Článek
Prezident Íránu Masúd Pezeškjan utrpěl při jednom z červnových izraelských útoků lehká zranění. S informací přišla zpravodajská agentura Fars, která má podle deníku The Wall Street Journal vazby na íránské revoluční gardy. Podle ní izraelská armáda 16. června zasáhla vstupy tajného zařízení v Teheránu, kde se konalo zasedaní Nejvyšší rady národní bezpečnosti, jehož se účastnila i íránská hlava státu. Informace poskytnuté agenturou ale nejsou ověřené a Izrael se k situaci dosud nevyjádřil.
Videa z tzv. dvanáctidenní války na sociálních sítích ukazují, jak čtvrtý den konfliktu izraelské údery dopadají na úbočí hory na severozápadě Teheránu, kde se patrně měla konat schůze íránských státníků. Zpráva agentury Fars ale neuvádí, kde přesně k izraelským útokům došlo. Mezinárodní zpravodajský server Iran International 16. června informoval o úderech na oblast poblíž Šahrak-e Gharb v západním Teheránu.
Masúd Pezeškjan si údajně přivodil zranění nohy, když se společně s dalšími členy nejvyššího bezpečnostního orgánu země pokoušel uniknout nouzovou šachtou. Teherán v reakci na útok prověřuje, zda mu nepředcházela izraelská špionáž. Není totiž jasné, jak Izrael získal informace, kde se nejvyšší íránští představitelé nachází.
Šestice izraelských úderů údajně zablokovala všechny vstupy do budovy včetně větracího systému, v zařízení také vypadla elektřina. Prezidentovi převážně šiítské země se ale podařilo dostat do bezpečí. Minulý týden nicméně přišel s obviněním, že se jej židovský stát pokusil zabít.
Jisra'el Kac, izraelský ministr obrany, ale nařčení popřel a uvedl, že svržení íránského režimu nebylo součastí válečného plánu. Izraelští státníci ale připustili, že se snažili zlikvidovat duchovního vůdce teheránského režimu, Ajjatoláha Chameneího - toho se jim ale nepodařilo vystopovat od chvíle, kdy se ukryl.
Izraeli se každopádně už na počátku války podařilo zneškodnit řadu čelních velitelů Íránských revolučních gard a armády.
Izrael na íránská jaderná zařízení a vedení tamních ozbrojených sil zaútočil v pátek 13. června. Intervenci zdůvodnil snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderných zbraní. Írán, který dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, odpověděl údery balistickými raketami. O osm dní později na Írán zaútočily také Spojené státy. Jejich cílem byly jaderné objekty ve městech Fordo, Natanz a Isfahán. Země uzavřely příměří 24. června.
