Článek
Ruské proudové drony jsou rychlejší než interceptory, tedy stíhací bezpilotní stroje určené k ničení jiných dronů, které proti nim Ukrajina dosud nasazovala – a vývoj náhrady se zadrhává. Ostrou kritiku situace zveřejnil zástupce velitele 3. armádního sboru Maksym Žorin.
„U proudových dronů jsme zase úplně podělali boj o iniciativu. To je fakt,“ napsal v pátek na telegram, jak upozornila agentura Reuters. Rusové podle něj rozjeli masovou výrobu a nasazování proudových dronů a Ukrajinci si s tím nevědí rady.
Problém nasvítil červencový test nové generace ukrajinských interceptorů, upozorňuje Reuters. Při rychlostech přes 400 kilometrů za hodinu se část z nich obtížně ovládala a některé skončily v polích či lesích. Právě rychlost je největší výhodou nových ruských strojů. Běžný šáhid létá rychlostí pod 200 kilometrů za hodinu, stroje s proudovým pohonem se pohybují rychlostí zhruba mezi 240 a 500 km/h.
Prudký nárůst
Jejich nasazení Rusko během léta prudce navýšilo. V červnu jich podle ukrajinských vojenských dat vyslal agresor asi 450, v srpnu už přibližně 2850. Ukrajinská rozvědka odhaduje, že Rusové vyrobí zhruba tři tisíce kusů měsíčně. Největší nápor míří na Kyjev a okolí, silně zasažená je také Oděsa. Při některých útocích už proudové stroje tvoří více než 70 procent nasazených dronů.
Nejde přitom jen o rychlejší verzi známých šáhidů. Některé nové drony lze během letu navádět, měnit jim trasu i výšku. Jsou tak přesnější a pro protivzdušnou obranu hůře předvídatelné. Podle ukrajinských představitelů byl takto zřejmě řízen i dron, který minulý týden zasáhl sídlo tajné služby SBU v centru Kyjeva.
Jak už bylo zmíněno, dosavadní levné interceptory na novou hrozbu často nestačí. Proti pomalejším šáhidům se přitom Ukrajině podařilo dostat celkovou úspěšnost záchytů zhruba k 90 procentům. Drony s proudovým pohonem ale většinou uletí. Rusko navíc některé z nich vybavuje systémy, které dokážou zachytit blížící se objekt a automaticky zrychlit. Mezi aktuálně nejnebezpečnější stroje patří Geran-4.
Toto je aktuálně jeden z nejnebezpečnějších ruských dronů.
Hůř na ně fungují také rušičky. Některé proudové drony používají vyspělejší antény, díky kterým lépe odolávají nejen rušení, ale i podvrženým GPS údajům. Kyjev proto zkouší několik cest najednou: rychlejší interceptory, levné naváděné střely nebo čelní útoky na přilétající drony. Při nich by software za pomoci umělé inteligence před nárazem přesně vypočítal dráhu nepřátelských dronů.
Ukrajinské letectvo tvrdí, že první úspěšné čelní zásahy už provedlo a že několik nových řešení se blíží nasazení ve větším měřítku. V nejbližších týdnech ale bude obrana dál spoléhat na vojenská letadla, která mají proti proudovým dronům potřebnou rychlost.
A to není ideální, připomíná Reuters. Zásoby raket vzduch–vzduch se tenčí, a piloti proto stále častěji používají palubní kanony. Kvůli střelbě se ale musejí k dronu přiblížit na krátkou vzdálenost. Po zásahu hrozí, že letoun vletí do jeho trosek či rozmetaných částí.
