Článek
Před izraelským vzdušným útokem na Írán, který začal 13. června, Teherán zvýšil své zásoby uranu obohaceného téměř na úroveň vhodnou pro výrobu jaderných zbraní, uvádí důvěrná zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), do které ve středu nahlédla agentura AP.
Zpráva agentury sídlící ve Vídni uvádí, že k 13. červnu měl Írán 440,9 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což představuje nárůst o 32,3 kilogramů od poslední zprávy MAAE z května.
Dokument rovněž uvádí, že údaj je založen na informacích poskytnutých Íránem, ověřovacích činnostech agentury mezi 17. květnem 2025 a 12. červnem 2025 a odhadech založených na minulém provozu příslušných zařízení.
Zpráva také uvádí, že k 13. červnu činily celkové zásoby obohaceného uranu v Íránu 9874,9 kilogramů, což představuje nárůst o 627,3 kilogramů od květnové zprávy. Tyto zásoby jsou důvodem k vážným obavám, píše se v neveřejné zprávě, kterou má k dispozici i agentura DPA. Šéf MAAE v ní poukázal na to, že Írán je jediným státem bez jaderných zbraní, který disponuje takovým materiálem. Nyní již uplynuly dva a půl měsíce od poslední inspekce, uvedl Rafael Grossi.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že od 13. června nebyla schopna provádět inspekce nezbytné pro ověření íránských prohlášení použitých k odhadu změn v dříve hlášených zásobách.
Podle MAAE je přibližně 42 kilogramů obohaceného uranu na 60 procent teoreticky dostatečné k výrobě jedné atomové bomby, pokud bude dále obohaceno na 90 procent. Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu zvyšuje koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta. Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat.
Izrael 13. června rozsáhlým leteckým úderem zaútočil na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a také na vojenské představitele. Útok zahájil izraelsko-íránský konflikt a několikadenní vzájemné vzdušné útoky obou zemí. K bombardování Íránu se přidaly i USA. Konflikt ukončilo příměří, které ohlásil americký prezident Donald Trump v noci na 24. června.
