Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to ostuda po celou zemi, která leží na očích davům turistů. Panorama barokních Drážďan, jednoho z největších cestovatelských magnetů Německa, už tři čtvrtě roku doplňuje ruina.
Zřícení zanedbaného Karolinina mostu je po právu označováno za symbol problému, který se týká celého Německa. Zejména během éry Angely Merkelové se německé vlády sice chlubily vyrovnanými rozpočty, zároveň ale nechávaly chátrat do té doby vyhlášenou německou infrastrukturu.
Problém, který chce nová vláda Friedricha Merze vyřešit frontálním útokem. Ještě před nástupem do funkce si budoucí kancléř nechal schválit mimořádný balíček ve výši 500 miliard eur. V přepočtu více než 12 bilionů korun si může německá vláda vypůjčit a utratit na infrastrukturní projekty v průběhu dvanácti let.
Víc než třetinu této sumy si pro sebe nárokuje železniční společnost Deutsche Bahn, jejíž pověst kvůli neustálým výpadkům a zpožděním vlaků v posledních letech silně trpí.
Kromě toho, že má zabránit dalším kolapsům na způsob drážďanského mostu, je cílem fondu také nastartovat stagnující německou ekonomiku a potenciálně pohnout k růstu celý region, včetně České republiky. Podle slavného Kielského institutu pro světové hospodářství by fond měl německé ekonomice dopřát „silnou vzpruhu“. Jen letos by mohl, spolu s výdaji na obranu, urychlit růst největší ekonomiky Evropy o víc než půl procenta.
Velká očekávání však mohou vystřídat velká zklamání. Cesta ke schválení gigantického fondu nebyla snadná. Jenže ještě těžší může být tyto peníze utratit v realitě neprostupné německé byrokracie.
Zadrhlá země
To ilustruje i druhá část příběhu Karolinina mostu v Drážďanech. Náhrady se místní jen tak nedočkají. Saský premiér i podnikatelská komora sice tlačili na začátek stavby nového mostu v roce 2026. Podle radnice ale i přes zjednodušené plánovací řízení začne nová spojnice přes Labe růst až v roce 2027 - když vše půjde hladce. Dokončení se pak neočekává před koncem desetiletí.
Příkladů toho, jak klopotně v Německu probíhají povolovací řízení, je celá řada. K těm aktuálním patří důležitý most na berlínském městském okruhu. Úřady jej musely v březnu narychlo zavřít, přestože to znamená každodenní dopravní chaos. V opačném případě ale hrozilo opakování scénáře z Drážďan a nekontrolované zřícení.
Už od roku 2017 je přitom jasné, že most potřebuje opravu. Od té doby se ale vleklo povolovací řízení, a to až do momentu, kdy rozšiřující se trhlina přiměla úřady zatáhnout za záchrannou brzdu. Oprava teď už nepřichází v úvahu, most bude nutné strhnout a postavit znovu. Povolení by mohlo být na stole do konce letošního roku - ale jen pro přípravné práce.
U Dánů to jde
Příkladů, kdy kombinace byrokratických bariér a chyb v plánování vyústila v katastrofální výsledky, skýtá současné Německo víc než dost.
Třeba berlínské letiště BER se zpozdilo o devět let a prodražilo na dvojnásobek. V případě uzlového nádraží Stuttgart 21 to bylo sedm let a čtyřnásobek původně plánované částky. A dálnice A47 byla otevřena v březnu po padesáti letech, kdy její stavbu blokovaly ekologické organizace.
Pozoruhodné srovnání pak nabízí jedna z největších staveb současné Evropy, tzv. Ferhmarnský tunel spojující Německo a Dánsko. Zatímco u malého německého souseda běží práce víceméně hladce, Deutsche Bahn těžce bojuje o povolení pro napojení železniční tratě na podmořskou cestu.
Dodržení plánu, tedy dokončení v roce 2029, je krajně nepravděpodobné a Dánové nejspíš budou muset čekat na německé opozdilce.
Práce na tunelu pod Baltským mořem na německé straně váznou.
Čím víc staveb, tím víc problémů
Varování pro nastupující vládu s obřími plány představuje i neschopnost předchozích kabinetů utratit zamýšlené prostředky, přestože byly mnohem menší než v případě Merzova týmu.
Ukazuje se, že čím více měla vláda v minulých letech k dispozici na infrastrukturní práce, tím více peněz nakonec zůstalo nevyužito. V loňském roce to bylo více než 14 miliard eur.
Mementem pro německou společnost je pak osud programu, který měl do německých škol přinést váznoucí digitalizaci. Spuštěn byl už v roce v roce 2019, ale obrovsky složitý administrativní proces zapříčinil, že v prvních letech školy dosáhly jen na zlomek zamýšlených více než sedmi miliard eur. Do dneška se tak podařilo utratit jen něco přes polovinu této částky.
Hodně peněz, málo mostů
Klíčový problém, před kterým německá vláda stojí, je délka povolovacích řízení. Rudo-černá Merzova vláda slibuje v tomto ohledu „odvážné“ kroky. Zjednodušit by se mělo povolování „náhradních staveb“, jako je náhrada za most na berlínském okruhu – takže už by v těchto případech nemuselo proběhnout celé stavební řízení. Vláda chce také omezit možnosti různých organizací a spolků stavební plány napadat, brzdit a vetovat.
Pokud by se toto zjednodušení podařilo vládě vnést do německých zákonů, znamenalo by to podle některých odborníků nemenší vzpruhu pro německé hospodářství než samotný finanční balíček.
Ovšem pokud se schvalování potřebných norem zadrhne, bude tomu právě naopak. Jak řekl magazínu Der Spiegel Svaz německých inženýrů, pak bude mít země „hodně peněz, ale málo mostů“.
Německo může při jeho velkých plánech doběhnout i další problém. Ten demografický. Země patří k nejrychleji stárnoucím na světě a nedostatek pracovních sil – zejména v technických oborech – už teď podkopává výkon ekonomiky.
Rozsáhlý investiční program hrozí v první řadě vyhnat vzhůru ceny stavebních prací. Podstatná část obřích investičních fondů by pak mohla „vyletět komínem inflace“, jak varoval šéf Deutsche Bahn Richard Lutz.
