Kosovské vrtěti psem? „Srbský prezident může mít důvod eskalovat napětí“

Kosovsko-srbské vztahy se po delší době opět dostaly do hlavních zpráv i za hranicemi obou zemí. Došlo k tomu poté, co v čele čtyř „srbských“ měst na severu Kosova stanuli albánští starostové a tamní Srbové neudrželi emoce. V obci Zvečan se odehrály násilné střety, během kterých utrpělo zranění na 30 příslušníků mírové operace KFOR.

Jedná se o neobvyklou situaci, dosavadní „půtky“ mezi kosovskými Srby a kosovskými Albánci se totiž odehrávali pouze na úrovni obyvatelstva.

Jak ovšem upozorňuje politoložka Věra Stojarová, která působí na Masarykově univerzitě v Brně, nemůžeme čekat, že by NATO, pod níž mise spadá, například přidělila jednotkám KFOR větší mandát.

„Nynější situace je možná trochu spojená také s tím, že v Bělehradě byly celý víkend velké demonstrace, a nejsem si tedy jistá, jestli srbský prezident Aleksandar Vučič od nich jen nechtěl odvrátit pozornost,“ uvedla pro Seznam Zprávy odbornice, která se zabývá politicko-bezpečnostní problematikou v regionu Západního Balkánu.

V rozhovoru dále nastiňuje, jaký osud zřejmě čeká dlouho se táhnoucí vyjednávání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska, nebo to, jestli se nejnovější eskalace liší od těch, kterých byla veřejnost svědkem třeba v uplynulém roce.

Napětí a menší střety mezi kosovskými Albánci a Srby, kteří žijí na severu země, jsme viděli za uplynulý rok několikrát. Tentokrát ale byly ve velkém napadeny a zraněny i jednotky KFOR. Dá se říct, že jde o vážnější situaci?

Řekla bych, že ano. Přijde mi, že situace je nyní o hodně jiná už jen tím, že je hlášeno přes 30 zraněných vojáků, kdy někteří jsou ve vážném stavu.

Čili ano, myslím si, že se jedná o vážnější situaci, byť se opakuje pořád dokola; co pár měsíců v Kosovu periodicky dochází k nějakým útokům. Tentokrát je to ovšem vážnější i z toho důvodu, že ke střetu nedošlo jen mezi místními obyvateli, ale součástí byly také jednotky KFOR.

Myslíte, že NATO, v jejímž rámci mise KFOR působí, bude nějak reagovat? Může vůbec?

Jednotky KFOR jsou „peacekeepingové“ jednotky, a jsou tam tedy proto, zabránily násilí a zajistili bezpečnost a pořádek. Určitě lze vyloučit jakékoliv nasazení síly KFOR nad rámec svého mandátu.

Směřuje podle vás situace k nějakému většímu konfliktu? Je to dnes pravděpodobnější, nebo se situace opět uklidní a za pár měsíců budeme vést stejnou konverzaci?

Nynější situace je možná spojená také s tím, že v Bělehradě byly celý víkend velké demonstrace, a nejsem si tedy jistá, jestli srbský prezident Aleksandar Vučič od nich jen nechtěl odvrátit pozornost. Byly totiž jak provládní, tak i protivládní, a mohl tak mít důvod odvrátit pozornost a vyprovokovat napětí.

Nedokážu to samozřejmě říct s jistotou, je to ovšem pěkná záminka, jak přesunout pozornost lidí někam jinam – přesune ozbrojené síly Srbska blíže ke Kosovu a ujistí národ, že když bude třeba, tak se svými vojáky na místě i přespí.

Tato vzájemná obvinění z cíleného vyvolávání střetů se samozřejmě již objevila na obou stranách. Je ale možné, že se do toho zapojují i cizí vlivy? Například ten ruský je se Srbskem spojován běžně.

O tom bych nerada spekulovala, spíše bych to spojovala s vnitropolitickou krizí, situace je nyní velice nestabilní. Na jedné straně má Vučić velkou podporu obyvatel, dokáže rozdmýchat emoce a dokáže do Bělehradu přivézt obrovskou masu lidí, aby ho na provládních demonstracích podpořili. Pak je tu ale nespokojená opozice, která je nespokojená s tamním režimem obecně a která je schopna taktéž zorganizovat velké protivládní akce.

Myslíte, že tento střet ohrozí vyjednávání dohody o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem?

Určitě. K obviňování dochází jak ze strany Vučiće, tak ze strany kosovského premiéra Albina Kurtiho. Dosáhnout toho, aby tihle dva pánové opět zasedli k jednomu jednacímu stolu, tak bude velmi těžké, animozity jsou v jejich případě velké již nyní. Určitě to tak může další vyjednávání ohrozit.

Můžeme tedy říct, že normalizace se nám spíše vzdaluje, než aby tomu bylo naopak?

Bohužel – je tomu tak.