Článek
Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.
Dobytí Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem vyvolalo před pěti měsíci masových odchod Arménů, kteří enklávu obývali. Německo teď hostí dvoudenní mírové rozhovory mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters.
Ázerbájdžán se k zapojení vnějších stran do zprostředkování dohody staví stále více nepřátelsky. Prezident Ilham Alijev například obviňuje Spojené státy, že ohrožují diplomatické vztahy tím, že se staví na stranu Arménie. V prosinci ale vydali jihokavkazští sousedé společné prohlášení, že chtějí dosáhnout mírové dohody.
Německo se snaží vztahy mezi znepřátelenými zeměmi zlepšit. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v listopadu navštívila obě země, kancléř Olaf Scholz se pak tento měsíc na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem.
Křesťanská Arménie a převážně muslimský Ázerbájdžán se poprvé dostaly do války kvůli Náhornímu Karabachu v roce 1988. Od 90. let 20. století region ovládala arménská většina, přestože je mezinárodně uznáván jako součást Ázerbájdžánu. Po desetiletích nepřátelství ho v září minulého roku znovu dobyl Ázerbájdžán.
Ofenziva přiměla většinu ze 120 tisíc etnických Arménů k útěku do sousední Arménie. Ta ázerbájdžánskou ofenzivu označila za etnickou čistku. Ázerbájdžán to popřel a uvedl, že ti, kteří uprchli, mohli zůstat a integrovat se. Mezi nevyřešené problémy mezi oběma sousedy patří nedostatečná dohoda o společné hranici, kdy každý z nich drží malé enklávy obklopené územím toho druhého.
Spojené státy, Evropská unie a Rusko se již několik desetiletí snaží o zprostředkování míru mezi oběma stranami. Současné rozhovory pořádá německé ministerstvo zahraničí. Baerbocková se ve středu odděleně setká se svými ázerbájdžánskými a arménskými protějšky a poté bude hostit třístranné setkání.
