Podle Íránu mají jaderné rozhovory po návrzích Ománu potenciál

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátek uvedl, že by mohlo dojít k posunu v jaderných jednáních se Spojenými státy. Uvedl to poté, co Omán, který je v rozhovorech zprostředkovatelem, předložil několik návrhů. Zároveň ale upozornil, že rozhovory jsou složité a bude potřeba dalších jednání. Íránští a američtí vyjednavači tak v pátek ukončili páté kolo rozhovorů, jejichž cílem je vyřešit desetiletí trvající spor o jaderné ambice Teheránu.

„Právě jsme dokončili jedno z nejprofesionálnějších kol jednání,“ řekl Arakčí po skončení pátého kola rozhovorů.

Obě strany se mají v plánu setkat znovu, o datu a místě jednání se ještě musí rozhodnout, jak řekl agentuře Reuters zdroj blízký íránskému týmu. Americká delegace se k pátečnímu zasedání v Římě bezprostředně nevyjádřila.

V sázce je toho pro obě strany hodně. Prezident Donald Trump chce omezit Teherán ve výrobě jaderné zbraně. Islámská republika se zase chce zbavit zničujících sankcí na svou ekonomiku.

Ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi, jehož země jednání zprostředkovává, na X uvedl, že páté kolo rozhovorů skončilo „s určitým, ale ne přesvědčivým pokrokem“.

„Doufáme, že se nám v nadcházejících dnech podaří vyjasnit zbývající otázky, abychom mohli pokračovat směrem ke společnému cíli, kterým je dosažení udržitelné a čestné dohody,“ uvedl.

Washington i Teherán zaujaly tvrdý postoj k íránskému zintenzivňujícímu se programu obohacování uranu, který by mu potenciálně mohl poskytnout prostor pro výrobu jaderné zbraně, ačkoli Teherán tvrdí, že takové ambice nemá a že jde o čistě civilní účely.

„Nulové jaderné zbraně = máme dohodu. Nulové obohacování uranu = nemáme dohodu. Je čas se rozhodnout,“ napsal před jednáním Arakčí na síti X.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve čtvrtek novinářům řekla, že Trump věří, že se jednání s Íránem „ubírají správným směrem“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý uvedl, že Washington usiluje o dosažení dohody, která by Íránu umožnila mít civilní program jaderné energetiky, ale neobohacovat uran, a zároveň připustil, že to „nebude snadné“.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který má poslední slovo ve státních záležitostech, odmítl požadavky na zastavení rafinace uranu jako „přehnané a pobuřující“ a varoval, že taková jednání pravděpodobně nepřinesou výsledky.

Mezi zbývající překážky patří odmítnutí Teheránu odeslat do zahraničí veškeré své zásoby vysoce obohaceného uranu - možné suroviny pro výrobu jaderných bomb - nebo se zapojit do jednání o svém programu balistických raket, které by mohly nést hlavice na velké vzdálenosti.

Írán tvrdí, že je připraven přijmout určitá omezení obohacování uranu, ale potřebuje neprůstřelné záruky, že Washington od budoucí jaderné dohody neodstoupí.

Trump ve svém prvním funkčním období v roce 2018 vypověděl jadernou dohodu mezi velmocemi a Íránem z roku 2015. Od svého letošního návratu do úřadu obnovil kampaň tlaku na Teherán a znovu zavedl rozsáhlé americké sankce, které nadále ochromují íránskou ekonomiku. Írán na to reagoval zvýšením obohacování uranu daleko za limity stanovené paktem z roku 2015.

Wendy Shermanová, bývalá náměstkyně ministra zahraničí USA, která vedla americký vyjednávací tým, jenž dosáhl dohody z roku 2015, již dříve uvedla, že Teherán prezentuje obohacování jako otázku suverenity. „Nemyslím si, že je možné dosáhnout s Íránem dohody, v níž by doslova zrušil svůj program a vzdal se obohacování uranu, i když by to bylo ideální,“ řekla agentuře Reuters.

Cena za neúspěch jednání by mohla být vysoká. Úhlavní nepřítel Íránu - Izrael – považuje íránský jaderný program za existenční hrozbu. Izraelský ministr pro strategické záležitosti a šéf jeho zahraniční zpravodajské služby Mosad měli být rovněž v Římě na jednáních s americkými vyjednavači, řekl agentuře Reuters zdroj.

Arakčí ve čtvrtek prohlásil, že Washington ponese právní odpovědnost, pokud Izrael zaútočí na íránská jaderná zařízení, a to v návaznosti na zprávu CNN, že Izrael možná připravuje údery.