Nepřehlédnutelný fenomén. Jak na Ukrajině válčí bojovníci z Kolumbie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pocházejí ze země, které je vzdálená přes deset tisíc kilometrů, přesto jich je na straně ukrajinských obránců mnoho. Proti ruským invazním silám bojují na různých úsecích fronty více než dvě tisícovky dobrovolníků z Kolumbie.

Ukrajinská média dokonce v minulosti psala o kolumbijských jednotkách, které se v ruské Kurské oblasti v přímém boji střetly se Severokorejci, jež na pomoc Moskvě vyslal Pchjongjang.

Kolumbijci na straně Kyjeva jsou nepřehlédnutelným fenoménem více než tři a půl roku trvající války.

Mají pověst skvěle vycvičených a nebojácných vojáků. „Jasně komunikují, nebojí se odpovědnosti a rychlých rozhodnutí. Mnozí přímo vyhledávají účast v útočných operacích na frontě,“ popsal je jeden z ukrajinských velitelů v rozhovoru pro válečný zpravodajský server Cenzor.net.

Iberoamerikanista Lukáš Perutka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekl Seznam Zprávám, že vysoký počet bojujících Kolumbijců na Ukrajině souvisí s nedávnými politickými změnami v jihoamerické zemi.

„V 90. letech minulého století se kolumbijská společnost výrazně militarizovala. Kromě drogových gangů působili v některých pralesních oblastech levicoví povstalci a bohatí Kolumbijci si často najímali na svoji ochranu malé soukromé armády,“ přibližuje historický kontext.

Vláda v Bogotě vedla několik desítek let boj s levicovou organizací FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). Po podpisu dohody a konci občanské války se FARC v roce 2017 rozpustily a úměrně tomu snížila své stavy také kolumbijská armáda.

„Mnoho lidí se tak demobilizovalo a řada z nich jsou právě ti, kteří později našli práci ve světě jako žoldnéři. Teď i na Ukrajině,“ říká Perutka.

Kolumbie podle něj v posledních letech doznala proměny. „Celková bezpečnostní situace, včetně násilí spojeného s drogami, se oproti minulosti zlepšila. Například město Medellín, kdysi označované za téměř neobyvatelné kvůli řádění drogových gangů, je dnes poměrně bezpečné. Což neznamená, že se krize nemůže vrátit,“ pokračuje odborník na Latinskou Ameriku.

Ukrajina z tohoto pohledu není výjimkou, Kolumbijci působí i v jiných koutech světa. „Třeba Saúdská Arábie si je najímala pro svoji válku v Jemenu. Někteří Kolumbijci v podstatě od svého dospívání byli v nějaké armádě nebo milici, případně v ozbrojených složkách nějakých drogových kartelů a neumí nic jiného, než válčit. Kdo chce, určitě pro něj není problém dát dohromady v Kolumbii nějakou jednotku a poslat ji kamkoliv ve světě,“ podotýká Perutka.

Kolumbijští žoldnéři v roce 2021 provedli atentát na haitského prezidenta Jovenela Moiseho, zastřelili ho v jeho rezidenci. Kolumbijci bojovali také v Iráku nebo Súdánu. „Kdekoliv je nějaký větší ozbrojený konflikt, je dost pravděpodobné, že tam najdete Kolumbijce,“ napsal francouzský deník Le Monde.

Loni v listopadu kolumbijský ministr zahraničí Luis Murillo řekl, že podle jeho informací zemřelo na Ukrajině v boji 310 Kolumbijců. Dva muži, které Rusové zajali, dostali mnohaleté tresty vězení.

Specifický je pak případ Josého Mediny a Alexandra Anteho. Když se vraceli domů, chtěli ušetřit peníze a koupili si levnější letenku z Evropy s přestupem ve venezuelském Caracasu. Venezuela má ale dobré vztahy s Ruskem, takže tamní policie oba muže zatkla a poslala do Moskvy. Nyní čekají ve věznici Lefortovo na soud.

Když pomineme evropské země, bojují za Ukrajince ve větším počtu také dobrovolníci hlavně z USA, Brazílie, Kanady, Austrálie. Na straně Ruska to jsou například Kubánci, Indové, Nepálci, Somálci, Kamerunců nebo Súdánci.