Online: Polsko kvůli dronům aktivuje článek 4 smlouvy o NATO

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny bylo „naprosto bezohledné“, uvedl podle Reuters ve středu generální tajemník NATO Mark Rutte a dodal, že incident ještě nebyl plně vyhodnocen. „Ať už to bylo úmyslně, nebo ne, je to naprosto bezohledné, je to naprosto nebezpečné. Úplné vyhodnocení ale stále probíhá“ řekl Rutte.

„Putinovi vzkazuji jasně. Zastavte válku na Ukrajině. Přestaňte narušovat spojenecký vzdušný prostor. A vězte, že jsme připraveni, že jsme ostražití a že budeme bránit každý centimetr území NATO,“ sdělil novinářům.

Podle generálního tajemníka se do sestřelování ruských dronů nad polským územím zapojili i jiné evropské země. Hovořil o polských stíhačkách F-16, nizozemské F-35, italském průzkumném letadle AWACS, aliančním tankovacím letounu MRTT a německém protivzdušném systému Patriot. Reakci NATO na celou situaci považuje Rutte za velmi úspěšnou, informuje BBC.

Kreml ve středu odmítl komentovat prohlášení Polska, že sestřelilo ruské drony ve svém vzdušném prostoru s tím, že je to otázka pro ministerstvo obrany. Informuje o tom agentura Reuters.

„Neradi bychom se k tomu vyjadřovali,“ odvětil podle BBC na otázky mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov při svém každodenním hovoru s novináři. „To nám nepřísluší. Je to záležitost (ruského) ministerstva obrany,“ dodal.

Na otázku ohledně obvinění, která nyní vznáší evropští lídři na Moskvu, Peskov řekl: „Vedení EU a NATO denně obviňuje Rusko z provokací, obvykle bez toho, aby to bylo podloženo.“

Drony, které v noci na středu narušily polský vzdušný prostor, přiletěly z Ukrajiny. Podle agentury RIA Novosti to uvedl ruský chargé d'affaires ve Varšavě Andrej Ordaš. Kreml, ruské ministerstvo zahraničí ani resort obrany se k incidentu dosud nevyjádřily.

Tvrzení ruského diplomata je v rozporu s prohlášením polského premiéra Donalda Tuska, podle kterého Polsko zaznamenalo 19 průniků do svého vzdušného prostoru, přičemž velká část těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím informoval o osmi ruských dronech mířících přes ukrajinské území do Polska.

Bývalý ministr zahraničí a poslanec Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že pokud se potvrdí informace, že incident způsobily ruské drony, musí NATO zaujmout jednoznačný a silný postoj.

Událost považuje Metnar za závažný bezpečnostní incident a vyjadřuje Polsku podporu. „Pokud se potvrdí informace, že se jednalo o incident způsobený ruskými drony, NATO musí zaujmout jednoznačný a silný postoj. Incident každopádně potvrzuje význam Severoatlantické aliance,“ podotkl. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš bez dalších podrobností vyjádřil Polsku plnou podporu.

Prezident Petr Pavel se domnívá, že ruské drony, které ve středu Polsko zneškodnilo, dokazují, jak moc se ruská agrese evropského kontinentu dotýká. „Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí,“ napsal v příspěvku na sociální síti X. Hlava státu rovněž vyjádřila podporu Varšavě.

Maďarsko podle předsedy vlády Viktora Orbána stojí za Polskem po náletu dronů do polského vzdušného prostoru. „Narušení polské svrchovanosti je nepřijatelné,“ napsal na sociální síť X. Rusko a Ukrajinu vyzval k mírovým jednáním, v příspěvku zároveň podpořil snahu americké hlavy státu Donalda Trumpa o ukončení konfliktu.

Britský premiér Keir Starmer odsoudil podle něj bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Polska a NATO ruskými drony. Ruské počínání je nanejvýš lehkovážné, řekl britský ministerský předseda podle agentury Reuters.

„Dnešní ranní barbarský útok na Ukrajinu a do očí bijící a bezprecedentní narušení vzdušného prostoru Polska a NATO ruskými drony je hluboce znepokojivé,“ uvedl Starmer. „Šlo o nanejvýš lehkovážný krok Ruska a jen nám připomíná, jak (ruský) prezident (Vladimir) Putin otevřeně ignoruje mír,“ řekl šéf britské vlády.

Britský premiér dodal, že je v kontaktu s polským protějškem Donaldem Tuskem, kterému zdůraznil trvající britskou podporu.

Polsko nepřeložilo důkazy o ruském původu dronů sestřelených v noci na středu nad jeho územím. Podle ruské agentury RIA Novosti to prohlásil ruský chargé d'affaires ve Varšavě Andrej Ordaš. Polské ministerstvo si jej v souvislosti s incidentem předvolalo. Moskva si podle ruského diplomata eskalaci s Polskem nepřeje.

„Obvinění považujeme za bezdůvodná. Nebyly předloženy žádné důkazy, že tyto drony mají ruský původ,“ řekl Ordaš. „Rusko nemá žádný zájem na eskalaci s Polskem,“ dodal diplomat, který byl předvolán na polské ministerstvo zahraničí.

Polská policie už nalezla trosky několika dronů, z nichž jeden poškodil střechu rodinného domu.

Italská premiérka Giorgia Meloniová Polsku vyjádřila plnou solidaritu kvůli „vážnému a nepřijatelnému“ narušení jeho vzdušného prostoru Ruskem.

„Jménem italské vlády vyjadřuji svou plnou solidaritu s Polskem v souvislosti se vážným a nepřijatelným narušením vzdušného prostoru Polska a Severoatlantické aliance ze strany Ruska,“ vyjádřila se Meloniová podle sdělení italské vlády. „Itálie bude i nadále pracovat na zajištění evropské bezpečnosti, počínaje Ukrajinou, a na dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ ujistila premiérka.

Na území Polska bylo zatím nalezeno sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu, uvedla podle agentury Reuters mluvčí polského ministerstva vnitra. Dosud polští politici informovali jen o ruských dronech, které v noci na středu opakovaně narušily polský vzdušný prostor a z nichž některé byly sestřeleny.

Připravujeme podrobnosti.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru v době ruského útoku na západní Ukrajinu je „prostě nepřijatelný“. Na síti X to v reakci na noční události uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že v otázce bezpečnosti spojenců nelze dělat kompromisy.

„Vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru během ruského útoku na Ukrajinu je jednoduše nepřijatelné,“ uvedl Macron a vyzval Rusko, aby ukončilo tento „úprk vpřed“. Vyjádřil rovněž „plnou solidaritu s polským lidem a jeho vládou“ a oznámil, že bude brzy hovořit s šéfem NATO Ruttem. „V otázce bezpečnosti spojenců nebudeme dělat kompromisy,“ ujistil šéf Elysejského paláce.

Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl podle agentury Reuters v parlamentu polský premiér Donald Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako „jedna pěst“ a konzultuje se spojenci posílení protivzdušné obrany země.

V noci na středu Polsko podle Tuska sestřelilo asi čtyři drony a průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, přičemž velká část z těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska. Poslední z dronů byl podle premiéra sestřelen v 06:45 SELČ. Zničení tří dronů bylo podle Tuska potvrzeno a čtvrtý případ se nyní jeví jako pravděpodobný.

Tusk také zdůraznil, že Varšava potřebuje větší podporu od spojenců a více, než pouhá vyjádření solidarity. Posílení polské protivzdušné obrany aktuálně Polsko podle Tuska konzultuje se spojenci a požádalo proto o aktivaci článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.

Spojenci v NATO podle Tuska signalizují, že situaci berou vážně. Velvyslanci aliančních zemí se dopoledne schází v Bruselu na pravidelném jednání a podle mluvčího aliance se vývojem v Polsku budou zabývat.

Přelet ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl podle odborníka z brněnské Univerzity obrany Zdeňka Petráše pravděpodobně pochybením, nebo testem ruské strany. Nepředpokládá, že by šlo o snahu Ruska vyprovokovat Severoatlantickou alianci k vojenskému zásahu. Petráš dále řekl ČTK, že se Varšava zachovala standardně a podle stanovených postupů.

„Jestli to byl úmysl narušit polský vzdušný prostor, a de facto vzdušný prostor Severoatlantické aliance, nebo šlo o pochybení z ruské strany, to je na diskusi. A ano, mohlo jít o zkoušku, jak moc je druhá strana připravená na případné incidenty týkající se narušení jejího vzdušného prostoru,“ uvedl Petráš.

Vzhledem k tomu, že je Rusko ve válečném vztahu s Ukrajinou, nelze podle něj očekávat, že by se nějakým způsobem snažilo vyprovokovat alianci k tomu, aby proti Rusku vojensky zasáhla. „Na to Rusko v současné době nemá vojenský ani ekonomický potenciál. A vlastně ani neexistuje nějaká zásadní podpora ze strany obyvatelstva Ruské federace k něčemu takovému,“ uvedl odborník. Doplnil, že by něco takového bylo proti veškeré logice.

Polsko se podle něj v daném případě zachovalo naprosto standardně. Reagovalo podle stanovených postupů, nestal se žádný exces. Podle Petráše také automaticky neznamená, že narušení prostoru znamená aktivaci sil a prostředků aliance podle článku 5.

Článek 5 hovoří o tom, že ozbrojený útok proti jednomu členu NATO je považován za útok proti všem. „Článek 5 je aktivován pouze a jedině na základě rozhodnutí rady Severoatlantické aliance, která zasedne a na základě stanovisek jednotlivých zemí rozhodne o tom, jestli skutečně šlo o útok proti alianci jako takové. To rozhodnutí musí být konsenzuální, to znamená souhlas všech v současné době 32 zemí,“ uvedl odborník.

V den dronového náletu na Polsko je maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó na jednání v Bělorusku. „Pokud je někdy potřeba dialog, tak je to právě teď! Riziko eskalace války je stále vážnější, teď je čas myslet a jednat s chladnou hlavou a selským rozumem!“ apeloval na facebooku z cesty do Minsku.

Podle polského premiéra Donalda Tuska přitom většina ruských dronů vletěla nad Polsko právě z Běloruska.

Szijjártó ve své reakci nezmínil Rusko jako agresora. O Rusku ve svém stanovisku nepíše ani maďarský premiér Viktor Orbán, který vyjádřil Polsku solidaritu. „Porušení polské územní integrity je nepřijatelné,“ napsal politik, jehož vláda dlouhodobě udržuje vztahy s Kremlem.

Podle Orbána incident dokazuje, že politika maďarské vlády „prosazující mír v rusko-ukrajinské válce“ je „rozumná a racionální“. Dodal, že žít ve stínu války nese rizika a nebezpečí, kterým je čas učinit přítrž. „V tomto ohledu podporujeme mírové snahy prezidenta Donalda Trumpa,“ poznamenal.

Polský premiér Tusk v parlamentním projevu potvrdil, že Varšava požádala o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. Hned na začátek pro ujasnění: nejde o onen známý článek o kolektivní sebeobraně států NATO, to je článek 5.

Článek 4 zní následovně: „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“

Jde tedy o slabší reakci, než je článek 5. V praxi to znamená, že Polsko se spojenci projedná další možnosti. Tusk si od konzultací slibuje větší podporu spojenců.

„Není to jen válka pro Ukrajince. Je to konfrontace, kterou Rusko vyhlásilo celému svobodnému světu,“ prohlásil polský premiér.

Bělorusko tvrdí, že drony, které z jeho území pronikly do Polska, tak udělaly omylem. Náměstek lukašenkovského ministra obrany Pavel Muravjejko podle britské BBC prohlásil, že byl narušen jejich navigační systém. Podle něj samo Bělorusko některé z nich sestřelilo nad vlastním územím.

Maruvjejko dodal, že Bělorusko během noci sdílelo některé informace o dronech s Polskem i Litvou. Podle polského premiéra Tuska vletěla většina objektů zaznamenaných v noci právě z běloruského území.

Bělorusko patří mezi nejbližší spojence Ruska. Tamní diktátor Alexandr Lukašenko v roce 2022 poskytl teritorium země k ruskému útoku na Ukrajinu, později svou podporu invaze zmenšil, ale jeho vztahy s putinovským Ruskem nadále zůstávají velmi těsné.

Na sítích se objevilo video ze sestřelení ruského dronu nad Polskem. Podle televize Polsat jde zřejmě o záznam incidentu v obci Cześniki. Drony v noci sestřelovaly letouny F-16, nebo F-35. Podle premiéra Tuska došlo ke třem nebo čtyřem sestřelům.

Dočasné politické sjednocení. Polská politická reprezentace se, navzdory rozhádanosti a hlubokým příkopům, v čase středeční krize sjednotila.

Prezident Karol Nawrocki, které je jinak v ostrém konfliktu s vládou Donalda Tuska, už ráno řešil krizi s premiérem, ministry a generály na bezpečnostní radě. Hlava státu zároveň ocenila, že „všechny mechanismy zafungovaly“.

Lídr největší opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński uvedl, že nálet dronů byl útokem na Polsko. „To už v žádném případě není náhoda, nejde o něco, co by šlo připsat nepředvídaným okolnostem, je to prostě útok,“ uvedl Kaczyński.

Podle expremiéra Morawieckého z PiS jde o test polské ostražitosti, odolnosti a efektivity. „V takových chvílích záleží na loajalitě, solidaritě a zodpovědnosti. Společně to zvládneme. Nepřítele porazíme,“ napsal ráno na síti X.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci odsoudila nebezpečné a bezprecedentní narušení polského a tím i evropského vzdušného prostoru desítkou ruských dronů. Evropská unie je s Polskem plně solidární, dodala von der Leyenová, na její slova poslanci reagovali potleskem.

„Putinův vzkaz je jasný, naše reakce musí být také jasná. Potřebujeme větší tlak na Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu. Potřebujeme více sankcí,“ prohlásila německá politička.

Podle šéfky diplomacie EU Kaji Kallasové existují náznaky, že narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony bylo úmyslné, nikoli náhodné. Kallasová to uvedla na sociální síti X.