Izolace jako plán. Piráti sází na roli osamělých bojovníků proti Babišovi

Motoristé, SPD ani ANO s nimi nechtějí nic mít. Vítěz letošních voleb navíc pirátským politikům nedal vedení žádného výboru, není ani vůbec jisté, že by dostali post místopředsedy. Zástupci nově vznikající vlády, ale ani opozice, nepodpořili pirátského kandidáta do vedení Sněmovny, kam Piráti vyslali svou předsedkyni poslaneckého klubu Olgu Richterovou. Ta v prvním kole volby místopředsedy dolní komory nakonec dostala hlasy v podstatě jen od svých kolegů a pár dalších jednotlivců.

To ale není všechno, Vít Rakušan, předseda STAN, bývalý pirátský spojenec, o víkendu v České televizi prohlásil, že Richterovou nepodpoří ani ve druhém kole. Jsou teď Piráti v úplné izolaci? A platí slova poslance Motoristů sobě Matěje Gregora či exministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS, že se s nimi nikdo nechce bavit?

„Jsme v opozici, ale nikoliv v izolaci - chceme spolupracovat na všech rozumných věcech, které pomohou lidem,“ říká Barbora Pipášová, nová pirátská poslankyně z Vysočiny.

Souhlasí s ní i výše zmíněná Richterová, podle té ale zatím nejde o jednání, ale o diktát Babiše. „Hnutí ANO a jeho spojenci upřednostňují mocenský diktát před spoluprací a dodržováním demokratických zvyklostí,“ myslí si Richterová.

Větší obavy má ten nejzkušenější - bývalý předseda, spoluzakladatel a aktuálně opět poslanec Ivan Bartoš. Ten Seznam Zprávám v rozhovoru během prvního sněmovního dne řekl, že se Babiš Pirátům mstí a chod Sněmovny bude ve stylu „všichni proti Pirátům“. Na doplňující otázky o tom, jestli se budou muset mírnit, aby se vůbec dostali k prosazování věcí z programu, expředseda odpověděl, že mu pirátská rétorika agresivní nepřijde.

Prozatímní výsledky jednání, například fakt, že si politici napříč spektrem do vedení Sněmovny zvolili Patrika Nachera, poslance ANO, který získal hlasy také od „nové opozice“, znamenají podle Bartoše předzvěst určité formy dohody mezi částí opozice a Andrejem Babišem.

„Jasně to ukazuje, že si to s ním některé strany předem domluvily,“ míní Bartoš.

Jeho kolega a předseda strany Zdeněk Hřib vidí současnou situaci především jako dobře odvedenou práci a izolace mu nevadí. „Nová většina kolem hnutí ANO se rozhodla neřídit se dosavadními zvyklostmi a poměrností v zastoupení. Piráti jsou čtvrtý nejsilnější klub, který volilo půl milionu voličů, a tito voliči by měli mít zastoupení ve vedení výborů,“ konstatuje Hřib. A přidává marketingový slogan, který Piráti rádi opakují. „Vláda Čapího a Orlího hnízda prostě nechce, abychom jí koukali pod prsty,“ dodává.

Olga Richterová pak nastiňuje plán do dalších dnů. „Tento týden představíme další část našeho plánu pro posunutí Česka dopředu včetně návrhu změn jednacího řádu, a poslancům, ale hlavně lidem představíme naše odborné kandidáty do čel výborů. Piráti jsou čtvrtý nejsilnější klub a hájíme přes půl milionu voličů. Jejich hlasy mají mít místo u stolu, stejně jako SPD mělo své dva předsedy výborů v minulém období,“ vysvětluje.

Stále však zůstává několik otázek. Ta první zní: jsou Piráti skutečně v izolaci? Podle politologa Aleše Michala ano. „Když se podíváme na výsledky hlasování, děje se to už teď. Pokračuje tak v podstatě trend z minulého volebního období, kdy Piráti odešli z vlády dřív, než skončila jako celek. Poslední rok sice byli v opozici, ale rozhodně ne v jednom bloku s ANO a SPD. Vznikající vláda i budoucí opozice se s nimi teď nechtějí bavit,“ popisuje Michal.

Může v očích voličů fungovat strana, která bude mít za stávajících podmínek reálně velmi těžké cokoliv prosadit? Podle odborníků ano, nastavení „proti všem“ může podle Miloše Brunclíka, politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Pirátům fungovat. „Současný stav není náhoda, Piráti opravdu nemají s nově se formující vládou nic společného, nenapadá mě jediné téma, kde by se nějak shodovali,“ říká Brunclík.

Dodává ovšem, že dočasná politická izolace nemusí být na škodu, ostatně i takové SPD ve Sněmovně dlouho neprosadilo prakticky nic a politické body hnutí Tomia Okamury stále získává již několikáté období za sebou. „Mohou na sebe strhnout pozornost nejhlasitějších kritiků vlády. Může to přinést hlasy voličů, kterým nemusí konvenovat kompromisnější přístup ostatních opozičních stran. Navíc poptávka po boji s korupcí, který Piráti pořád ještě akcentují, v Česku stále je,“ připomíná Brunclík.

Piráti přitom byli ještě nedávno po několika neúspěšných volbách na kraji propasti, do kampaně vložili zhruba 60 milionů korun, což by se dalo nazvat jako sázka „all-in“, tedy všechno, nebo nic. „Pád pod pět procent by byl pro stranu osudový,“ psal straníkům na fóru před volbami Hřib, který po svém nástupu zahájil postupnou transformaci strany.

Nástupce dlouholetého předsedy Ivana Bartoše například vypnul pirátské fórum pro veřejnost nebo zjednodušil hlasovací procesy a dal de facto více pravomocí vedení strany. I kvůli jeho strategii stranu opustilo několik výrazných členů. Namátkou: senátor Lukáš Wagenknecht, europoslanec Marcel Kolaja nebo bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu. A podle expertů to pomohlo.

„I to jsou důvody, proč jsou Piráti v Česku stále relativně silní. Navíc tu není žádná jiná strana, která by stoprocentně přijala liberální profil, jako například Zelení v Německu,“ doplňuje Aleš Michal.

Stranu se tedy - s nadsázkou řečeno - podařilo skutečně zachránit, výsledek byl ale nečekaný. Hned v 11 krajích ženy přeskákaly lídry kandidátek, Piráti měli ze všech relevantních stran vůbec nejmenší počet regionálních lídrů - žen, tou byla jen Barbora Pipášová na Vysočině. V poslaneckém klubu je nakonec poměr ženy-muži 14:4. A to se ještě poslankyně Šárka Kučerová, zvolená v Olomouckém kraji, mandátu vzdala z osobních důvodů ve prospěch místopředsedy Pirátů Martina Šmídy.

„Pirátky“ rozjely první dny ve Sněmovně zostra, tvrdě se vymezily například proti tomu, aby se předsedou dolní komory stal Tomio Okamura. Výsledek byl sice neúspěšný, podle expertů jim ale politické body neodečetl. „Proti establishmentu se vymezovali již v kampani a strana si protestní profil zřejmě bude chtít ponechat,“ míní Michal. Také Brunclík vidí Piráty i do budoucna jako „nejvzdálenější stranu od vlády“.

Že může být současná pirátská izolace a agresivní rétorika součástí plánu, Seznam Zprávám potvrdil Paul Hilder, britský stratég z firmy Datapraxis, jenž má zkušenosti s kampaněmi v mnoha evropských státech a Pirátům pomáhal i v té letošní. „Voliči zjišťují, že s Piráty mají společného více, ​​než si mysleli,“ říká Hilder.

Podle britského stratéga mohou preference Pirátů vzrůst, ztotožní se s nimi totiž podle něj ještě více odpůrců Andreje Babiše než během letošních voleb. Jinými slovy - v budoucnu mohou odsát více hlasů končící vládní koalici. Podle Hildera ale musí pirátští politici zůstat pozitivní a navenek nedávat tolik najevo „kyselost“ z toho, když některá jednání nedopadnou. „Čekám, že z nich budou ‚happy warriors‘,“ uzavírá stratég.