Článek
Až do počátku 20. století byla mořská zátoka Belfast Lough u východního Irska domovem velkých ústřicových útesů. Nadměrný rybolov a znečištění ale populaci postupně zdecimovaly, uvádí skupina Ulster Wildlife.
„Vracíme zpět ztracené stanoviště,“ řekl agentuře AFP manažer pro ochranu moří David Smyth na přístavním nábřeží ve stínu hlučné centrální dálnice a tyčících se komerčních budov. (Smyth a další dva pracovníci organizace kontrolují 28. listopadu ústřicové klece v Belfastu.)
V evropských mořích se ústřice vyskytovaly v hojném množství a lidé je sklízeli již od doby kamenné. Organizace odhadla, že populace ústřic se od 19. století snížila o 95 procent, ústřicové útesy jsou pak podle nich jedním z nejohroženějších biotopů v Evropě.
Ulster Wildlife se snaží osud ústřic zvrátit a do irských vod instaluje klece s měkkýši. Výhledově by se z toho podle Smytha měl stát místní „ekvivalent korálového útesu“.
Mezi ekologické benefity obnoveného stanoviště patří podle Ulster Wildlife zvýšená biologická rozmanitost a lepší kvalita vody.
Ústřice jsou také „nejvyššími vodními filtry“, poznamenal Smyth. Jedno zvíře dokáže přefiltrovat více než 200 litrů mořské vody denně.
S nákladními loděmi a osobními trajekty, které manévrují v přístavu a vypouštějí do moře znečišťující látky, je obnova biotopů velkou výzvou, ale například v New Yorku se to navzdory průmyslové lokalitě již podařilo a kromě ústřic se poprvé za roky u sochy Svobody objevili i delfíni. (Snímek z trhu v Belfastu, 29. září.)
