Článek
Třináctiletá Peyal Aqil se minulý měsíc ztratila cestou ze školy v syrském Kámišlí. Obavy jejích rodičů se hned točily kolem jediného - že dívku někdo přemluvil, aby se přidala k nějaké ozbrojené skupině, a odvezl ji do jednoho z výcvikových táborů.
Jejich strach se naplnil. Peyal šla s přáteli domů, když je na ulici oslovil muž, ze kterého se vyklubal náborář skupiny známé jako Revoluční mládež. Dívka se s ním domluvila na návštěvě jednoho ze středisek oddílu s tím, že na ni přátelé počkají venku. Z budovy už ale nevyšla.
Rodiče ztracené dívky si krátce nato stěžovali místním úřadům, ale bezvýsledně. Skupina totiž tvrdila, že se k ní Peyal přidala dobrovolně. „Domníváme se, že v tomto věku nemůže dát souhlas, i kdyby ji program skupiny vážně přesvědčil“, oponovala její matka Hamrin Aloujiová v rozhovoru pro agenturu AP, která příběh ze severovýchodu Sýrie přinesla.
Občanská válka v Sýrii zuří již 12 let a ačkoliv boje ve většině země ustávají, využívání dětských vojáků naopak narůstá. Počet dětí naverbovaných ozbrojenými skupinami v Sýrii se v posledních třech letech neustále zvyšoval - z 813 v roce 2020 na 1296 v roce 2021 a téměř 1700 v minulém roce, uvádí OSN.
K verbování dětí se uchylují i Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF), které za podpory USA bojují proti extremistům z takzvaného Islámského státu. Jen za minulý rok připsala OSN těmto milicím a jim přidruženým skupinám v severovýchodní Sýrii asi polovinu rekrutovaných dětí.
Nezletilí vojáci působí i v jiných konfliktech
Mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií s podporou hlavních členů NATO se v Jemenu nejspíš dopustila válečných zločinů. Uvedli to experti OSN ve zprávě o válečném konfliktu na jihu Arabského poloostrova.
Více než 600 nezletilých do svých řad loni přijala i Syrská národní armáda, která má podporu Turecka a v minulosti vedla ozbrojené střety s SDF. Dalších téměř 400 případů zaznamenala OSN u skupiny Haját Tahrír aš-Šám napojené na Al-Káidu na severozápadě Sýrie.
Nezletilé ovšem nabírají i syrské vládní síly a provládní milice, za minulý rok šlo konkrétně asi o 25 dětí.
Syrské děti pracují i jako žoldnéři v zahraničí
Do skupin se nezletilí dostávají různě. V některých případech jsou děti násilně odváděny. V jiných se přihlásí samy, protože ony nebo jejich rodiny potřebují peníze a skupiny jim slibují lákavou budoucnost.
Někteří nezletilí se ale přidávají také z ideologických důvodů nebo kvůli rodinné či kmenové loajalitě, poznamenal pro AP Bassam Alahmad, výkonný ředitel nezávislé občanské organizace Syřané za pravdu a spravedlnost.
Některé děti jsou pak dokonce posílány i mimo Sýrii, aby bojovaly jako žoldnéři v jiných konfliktech.
O válce v Sýrii
Sýrii zachvátila občanská válka poté, co režim prezidenta Bašára al-Asada brutálně potlačil prodemokratické protesty v březnu 2011. Severozápad země poblíž tureckých hranic je poslední oblastí, kterou mají rebelové usilující o svržení Asada stále pod kontrolou.
V konfliktu ovšem působí více stran, část povstalců se radikalizovala (i vlivem muslimských extrémistů z celého světa, kteří do Sýrie přijeli bojovat) a opozice se tak rozdělila na umírněnější a radikálnější frakce.
Do konfliktu se, přímo i nepřímo, zapojilo mnoho regionálních aktérů i globálních mocností. Vláda v čele s Asadem se těší podpoře Íránu a Ruska. Své síly má v jižní a centrální části země, včetně Damašku.
Opozici se sídlem na severozápadě země, kterou vede Haját Tahrín al-Šám, podporuje Turecko. Syrské demokratické síly mají podporu Spojených států a západních spojenců. V zemi působí také Islámský stát.
Občanská válka si vyžádala životy více než 300 tisíců lidí. Ze Sýrie kvůli konfliktu uprchlo do zahraničí zhruba 5,6 milionu lidí.
Pokusy o zastavení takového náboru nicméně komplikuje různorodost ozbrojených skupin působících v jednotlivých částech Sýrie, poznamenala AP.
Například SDF uzavřela smlouvu s OSN o zastavení náboru dětí již před 4 lety. Ačkoliv se počet rekrutovaných dětí v jejích řadách snížil, milice nijak nezasahují v případech, kdy jiné skupiny v oblasti, které kurdské síly kontrolují, děti dále verbují, uvedl Alahmad.
Mezi ně patří právě Revoluční mládež, skupina napojená na Kurdskou stranu pracujících (PKK), kurdské separatistické hnutí zakázané v Turecku. Revoluční mládež má licenci od místní vlády napojené na SDF.
How can we support child soldiers to reintegrate after conflict?
— International Affairs (@IAJournal_CH) June 28, 2023
Looking at Nepal, Kate Macfarlane argues for a new framework called ‘post-conflict identity’. Read her article to understand the theoretical and policy implications > https://t.co/RLUdn99PYc pic.twitter.com/PmrQcBXG07
Jeden z představitelů skupiny připustil, že organizace nezletilé verbuje, ale popřel, že by je násilně odváděla. „Nikoho neunášíme a nikoho nenutíme, aby se k nám přidal,“ řekl agentuře pod podmínkou anonymity.
„Sami za námi přicházejí a oznamují nám svůj úmysl vstoupit do služby národu. Nezletilé nepřijímáme, pokud jsou nerozhodní nebo si nejsou jisti,“ dodal.
Děti se ale potýkají s problémy i po návratu domů. Když se minulý týden vrátila za svými rodiči Peyal, podle její matky byl „psychický stav dívky špatný, protože byla podrobena tvrdému výcviku.“
