Článek
Policie, nad kterou visí nápis stát, stojí obklíčená uprostřed náměstí. Okolo ní jsou rozmístěné jednotlivé skupiny nespokojených - studenti a zástupci generace Z, pověstné „žluté vesty“, hasiči, zdravotníci, zemědělci a řada dalších.
Tak vypadal jeden z mnoha příspěvků, které se ve dnech předcházejících sobotním rozsáhlým protestům po celé Francii, šířily na sociálních sítích.
Právě podobné plakáty a videa, které kolovaly na TikToku i Instagramu, dopředu umocňovaly dojem velkoleposti chystaných protestů a pomohly mobilizovat podstatnou část francouzské společnosti. Do ulic o víkendu vyšlo podle tamních úřadů na 550 tisíc lidí, podle organizátorů se jejich počet dokonce vyšplhal na 800 tisíc.
Mantra 17. října
Francouzský list Le Monde poukázal na to, že už týdny dopředu na sociálních sítích kolovaly zvěsti o tom, že se ke studentským protestům připojí také hnutí „žlutých vest“, které před několika lety vedlo mohutnou vlnu demonstrací.
Podle údajů společnosti Visibrain, která se specializuje na monitorování sociálních sítí, bylo ve Francii od 27. září zveřejněno na sociálních platformách téměř 460 tisíc příspěvků, které se vztahují k demonstracím 17. října. Toto datum se v nich přitom opakovalo pořád dokola jako mantra.
Na internetu kromě přímých výzev k zapojení jednotlivých skupin kolovaly i příspěvky sázející na humor. Odkazovaly na známé kulturní prvky či internetové memy.
Objevovala se například videa z filmu Avengers: Endgame, kteréájednotlivé tváře protestů přirovnávala k postavám superhrdinů. Nechyběly ani návody na to, jak se na protest obléknout nebo kam si během pauzy od „revoluce“ zajít na jídlo.
„Sociální sítě sehrály nepochybně zásadní roli, kterou policie téměř jistě podcenila,“ říká Seznam Zprávám francouzský sociolog Paolo Stuppia z pařížské vysoké školy Sciences Po. „Umožnily rychlou a velmi dynamickou organizaci, která se dokázala velmi dobře vymanit z dohledu, jaký se obvykle nad protestními hnutími vykonává,“ dodává.
Záběry z Lyonu, kde demonstranti během protestů vyrabovali klenotnictví.Video: Reuters
Vláda uznala, že o víkendu nečekala tak vysokou účast. Ministr vnitra Laurent Nuñez přiznal, že policie během víkendových protestů ztratila kontrolu, a proto došlo k výtržnostem. Sám chtěl v reakci na to prezidentovi Emmanueli Macronovi podat demisi, ten ji ovšem nepřijel a žádal po něm nová opatření před dalšími protesty.
V některých oblastech Francie tak teď platí částečný zákaz vycházení. V úterý Nuñez oznámil masivní nasazení policie před dalšími demonstracemi ohlášenými na nadcházející víkend, vláda v omezeném rozsahu povolá i armádu.
Videa, která mladé ženou do ulic
Francouzští studenti, se kterými Seznam Zprávy mluvily na místě minulý týden, přiznávají, že sociální sítě hrají při mobilizaci podstatnou roli.
„Řada mých přátel z Rennes, kteří dříve na demonstrace vůbec nechodili, na ně teď chodí. A to kvůli tomu, co se šíří na sociálních sítích,“ popsal šestnáctiletý Louis, místopředseda studentského sdružení Les Lycééns!.
„Díky tomu, že se na sociálních sítích objevují videa, víme, co se skutečně děje,“ uvedla pak vysokoškolská studentka z pařížského předměstí Saint Denis. „Kdyby lidé nenatáčeli a nesdíleli videa, nevěděli bychom, že jeden ze studentů přišel o ruku nebo, že jednu z dívek škrtili. Sociální sítě tak rozhodně pomáhají ukázat, jak hrozně se policisté chovají k mladým lidem, mnohdy v podstatě k dětem,“ popsala.
Zmíněný student přišel o ruku při demonstraci v Lens na severu země, protože podle policie zvedal ze země zábleskový granát nasazený policií. Záběry škrcené čtrnáctileté dívky vznikly při zatýkání během protestu v Normandii.
Téměř každý důležitý moment probíhajících demonstrací je zachycen na videu či snímku a později se objevuje na sociálních sítích. Někteří z protestujících dokonce vysílají živě přímo z průvodu či dokonce během ničení budov a rabování obchodů.
Podle některých francouzských politiků hrozí riziko, že sdílení takových klipů může motivovat další k podobným činům.
„Mladí lidé doma vidí, jak jejich kamarádi vyrážejí rabovat a zdá se, že jim to prochází bez trestu. Vidí je na sociálních sítích, a tak se pak sami vydají do ulic také,“ řekl v rozhovoru pro francouzskou stanici RTL prezidentský kandidát a bývalý premiér Gabriel Attal.
Vyzval, aby vláda dostala pravomoc blokovat přístup k platformám sociálních sítí s cílem potlačit násilnosti, které provázejí rozsáhlé celonárodní protesty. Taková opatření by podle něj měla být dočasná a omezená na oblasti, kde dochází k nepokojům.
Sítě mohou pomáhat i policistům
Podle Stuppia sociální sítě v tomto ohledu výtržníkům nahrávají. „Některé aplikace lze například využívat k tomu, aby lidé zjistili, kde se nachází policie. V Hongkongu se to dělo už v letech 2019 a 2020, kdy demonstranti používali aplikace ke sledování polohy policie, k hledání průchodných tras nebo k zjišťování, které obchody jsou jim nakloněné. Mohou se tak pohybovat mnohem pružněji,“ vysvětluje.
Podle politologa Fabiena Jobarda z obsahu na sociálních sítích ale může těžit také policie. „Usnadňují dohled ze strany samotné policie, jejíž příslušníci působí v mnoha skupinách na sociálních sítích,“ říká Seznam Zprávám expert, který se specializuje na policii a zvládání demonstrací.
„Sociální sítě jsou také součástí společnosti, v níž je všechno stále viditelnější a průhlednější. To výrazně pomůže justičním orgánům identifikovat osoby, které se podílely na rabování a ničení majetku,“ doplňuje.
V souvislosti s šířením obsahu na sociálních sítích se řeší také obavy z vměšování cizích aktérů. Francouzský server 20minutes píše, že úřady připouštějí, že významnou část internetového provozu okolo demonstrací „do určité míry“ generovaly zahraniční účty.
Zmiňuje přitom, že videa násilností, k nimž došlo v souvislosti s protesty, ve velkém přebírala státní média v Rusku, Íránu, Alžírsku, Turecku a Číně.
