Článek
Až dosud byl scénář vždy podobný: Nejdřív médii proběhla rychlá zpráva o tom, že lidé v některé z vesnic na východě Polska pozorovali „něco“ na obloze nebo slyšeli hlasitou ránu.
Následovalo policejní oznámení o dopadu „neidentifikovatelného předmětu“, hledání, rychlé vyšetřování a pak oznámení, že šlo o dron pravděpodobně z Ruska, který se dostal do Polska během ruského útoku na Ukrajinu.
Noc na středu ale byla jiná. Tentokrát nešlo o ojedinělý incident, ale bezprecedentní bezpečnostní riziko. Polská armáda a vláda totiž uprostřed noci informovaly o náletu ruských dronů na polské území a vůbec poprvé proti nim použily sílu - začaly je sestřelovat.
Podrobně o aktuálním dění:
Hluboko do polského území
Lidé ve východním Polsku měli zůstat doma, zavřela se také čtyři letiště včetně varšavského. Pro představu: Je to jako kdyby se pražské Letiště Václava Havla muselo uzavřít kvůli náletu ruských Šáhidů na Česko a lidé na celé Moravě by neměli vycházet.
Podle zatím známých informací dopadly sestřelené drony hlavně do polí, jeden však zasáhl i rodinný dům. Od rána probíhají pátrací práce a postupně se ukazuje, kde všude se trosky nacházejí - hlavně poblíž polské východní hranice.
Premiér Donald Tusk mluvil dopoledne v parlamentu o 19 narušeních vzdušného prostoru a asi o třech až čtyřech sestřelených ruských dronech. Jeden z dronů doletěl až do Lodžského vojvodství, 250 kilometrů hluboko do polského vnitrozemí, kde mu zřejmě došlo palivo.
Mapa dosud známých míst středečních dopadů dronů v Polsku. Údaje aktualizujeme.
Výjimečnou situaci a pocit ohrožení rámuje i další bezpečnostní kontext. Rusko s Běloruskem plánují od pátku do úterý (12. až 16. září) na území Běloruska strategické vojenské cvičení Západ-2025.
Obdobné cvičení se v únoru 2022 ukázalo být kamufláží pro přípravu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, což zvyšuje nervozitu v Polsku i v Litvě. Oba státy už posílily ochranu hranic a polský premiér Donald Tusk v úterý oznámil, že Polsko svou hranici s Běloruskem dočasně uzavře.
Bělorusko navíc minulý týden zadrželo polského občana, kterého tamní propaganda líčí jako agenta polské tajné služby a viní ho ze špionáže. Připomeňme, že na společné hranici navíc dlouhodobě panuje napětí kvůli hybridní válce.
Varšava (a také baltské státy) totiž viní režimy v Rusku a Bělorusku z organizace trasy nelegální migrace vedoucí přes polské hranice. Ta trvá od roku 2021 a krátce před ruským vpádem na Ukrajinu vyvolala v zemi společenské napětí. Začalo se kvůli ní i s opevňováním hranic.
Dlouhá série incidentů a provokací
Středečnímu nočnímu náletu dronů předcházela i série dalších bezpečnostních incidentů, kterou zobrazuje mapa s popisky níže.
Během posledních třech týdnů - ještě před aktuálním útokem či provokací - došlo v Polsku k několika narušením vzdušného prostoru a pádu nejméně tří dronů. Podrobnější informace si poněkud protiřečí – občas je řeč o Šáhidu, občas o „návnadě“ nebo pašeráckém dronu.
Se štěstím poslední dopady dronů nikoho nezranily. Země však má za sebou i tragické a velmi vážné incidenty. Na podzim 2022 zemřeli ve vesnici u hranic s Lvovskou oblastí dva lidé po pádu zbloudilé ukrajinské obranné rakety.
Krátce nato 400 kilometrů do polského vnitrozemí doletěla ruská raketa Ch-55.
Reportáž z místa dopadu raket Ch-55:
Nálož nenesla, nakonec polámala jen pár stromů. Přesto zamíchala s politikou a kvůli neshodám s tehdejším ministrem obrany pak rezignovalo vedení armády.
Vážným incidentem byl i nedávný dopad ruského dronu, který skončil v kukuřičném poli. Exploze vysklila okna u několika domů. Důležitější byla symbolika – dron totiž doletěl až 80 kilometrů od Varšavy.
