Kam se poděly? Deník spočítal, kolik peněz USA vydělaly na ropě z Venezuely

Má na balkoně vyvěšenou americkou vlajku, kam ji umístil několik týdnů poté, co si americké komando (tak jak si dlouhá léta přál) přišlo pro diktátora Nicoláse Madura.

Silvio Fuentes věřil, že v jeho zemi po letech materiálního nedostatku, politických represí, zničené infrastruktury a nefungujících služeb započne nová éra prosperity a demokracie.

Zatím se ani jednoho nedočkal a do srdce se mu, jak říká, vkrádá znepokojení a občas i hořkost. „První dny to byla obrovská euforie. Nemohl jsem to vykřičet do světa, protože jsem nevěděl, jak budou socialisté reagovat, ale plakal jsem štěstím,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Silvio v narážce na zatčení Madura a fakt, že americkou zástavu na balkon z opatrnosti umístil až později.

„Faktem ale je, že se zatím nic nezměnilo a ekonomická situace je ještě horší než za Madura. Všechno je hrozně drahé, elektřina pořád vypadává a pitná voda občas neteče,“ poznamená už střízlivějším hlasem.

Jen neochotně tento vystudovaný inženýr přizná, že Donald Trump měl možná vedle „osvobození“ jeho rodné země na mysli i zcela jinou agendu: zisk z venezuelské ropy.

Mnozí Venezuelané se přitom stejně jako on ptají – pokud tedy vláda za „dohledu“ USA v posledních měsících prodává miliony barelů ropy –, kde peníze utržené za její prodej jsou? Navíc slyší Donalda Trumpa říkat, jak obě země vydělávají jako nikdy předtím.

O tomto „kostlivci ve skříni“ se rozepsal britský deník Financial Times (FT), který vypočítal, že USA za venezuelskou ropu „vybraly“ 13 miliard dolarů (přes 275 miliard korun). Trojice autorů se přitom stejně jako Silvio Fuentes ptá: Kam se tyto peníze poděly?

Šest měsíců poté, co USA převzaly kontrolu nad financemi (Venezuely), jsou podle FT náznaky ekonomického oživení ve Venezuele nevýrazné, což může být známkou toho, že USA prostě a jednoduše „nevrátily všechny příjmy zpět do Caracasu“.

Ekonomové přitom očekávaly, že venezuelská ekonomika se začne letos vzmáhat. Do zničeného ropného průmyslu začaly opět proudit investice a produkce černého zlata, kterého má Venezuela nejvíc na světě, se zvýšila.

Data ale mluví o něčem jiném. Francisco Rodríguez, venezuelský ekonom z Centra pro ekonomický a politický výzkum ve Washingtonu, pro FT uvedl, že za první čtvrtletí tohoto roku ekonomika rostla tempem 2,5 procenta, což je podle něj nejnižší navýšení HDP za téměř pět let.

„Venezuelská ekonomika nerostla rychleji navzdory vyšším příjmům z ropy v prvním čtvrtletí, protože USA nepředaly venezuelské vládě celou částku ze svých příjmů z ropy,“ řekl Rodríguez Financial Times.

Ještě přímočařejší a zjevně rozčarovaný je další listem citovaný venezuelský ekonom a bývalý opoziční poslanec José Guerra. Ten má za to, že by příjmy z ropy měly být vzhledem k prodaným barelům logicky vyšší než v minulých letech.

„Kde ty peníze jsou? Chybí transparentnost a americká vláda nám neposkytuje žádné informace,“ řekl Guerra.

Sám Donald Trump prohlašuje, že obě země vydělávají a lidé ve Venezuele jsou v nových poměrech proto „šťastní a tancují v ulicích“. Už dříve uvedl, že ropné výnosy zaplatily americký lednový úder proti Madurovi 28krát.

Na kritické dotazy či přímo obvinění, že se Trumpova administrativa a s ní spřízněné americké firmy na venezuelské ropě obohacují, odpovídají vysoce postavení úředníci.

Jedním z nich je Michael Kozak z amerického ministerstva zahraničí, který letos v dubnu řekl, že Venezuela z prodeje ropy obdržela tři miliardy dolarů. Slíbil také, že americká vláda bude předkládat čtvrtletní zprávy o těchto finančních prostředcích. Demokraté ve výboru pro zahraniční záležitosti ale tvrdí, že od té doby neobdrželi žádné informace.

Během kongresového slyšení minulou středu Kozak řekl následující: „Jsou to sice jejich peníze (Venezuely), ale… musí si vyžádat náš souhlas.“

Úředník dodal, že vydělané peníze americká vláda mimo jiné uvolnila na úhradu nákladů, jako jsou platy venezuelských státních zaměstnanců a vybavení pro ropný průmysl.

Výše uvedený Silvio Fuentes je přesvědčený, že část peněz Trump zřejmě použil na financování své války proti Íránu. „Měl by nám ale pomoci s následky toho strašlivého zemětřesení, které nás zasáhlo,“ řekl Fuentes s odkazem na sérii otřesů z 24. června, které nepřežilo nejméně pět tisíc lidí.

OSN odhaduje, že na rekonstrukci domů a infrastruktury bude země potřebovat nejméně 37 miliard dolarů. Washington zatím Venezuele poslal 386 milionů dolarů.

Pomoc, která je sice ve Venezuele vítána, ale vzhledem k rozsahu katastrofy je, diplomaticky řečeno, nedostačující.

„Začínáme s procesem obnovy a rekonstrukce, což ještě více zatíží zemi, která už před zemětřesením neměla žádné peníze, měla obrovský dluh a čekaly ji obrovské náklady na rekonstrukci. Bude tedy potřeba dalších několik miliard dolarů,“ popsal situaci pro Seznam Zprávy britský bezpečnostní analytik žijící v Caracasu Phil Gunson z organizace International Crisis Group.

Podle něj v daném momentu ve venezuelském přístavu La Guaira kotví tři americké lodě s humanitární pomocí. Dohromady s výše uvedenou finanční částkou na obnovu ale toto americké úsilí nepovažuje za „nijak zvlášť velké“.

„Těch plus 350 milionů dolarů je opravdu nic ve srovnání s tím, co Venezuela potřebovala už před zemětřesením. A pokud lidé dávají pozor, vědí, že si USA ty peníze z ropy nechávají pro sebe,“ dodává.

Seznam Zprávy na téma venezuelská ropa a americký profit mluvily i se stoupenkyní vládního hnutí chavismo. „Musím se jen smát. Tohle jako nikdo nečekal? Vždyť Amerika je ve své podstatě imperialistickou zemí, která v Jižní Americe vždycky kradla,“ řekla Marilú Sánchezová, která před „změnou poměrů“ pracovala v caracaském sousedství Las Brisas jako sociální koordinátorka vládní potravinové pomoci.

„A oni (opozice) Trumpovi ještě za to tleskají a chtějí mu stavět sochu,“ dodává Sánchezová.

Na její slova podrážděně reaguje Silvio Fuentes. „Oni sami stavěli sochy svým diktátorům a nechali tuhle zemi léta drancovat. Měli by být raději zticha.“