Článek
„Pokud by k takovým provokacím dál docházelo, bude skutečně nutné přijmout i vojenské opatření, včetně sestřelení ruského letounu,“ prohlásil v sobotu na ostravských dnech NATO prezident Petr Pavel.
Navázal tím na páteční průlet ruských migů estonským vzdušným prostorem. Ruské stíhačky tam podle NATO setrvaly 12 minut. „Vladimir Putin a Rusko se budou chovat tak, jak jim to umožníme,“ dodal k věci Pavel.
Co víme o incidentu nad estonskými vodami?
Rusko narušilo estonský vzdušný prostor letos už počtvrté. Minulý pátek podle NATO tři ruské stíhačky MiG-31 vnikly do estonského vzdušného prostoru nad ostrovem Vaindloo ve Finském zálivu (asi 90 km severovýchodně od Tallinnu).
Zatímco předchozí incidenty trvaly několik minut, tentokrát zůstaly stroje ve vzdušném prostoru Estonska 12 minut, což jim umožnilo přeletět značnou část zálivu na estonské straně. Odletěly až u ostrova Hiiumaa v Baltském moři, druhého největšího ostrova v zemi.
Vyprovodit ruská letadla z estonského vzdušného prostoru pomáhaly finské, švédské a italské stíhačky.
Podle Moskvy její stroje estonský prostor nenarušily. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Schéma ruského narušení estonského vzdušného prostoru, které zveřejnilo estonské ministerstvo obrany.
Pavlova slova rezonovala například v Polsku a zapadla do kontextu aktuální evropské debaty o reakci NATO na bezpečnostní incidenty spojené s Ruskem.
Záruka českého prezidenta nestačí
Novinářský dotaz na Pavlovy výroky dostal v pondělí polský premiér Donald Tusk. „O sestřelování letounů budeme rozhodovat bez váhání vždy, když naruší naše území a poletí nad Polskem. Tady není vůbec o čem diskutovat,“ řekl.
Polsko je podle premiéra připravené sestřelovat ruské stíhačky, pokud podobně jako v Estonsku přeletí nad jeho teritoriálními vodami v Baltském moři.
„Ale musím mít také stoprocentní jistotu — a to dobře chápete, nebudu to rozvádět — že všichni spojenci k tomu přistoupí přesně stejně jako my a že v případě ostrého konfliktu nezůstaneme sami,“ upřesnil Tusk.
„Při vší úctě k českému prezidentovi, jeho prohlášení mi v tomto kontextu nestačí. Jistě víte, co mám na mysli,“ uzavřel téma polský premiér. Zřejmě měl na mysli nejistotu ohledně spojeneckých závazků Spojených států.
Podle aktuálního průzkumu je až 57 procent Poláků přesvědčených, že v případě vojenské agrese proti Polsku mu přijdou spojenci na pomoc. Skeptických je v průzkumu agentury SW Research 26 procent lidí.
Americký prezident Donald Trump v neděli ujišťoval, že pokud by Rusko situaci na východních hranicích NATO dál vyhrotilo, Spojené státy by se podílely na obraně Polska a pobaltských zemí. „Ano, udělal bych to, udělal bych to,“ řekl Trump v krátké odpovědi na dotaz litevské veřejnoprávní LRT.
Otázka zazněla před Bílými domem při Trumpově odletu na pohřeb konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Nešlo o plánovanou tiskovou konferenci, ale o takzvaný „press scrum“, tedy prezidentovo improvizované krátké zastavení u hloučku novinářů. Ti na Trumpa, často chaoticky, volají otázky na různá témata.
Chaotické občas bývají i Trumpovy odpovědi, což podtrhuje i jeho povaha a série odlišných výroků o kolektivní obraně NATO. Polský premiér zřejmě narážel právě na určitý stupeň nejistoty či nepředvídatelnosti Trumpa.
Incidenty z posledních dvou týdnů:
10. září, Polsko
- Polský vzdušný prostor narušila zhruba dvacítka ruských bezpilotních letounů, většina typu Gerbera, bez výbušné hlavice, ale s nádrží na dodatečné palivo. Tři nebo čtyři drony sestřelily alianční stíhačky. Některé drony doletěly i hluboko do polského vnitrozemí. Náletu dronů předcházely jednotlivé incidenty. Jeden z dronů v létě doletěl na vzdálenost 80 km od Varšavy.
13. září, Rumunsko
- Do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva. Dron podle rumunského ministerstva obrany po dobu asi 50 minut kroužil v příhraniční oblasti na jihovýchodě Rumunska a pak u města Pardina opustil rumunský vzdušný prostor směrem na Ukrajinu.
14. září, Estonsko
- Ruský vojenský vrtulník Mi-8 narušil ve Finském zálivu estonský vzdušný prostor, kde byl zhruba čtyři minuty. Letěl bez letového plánu, s vypnutým transpondérem a bez rádiové komunikace.
Debata o obraně východního křídla NATO je ovšem živá i ve Spojených státech. Deník Washington Post ve svém pondělním redakčním komentáři doporučuje, aby Aliance stanovila jasné „červené linie“ a v případě jejich porušení Ruskem je společně se spojenci důsledně vynucovala.
„Po vpádu ruských dronů do Polska Putin nečelil žádným následkům a situaci v pátek předvídatelně vyhrotil vysláním tří stíhaček MiG-31 do estonského vzdušného prostoru. Nejlepším řešením je, aby vůdci NATO jasně dali najevo, že jakékoli další ruské vojenské letouny vstupující do aliančního vzdušného prostoru budou okamžitě sestřeleny,“ píše vlivný list.
Zavřít hranice a sestřelovat?
Přímo v Estonsku zaznívají po pátečním incidentu výzvy k uzavření hranice s Ruskem. Podle opozičního poslance a exministra zahraničí a obrany Urmase Reinsaly by měly hranice s Ruskem zavřít koordinovaně všechny alianční státy najednou.
Dál šel předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson z vládnoucí Reformní strany. V pátečním tweetu o narušení estonského vzdušného prostoru připomenul, jak Turci v roce 2015 v obdobné situaci sestřelili ruský bombardér Su-24 u syrských hranic. Ten se nacházel v tureckém vzdušném prostoru 17 sekund.
„Je jasné, že podobné situace se pravděpodobně brzy mohou opakovat vůči různým členským státům. Strategickým cílem Ruska není jen zničení Ukrajiny, ale i oslabení NATO,“ řekl. „Nemůžeme vyloučit, že jednoho dne budeme muset sestřelovat ruské stíhačky,“ dodal Mihkelson.
Komentář Martina Nováka:
Estonský premiér Kristen Michal připustil, že rozhodnutí o palbě proti ruským narušitelům závisí na různých kritériích. „Letouny byly odraženy, ale neodletěly tak rychle, jak mohly. Proto jsme aktivovali článek 4 Severoatlantické smlouvy o konzultacích s našimi spojenci. Poskytnou nám odpověď na to, jak se zachovat příště,“ uvedl šéf estonské vlády.
Připomeňme, že spuštění článku 4 iniciovalo nedávno i Polsko po náletu ruských dronů. Výsledkem bylo zahájení operace Eastern Sentry (Východní stráž) s cílem posílit protivzdušnou obranu a schopnosti průzkumu na východním křídle Aliance.
Článek 4 smlouvy o NATO
Článek 4 je výrazně mírnější variantou známého článku 5 o kolektivní sebeobraně států NATO. Pokud ho nějaký stát aktivuje, chce se spojenci konzultovat bezpečnostní krizi a projednat s nimi reakci na ni.
Článek 4 zní následovně: „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“
Aktivace článku po průniku ruských dronů do Polska v září 2025 je osmým případem jeho použití. Po vstupu ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru téhož měsíce ho Aliance uvedla do praxe podeváté.
V minulosti o jeho aktivaci pětkrát požádalo Turecko, vždy v kontextu konfliktů na Blízkém východě. Polsko ho použilo už v roce 2014 po ruské anexi Krymu a invazi na východní Ukrajinu. Skupina středo- a východoevropských zemí, včetně Česka, ho aktivovala také v únoru 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Na turecké sestřelení ruského letadla se odkázala i litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė. „Musíme to myslet vážně. Turecko před deseti lety dalo příklad. Něco k zamyšlení,“ napsala politička.
Výzvy k rozhodnější reakci proti ruským narušitelům zazněly i od německé vládní koalice. Zahraničně politický expert křesťanských demokratů (CDU/CSU) Jürgen Hardt řekl, že Rusko musí dostat jasnou stopku.
„Pouze jasný signál, že každé narušení hranic NATO bude vojensky potrestáno, včetně sestřelení ruských stíhaček nad územím Aliance, bude vůči Rusku účinný,“ řekl v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Turecko jako vzor?
Výzvy k razantnější odpovědi NATO vůči ruským provokacím se často odkazují na situaci v Turecku v roce 2015. Sestřelení ruského letadla má být příkladem, že rázná reakce automaticky neznamená začátek války mezi Ruskem a NATO.
Situaci však tehdy ovlivnily specifické geopolitické podmínky na Blízkém východě i ekonomická propojenost obou zemí.
Připomeňme, že Turci 24. listopadu 2015 sestřelili bombardér Su-24M, který podle Ankary na krátkou dobu (asi 17 sekund) vstoupil do tureckého vzdušného prostoru. Turecké velení tvrdilo, že předem a opakovaně piloty varovalo a odkazovalo se na právo bránit své teritorium. Letadlo se zřítilo na syrské straně hranic.
Padající ruské letadlo sestřelené Turky 24. listopadu 2015.
Incident způsobil diplomatické napětí. Rusko v lednu 2016 zavedlo vůči Turecku sankce – například zákaz dovozu ovoce a zeleniny, masa i oceli. Zrušilo také bezvízový styk a omezilo charterové lety.
Vztahy se zlepšily až po neúspěšném vojenském puči, který v červenci 2016 ustál turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Po čistkách v armádě poslal Erdogan Putinovi omluvný dopis. Rusko následně zmírnilo sankce a obnovilo bezvízový styk.
Současná situace Evropy se oproti Turecku před deseti lety liší. Zatímco tehdy šlo o regionální spor v rámci syrské občanské války, v Evropě jde o kolektivní obranu více států. Invaze na Ukrajinu navíc posunula rizika na novou úroveň.
Polské rádio RMF FM připomíná, že evropské státy a NATO při ochraně vzdušného prostoru uplatňují princip proporcionality a deeskalace. Od vstupu baltských států do NATO střeží tamní vzdušný prostor alianční stíhačky.
Problémem jsou však i náklady a technologie. Nedávné sestřelení několika ruských dronů nad Polskem letouny F-16 a F-35 stálo miliony dolarů. Zpoždění navíc mají nákupy protidronových zbraní.
