Článek
Když Donald Trump v lednu z jejich životů odstranil krutého diktátora, mnozí Venezuelané tušili, že to bude jejich zemi něco stát. A byli s tím do jisté míry smíření.
Mocenská klika někdejšího vůdce Nicoláse Madura, který ve vězeňské cele v Brooklynu stále čeká na začátek soudu, je směrem k Washingtonu poslušná a podle tvrzení viditelně spokojeného Trumpa se Spojenými státy čile a bez výhrad spolupracuje.
Nyní se obyvatelé jihoamerické země dozvěděli, na kolik dopadení Madura přijde - 65 miliard barelů jejich ropy, neboli 20 procent veškerých dostupných venezuelských zásob černého zlata.
Na Bílý dům napojená soukromá americká firma získala od vlády v Caracasu stoletou koncesi na těžbu a prodej suroviny ze 17 ropných polí.
Trump mluví o největší dohodě, jakou kdy nějaké dva státy uzavřely. Jeho ministr vnitra Doug Burgum pak v rozhovoru pro Fox Business prohlásil, že se „geopolitické centrum globálních energetických trhů“ posouvá do oblasti západní polokoule. Pryč od „úzkých hrdel na Blízkém východě“.
Narážel na Hormuzský průliv, který Írán nechal kvůli válce s USA uzavřít a zablokoval tak - až na výjimky - cestu ropným tankerům. Před únorovým začátkem války přitom Hormuzem proudila až pětina globální ropné produkce.
Smlouvu chválí i prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová, Madurova někdejší pravá ruka. Podle ní tato „historická dohoda“ přinese do země investice ve výši 100 miliard dolarů a dalších 200 miliard ve formě daňových příjmů.
„Národní majetek za nic“
Řada expertů ale v žádném případě takové superlativy nepoužívá. Naopak vyjadřují zmatení, skepsi či velké rozhořčení.
„Je to příšerná dohoda. (Rodríguezová) rozprodala 20 procent národního majetku za nic,“ řekl britské stanici BBC Elliott Abrams, bývalý Trumpův zvláštní zmocněnec pro Venezuelu a Írán.
„Myslím, že prostě jen plní požadavky, které dostává z Washingtonu,“ dodal na adresu venezuelské prezidentky.
Kritikou tento celoživotní republikán a někdejší poradce prezidenta Ronalda Reagana nešetřil ani směrem k Trumpovi, když dohodu popsal jako „horečnatý sen o tom, jak vypadá kolonialismus“.
Paradoxně se shoduje s Rafaelem Ramírezem, který kdysi vedl takzvanou ropnou frakci venezuelské socialistické revoluce, založenou dnes už zesnulým Hugem Chávezem. „Tato dohoda znamená předání naší ropy a otevírá dveře novému kolonialismu Spojených států,“ nechal se slyšet Ramírez, který pár let vedl státní venezuelskou ropnou společnost PDVSA.
Dohoda s uzurpátorem
Kritici ropné smlouvy mezi USA a Venezuelou mají za to, že ji Trump uzavřel s nelegitimní vůdkyní země. Delcy Rodríguezová totiž bez voleb zaujala místo prezidentky za zatčeného diktátora Nicoláse Madura.
Venezuelská ústava přitom říká, že při dočasné absenci prezidenta musí jeho dočasný zástupce vypsat volby do 90 dnů, nebo, pokud to odsouhlasí tamní Národní shromáždění, do 180 dnů. Při trvalé absenci musí být volby vyhlášeny do 30 dnů.
Delcy Rodríguezová je už ale u moci přes 240 dnů a k žádnému vypsání voleb se zatím nemá. Sám Donald Trump ve středu řekl, že na takové hlasování není Venezuela připravena.
Zdroj: Seznam Zprávy
Kriticky se k dohodě staví i v Caracasu sídlící nezávislý venezuelský analytik a sloupkař Alonso Moleiro. Podobně jako Abramsovi a Ramírezovi mu vadí jednostrannost smlouvy.
„Bylo nám to vnuceno, a to je žalostné. Vše je zaměřené na zájmy Spojených států při řešení jejich problémů. A navíc nemáme žádnou záruku transparentnosti,“ říká pro Seznam Zprávy Moleiro, který tyto nedostatky považuje za „temný úhel pohledu“ na dohodu.
Podle něj existuje i mírná naděje - „pozitivní úhel pohledu“. Má za to, že výše licenčních poplatků (15 procent) a daň z těžby (34 procent) odpovídá tržním cenám. „A Venezuela naléhavě potřebuje mohutně investovat do svého ropného průmyslu, aby jej mohla vrátit na normální úroveň,“ podotýká.
Do jeho hlasu se ale vzápětí opět vkrádá nedůvěra. „Problém je v tom, že nemáme žádnou záruku, že se to tak skutečně uskuteční, ani to, že Trump donutí chavismus (venezuelské revoluční hnutí), aby to tak udělal,“ upozorňuje analytik.
Rozhodl jste se využít moc Spojených států nikoli k osvobození Venezuelanů, ale k tomu, abyste se spojil s našimi utlačovateli.
Americký prezident se netají tím, že desítky miliard barelů, které de facto znamenají zdvojnásobení strategických rezerv USA, přinesou prospěch i Venezuele.
Odborníci si tím ale v žádném případě nejsou jistí. Již delší dobu řada z nich tvrdí, že postavit zdevastovaný venezuelský ropný průmysl na nohy bude vyžadovat desítky miliard dolarů a půjde o dlouhý proces.
Francisco Monaldi, ropný expert z Rice Univerzity v Houstonu, pro Seznam Zprávy lhůtu na oživení průmyslu odhadl na osm let. Upozornil přitom na „špatnou kvalitu“ venezuelské ropy, která je známá svou hustotou na úrovni asfaltu a špinavostí. Musí se proto dále chemicky upravovat, což náklady jen zvyšuje.
Klíčový je ale čas. Pokud proces oživení ropného průmyslu ve Venezuele bude vyžadovat osm a více let, bude Donald Trump dávno v politickém důchodu. Do Bílého domu se může mezitím dostat prezident, jemuž republikánova dohoda postavená na vynucování a hrozbách nebude po chuti a odstoupí od ní.
