaných akustickým systémem. Podle něj bylo příliš nákladné používat „drahé zbraně, jako jsou stíhačky a rakety“. „Proto prosazujeme levnější a chytřejší řešení,“ vysvětlil.

Velitel litevských ozbrojených složek Raimundas Vaikšnoras v červenci vzkázal, že Litva se chystá implementovat systém akustické detekce dronů vyvinutý na Ukrajině, který doplní stávající radarové systémy, už v roce 2026.

Kroky v této oblasti podniká také Lotyšsko. Tamní ministr obrany Andris Sprūds v polovině září oznámil, že země představí nový akustický detekční systém už v říjnu.

Pobaltské země mezitím apelují na další členy sedmadvacítky, aby Ukrajinu plně začlenily do svých plánů na výstavbu dronové zdi - s ohledem na její zkušenosti a know-how.

„V naší obraně EU máme velké díry. Chybí nám správné vybavení, které by nám umožnilo detekovat drony, sledovat je, trasovat je a poté je zničit. Chybí nám to,“ vysvětlil litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys pro agenturu Reuters.

Ukrajinský ministr obrany Šmyhal, který se účastnil pátečního jednání na úrovni evropských ministrů, napsal na sociální síti X, že dronová zeď „vytvoří v Evropě zásadně nový obranný ekosystém“ a „Ukrajina je připravena být jeho součástí“.

Napadená země od začátku ruské invaze v roce 2022 výrazně inovovala svou protivzdušnou obranu. Zatímco v oblasti obrany proti raketám se Kyjev dodnes spoléhá na své západní spojence, sám navrhnul obranné systémy, které efektivním způsobem odhalují ruské dronové útoky.

Doporučované