Článek
Finsko slaví nevídaný úspěch v postupu vůči ruským zpravodajským službám. V uplynulém půl roce se množství operací Moskvy ve skandinávském státě snížilo na polovinu, uvedl podle agentury AP ředitel finské kontrarozvědky SUPO.
V minulém roce přitom kvůli ruské invazi na Ukrajinu a žádosti Finska o vstup do NATO úroveň ohrožení podle tajné služby vzrostla.
Kvůli vyhoštění řady zpravodajských důstojníků a omezení cestování přes rusko-finskou hranici se ale výrazně zhoršily podmínky pro působení ruských špionů ve Finsku, vyplývá z pravidelného reportu SUPO.
Rusko podle něj shromažďovalo zpravodajské informace ve Finsku především prostřednictvím osob pod diplomatickým krytím. Přetrhání vazeb mezi zeměmi ale vedlo k tomu, že Moskva musí vsázet na jiné prostředky, například na kybernetickou špionáž.
„Rusko se sice stále snaží umisťovat zpravodajské důstojníky pod diplomatickým krytím, ale hledá způsoby jak nahradit nedostatek zpravodajských pracovníků, například stále častějším využíváním jiných forem tajných operací v zahraničí,“ řekl podle finské stanice YLE ředitel tajné služby Antti Pelttari.
Finsko s dalšími severskými státy sjednotí protivzdušnou obranu
Ozbrojené síly Finska, Norska, Švédska a Dánska oznámily, že sjednotí svou protivzdušnou obranu. Důvodem je podle nich rostoucí hrozba ze strany Ruska. Společně jejich letectvo dosáhne velikosti velkých evropských zemí.
V minulém roce tak naopak vzrostl podíl kybernetické špionáže. SUPO však uvedlo, že jde o „neúplnou náhradu“ za shromažďování zpravodajských informací lidmi, protože díky němu Moskva získá jiný typ informací.
Nejčastěji ve Finsku podle tajné služby podnikají zpravodajské operace Rusko a Čína, a to jak pro své vlastní účely, tak proti zájmům severské země.
Vstup do NATO zemi pro tajné služby zatraktivní
Ruské zpravodajské služby by nicméně mohly mít velký zájem na špionáži ve Finsku v případě jeho vstupu do NATO, varuje tajná služba. Moskva by se totiž mohla snažit získat informace týkající se Aliance jen nedaleko od svých hranic.
Finsko požádalo o členství v NATO společně se Švédskem v květnu. Minulý týden finský prezident Sauli Niinistö podepsal zákon, který jeho zemi umožňuje do Aliance vstoupit. Součástí bloku by se podle něj v ideálním případě mohla stát už příští týden.
#Finland might join #NATO within a week and become its full member after #Turkey ratifies its application in the near future, stated President Sauli Niinistö. pic.twitter.com/Pr31OVyoZy
— NEXTA (@nexta_tv) March 30, 2023
Finsko v současnosti totiž dělí od vstupu do Aliance jen souhlas Turecka, který by mohlo získat už ve čtvrtek. Dlouho se schválením vstupu otálelo taktéž Maďarsko, tamní parlament jej však v pondělí schválil.
Zatímco Finsko je už téměř na prahu vstupu do NATO, Švédsko si bude muset ještě počkat. Turecko i Maďarsko zatím ratifikaci jeho vstupu oddalují. Ankara kritizuje Stockholm za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.
