Článek
Zabití mladého muže rozpoutalo ve Francii politickou bouři. Minulý týden v Lyonu skupina maskovaných lidí napadla třiadvacetiletého aktivistu Quentina Deranqueho, který měl mít blízko ke krajní pravici. V sobotu následkům zranění podlehl a zemřel.
Pozornost se v reakci na vyšetřování upnula na francouzskou krajně levicovou stranu Nepoddajná Francie. Mezi jedenácti lidmi, které policie v souvislosti s útokem zadržela, se totiž objevili dva asistenti poslance zmíněné strany Raphaëla Arnaulta.
Do radikálně levicové strany se ostře pustili zejména její krajně pravicoví rivalové ze strany Národní sdružení, která dominuje volebním průzkumům ve Francii.
„Krajní levice zabíjela,“ vzkázal ve středečním projevu její šéf Jordan Bardella.
Nepoddajnou Francii označil za nebezpečnou stranu, která je odpovědná za všechny neduhy země. „Po léta pečlivě zavádí strategii permanentního chaosu a verbálních excesů,“ osočil ji.
Okolnosti tragédie v Lyonu
K tragédii došlo v rámci protestů krajní pravice proti vystoupení europoslance Rima Hassana z Nepoddajné Francie na univerzitě v Lyonu, kde probíhala konference zaměřující se na Evropskou unii a válku v Gaze.
Protesty se později přetavily v násilí. Francouzský satirický a investigativní list Le Canard Enchaîné zveřejnil záběry dvou - zhruba stejně velkých - skupin, které se do sebe na ulici pustily.
Další video později zveřejnila stanice TF1. To ukazuje, jak větší skupina bije tři lidi, kteří leží na zemi. Dvěma z nich se nakonec podařilo uprchnout. Deranque se po útoku pokusil odejít, ale zhroutil se a byl s těžkým poraněním hlavy převezen do nemocnice. O dva dny později zemřel.
Antiimigrační a feministická skupina Nemesis, která má blízko ke krajní pravici, tvrdí, že Deranque na protestech chránil jejich členy. Z jeho zabití vinní antifašistickou militantní mládežnickou organizaci La Jeune garde, kterou před svým zvolením do parlamentu založil Arnault.
La Jeune garde, která byla v červnu rozpuštěna, zapojení do tragického incidentu odmítá.
„Morální a politickou odpovědnost“ za to, co se v Lyonu stalo, pak Bardella připsal přímo šéfovi strany Jeanu Lucu Mélenchonovi, který se v minulosti několikrát neúspěšně ucházel o prezidentské křeslo.
„Otevřel dveře Národního shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu, pozn. red.) podezřelým z vraždy,“ uvedl Bardella. Upozorňoval přitom na vazby strany na antifašistické hnutí, které mělo být podle některých francouzských představitelů do útoku zapojeno.
Ke kritice se připojil i přední představitel strany Republikáni Laurent Wauquiez. Vzkázal, že „krajní levice má na rukou krev“ a je „hrozbou pro republiku“.
Quentin Deranque.
Nepoddajná Francie, která je nejsilnější levicovou stranou ve francouzském parlamentu, jakoukoliv odpovědnost za čin odmítá.
Arnault vzkázal, že podniká kroky k ukončení spolupráce s oběma zadrženými asistenty. Mélenchon mezitím vraždu odsoudil s tím, že „smrt nemá v politických sporech místo“. Vazby strany na skupinu La Jeune Garde, která měla být do útoku zapojena, uznal. Zdůraznil ovšem, že od ní nedostala žádné příkazy.
„Jsme to my, kdo je napadán,“ vzkázal pak na akci v rámci kampaně v Montpellier.
Strana ve středu informovala o tom, že musela kvůli výhružce bombou evakuovat své pařížské sídlo. Vyzvala přitom k tomu, aby politická a mediální sféra přestala zneužívat tragédii, za kterou Nepoddajná Francie nenese absolutně žádnou odpovědnost.
Směr kritiky se obrací
Podle expertů je tragédie šancí pro Národní sdružení - které se dodnes snaží zbavit své minulosti spojené s obviněními z xenofobie a antisemitismu - vykreslit krajně levicového rivala jako nezákonnou stranu, která není vhodná pro to, aby vládla Francii. A udělat z ní na politické scéně izolovanou partaj, jako bývá většinou ona sama.
Zpravodaj francouzské stanice RFI Raphaël Delvolve si všímá toho, že kritika, která se nyní vznesla na adresu Nepoddajné Francie, rétorikou dosti připomíná dřívější výpady proti krajní pravici.
Historie Národního sdružení
Strana Národní sdružení byla založena v roce 1972, tehdy ale pod názvem Národní fronta. Jejím zakladatelem byl nedávno zesnulý Jean-Marie Le Pen, radikální nacionalista, který byl dokonce souzen za popírání holocaustu. Nacistické plynové komory v koncentračních táborech označil za pouhý „detail“ historie.
Strana sdružovala lidi podobných názorů, a etablovala se proto jako platforma pro rasisty, antisemity a radikály.
Do Nepoddajné Francie se v reakci na tragický incident pustil i premiér země Sébastien Lecornu, který na lídry strany apeloval, aby si ve svých řadách udělali pořádek.
Mluvčí vlády Maud Bregeonová stranu vyzvala k tomu, aby Arnaulta kvůli jeho vazbám na La Jeune Garde suspendovala.
Ostrými výroky nešetřil ani francouzský ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, který vzkázal, že „to byla bezpochyby ultralevice, kdo ho (Deranqueho) zabil“. „Existují projevy, zejména od Nepoddajné Francie a ultralevice, které bohužel vedou k bezuzdnému násilí na sociálních sítích a poté i ve fyzickém světě. Slova mohou zabíjet,“ doplnil.
Z „brutalizace“ debaty Nepoddajnou Francii obvinil i socialistický exprezident François Hollande, který vyloučil jakoukoliv spolupráci s Mélenchonovou stranou. „Vztah je u konce,“ dodal.
Tragédie rozmíchala napětí mezi francouzskou krajní pravicí a levicí krátce před komunálními volbami, které zemi čekají v březnu a mají být poslední ukázkou nálad ve společnosti před francouzskými prezidentskými volbami.
Podle odhadů francouzských médií může dále oslabit Mélenchonovu stranu, která už se nyní nachází ve zranitelné pozici, jelikož se jí nepodařilo zajistit si spolupráci s dalšími stranami na levé straně politického spektra.
Otázkou je, zda se může promítnout i do prezidentského klání v příštím roce. Současný prezident Emmanuel Macron v nich již kandidovat nemůže, otevírá se tak prostor Národnímu sdružení, které se těší široké podpoře voličů.
Soud v Paříži má v následujících měsících rozhodnout, zda bude moci do voleb jít Marine Le Penová, či bude stranu v politickém klání na nejvyšší úrovni zastupovat třicetiletý předseda partaje Jordan Bardella.
