Článek
Mlhavé ráno 27. března 2017. Po trati městské dráhy v samotném centru Berlína jde trojice mužů a tlačí před sebou trakař. Nejde o železniční dělníky. Vezou jediný předmět: stokilogramovou zlatou minci pojištěnou v přepočtu na více než 100 milionů korun.
Jednalo se o tzv. „Big Maple Leaf“, obří pamětní peníz, který vyrazila Kanadská královská mincovna z mimořádně ryzího zlata a který byl v dané době vystaven v berlínském Bodeho muzeu.
Trojice mužů, která ji odtamtud neuvěřitelně troufalým způsobem ukradla, nesla společné příjmení: Remmo.
Za ním se skrývá dlouhá historie, spjatá s libanonskou občanskou válkou, hybridními operacemi NDR a především s těmi nejtvrdšími formami zločinu: s vraždami, vydíráním, prodejem drog. A také s „loupeží tisíciletí“, vykradením drážďanské klenotnice.
O to větší šok znamenalo pro německou politiku, když se boss tohoto klanu, Issa Remmo, objevil na vítězné oslavě postkomunistické strany Levice, která triumfovala v nedávných zemských volbách v Berlíně. Jak se od té doby ukázalo, kontakty mezi stranou, která chce vládnout městu, a vražedným klanem, který totéž město sužuje, se neomezují jen na společné jásání. A zřejmě se z nich stane jedno z témat, na kterém se bude lámat osud budoucí berlínské vlády.
Rodina nad zákon
Příběh klanu Remmo má hluboké historické a etnické kořeny. Původně Remmové patřili mezi Mhallamí, malou a pronásledovanou arabsky mluvící menšinu v Turecku. Národnostní útlak řadu z nich přiměl k emigraci do Libanonu. I tady ale zůstali vykořeněnou skupinou na spodních příčkách společenského žebříčku, jejímž příslušníkům Libanon převážně odmítal udělit občanství.
Tlak zvenčí přispěl ke vzniku semknuté velkorodiny, která oddanost k příbuzným řadila vysoko nad respekt vůči státu a policii. Ideální struktura pro organizovaný zločin, kterému se Remmové v Libanonu začali věnovat.
Občanská válka v této zemi jim otevřela cestu do dalšího exilu. NDR spojilo humanitární pomoc uprchlíkům s hybridní operací proti Západnímu Německu. Ve snaze zvýšit tlak na svého soupeře umetla libanonským migrantům cestu do svobodné části Berlína.
Exulanty komunistické úřady zpravidla nechaly přiletět na letiště Schönefeld a vydaly jim tranzitní víza, která umožňovala pokračovat do západní části rozděleného města. Za berlínskou zdí většina z migrantů podala žádost o azyl. Ta sice byla skoro vždy zamítnuta, přesto členové klanu Remmo ve Spolkové republice většinou zůstali. Nebylo je kam vyhostit - jak bylo zmíněno, chyběla jim převážně státní příslušnost.
Mířit vysoko
V říjnu 1992 vešli nad ránem dva muži do restaurace v Berlíně. Jeden z nich držel v ruce brokovnici. O chvíli později zůstal na místě zastřelený majitel podniku a jeho zraněný společník.
Byl to první ze troufalých zločinů, na kterých se podílel klan Remmo či další velkorodiny, které přišly do Berlína z Libanonu. Jejich výčet mluví sám za sebe.
V roce 2010 přepadli největší pokerový turnaj Německa v hotelu Grand Hyatt na Postupimském náměstí, tedy v jednom z nejhonosnějších podniků v Berlíně, který mimo jiné funguje i jako zázemí festivalu Berlinale. Uloupit se jim podařilo čtvrt milionu eur.
V roce 2014 se cílem stalo klenotnictví v nejslavnějším berlínském obchodním domě KaDeWe. Během necelé minuty a půl zmizely šperky za více než 800 tisíc eur.
Ve stejném roce pachatelé z klanu Remmo nejen přepadli, ale také zčásti vyhodili do vzduchu jednu z berlínských bank.
Zmiňované loupeže obří zlaté mince z roku 2017 se zúčastnili dva synovci patriarchy Issy Remma. Jejich kořist se nikdy nepodařilo najít. Zloději minci zřejmě bez milosti roztavili.
Vrchol ale přišel v roce 2019. Lupiči z Remmovy rodiny zacílili na jeden z největších pokladů Německa. Vyloupení tzv. „Zelené klenby“, pokladnice drážďanského zámku, znamenalo šokující zprávu pro veřejnost. Napadeno bylo skutečné historické srdce města, symbol saské historie a jedna z největších turistických atrakcí města. Zloději v autě, které později zapálili v podzemních garážích, odvezli šperky s více než čtyřmi tisíci diamanty.
První tři podezřelé se podařilo zatknout po téměř rok trvající mamutí pátrací akci policie. Šperky se ale do Drážďan vrátily až po třech letech. Rodina Remmo jejich úkryt odmítla prozradit a až po zdlouhavém vyjednávání většinu z nich vrátila přes svou advokátní kancelář. Část uměleckých klenotů navíc lupiči poškodili. Škodu znalci odhadli v přepočtu na skoro dvě miliardy korun.
„Čistý“ Issa Remmo
Sám Issa Remmo se v policejních dokumentech poprvé objevil v roce 1986. Od té doby byl celkem devatenáctkrát zadržen. Nikdy ale nebyl odsouzen k jedinému dni vězení.
Je nepochybné, že obchod s drogami, prostitucí a praní špinavých peněz umožnily klanu nashromáždit obrovské jmění. Při jediné operaci v roce 2018 policie prohledala 77 rodinných nemovitostí a zabavila majetek za skoro čtvrt miliardy korun. Issu Remma ale chrání systém bílých koní a kodex mlčení velkorodiny, ke které v Berlíně patří několik set lidí.
Jak obtížné je opustit tento typ komunity, se ukázalo i v případě jednoho z nejznámějších německých rapperů. Když v roce 2010 natočil Anis Ferchichi alias Bushido remake písně Karla Gotta Für immer jung (Být stále mlád) a ke spolupráci přizval samotného českého zpěváka, stál mu ještě za zády Arafat Abou-Chaker.
Jde o bosse stejnojmenného klanu, který v Berlíně konkuruje rodině Remmo. Abou-Chaker financoval rozjezd Bushidovy kariéry a inkasoval desítky procent z jeho zisků. Když chtěl Bushido tuto spolupráci přerušit, naplánoval mafián únos jeho dětí. Zpěvák se obrátil na policii - ale zároveň pro jistotu požádal o ochranu v berlínských ulicích i Issu Remma.
„Líbám tvé srdce, bratře“
Svou podporu ale Issa Remmo nabídl i dalším lidem - tentokrát politikům.
Berlín, 20. září 2026. Postkomunistická Levice (Die Linke) slaví přelomové vítězství v berlínských zemských volbách.
Na jedné z party organizované vítěznou stranou se objevuje známá tvář. Issa Remmo ochotně mluví s novináři a svěřuje se, že v Levici „konečně našel stranu, která ho podporuje“.
Vedení strany se od něj sice distancovalo, postupně se ale objevila řada kontaktů jeho rodiny zejména s Feratem Kocakem, poslancem Levice. Ten Remma mimo jiné navštívil v jeho kanceláři, dostal pozvání na svatbu jeho syna a s dalším synem si chatoval. Žádal ho přitom o podporu, nechával „s respektem“ pozdravovat jeho otce a loučil se pozdravem „líbám tvé srdce, bratře“.
Kocak navíc z moci poslaneckého mandátu v minulých letech několikrát požadoval od policie podrobné informace o raziích proti zločineckým klanům, včetně počtu nasazených policistů a jejich výzbroje.
Policie proti politikům
Mimořádně hořké sousto představují tyto zprávy zejména pro místní policii.
„Vím, kde bydlíš. Pozdravuj ode mě své děti!“ Tak popisuje mluvčí berlínské policie Benjamin Jendro výhružky, kterým čelí policisté ze strany členů klanu. Podobné hrozby míří k advokátům i státním zástupcům, několik berlínských soudců je dokonce pod neustálou policejní ochranou.
Boj s klany je pro justici tvrdý oříšek a zároveň velký úkol - zhruba každý pátý podezřelý v oblasti organizovaného zločinu v Berlíně je člen některého z rodinných klanů.
Za této situace Levice zároveň odmítá samotný termín „klanová kriminalita“ jako rasistický. Slibuje sice pokračovat v boji proti organizovanému zločinu, v některých oblastech ale chce nahradit policii sociální prací. A občas z nitra strany zní volání „defund the police!“ (méně peněz pro policii).
Ta se proti možnému novému politickému vedení bouří už teď. „Levice se dál snaží dělat z celé veřejnosti hlupáky. Každý druhý den přichází další faul vůči mým kolegyním a kolegům z berlínské policie,“ stěžuje si šéf berlínských policejních odborů Stephan Weh.
Ferat Kocak se omluvil a dal si dovolenou od svých povinností v bezpečnostním výboru Spolkového sněmu. Vedení Levice slibuje „úplnou transparentnost“. Neprůstřelné odpovědi ale zatím nepřicházejí, podobně jako v případě podezření, že část strany inklinuje k více, či méně skrývanému antisemitismu. A tato situace se stále víc promítá do povolebních jednání.
Levice se pokouší sestavit levicovou zemskou vládu se Zelenými a sociálními demokraty. Ti dávají najevo, že jsou ochotní hledat kompromis i ohledně kontroverzního plánu na zestátnění společností, které v Berlíně vlastní rozsáhlý bytový fond. Ve výsledku ale může vznik nové berlínské vlády vykolejit právě vztah Levice ke zločineckým klanům, stejně jako k antisemitismu ve vlastních řadách.
Jasně se vymezit proti oběma fenoménům nemusí být pro vedení strany vůbec snadné. Svědčí o tom i video, které se před několika dny objevilo na instagramovém účtu mládežnické organizace strany. Tvrdí se v něm, že zločineckým klanem je samotná policie.
V úterý pak sociální demokraté a Zelení jednání zcela přerušili. Nelíbí se jim, že Levice navzdory údajnému slibu přijala do své parlamentní frakce poslankyni Vanessu Emde. Žena, která ve svém volebním okrsku drtivě zvítězila, mimo jiné v některých svých vyjádřeních odmítla uznat právo Izraele na existenci.
