Článek
Německo v sobotu uvedlo, že ponechá v platnosti sankce proti Rusku kvůli válce na Ukrajině, píše Reuters. Vyjádření Berlína přichází po pátečním oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 000 tun nafty, na čemž se dohodl v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v sobotu na síti X zpochybnil, že Rusko má přebytek nafty, nedostatek paliva má podle něj i polská ambasáda v Moskvě.
„Spolková vláda vzala na vědomí rozhodnutí USA týkající se dodávek ruské nafty,“ uvedl v prohlášení mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Postoj Německa se ovšem podle něj nemění.
„Spolková vláda i nadále stojí za rozhodnutími o sankcích proti Rusku a spolupracuje se svými evropskými partnery na dalších sankcích,“ dodal. Berlín bude podle něj dál podporovat Ukrajinu a diplomatické úsilí.
Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, jejíž součástí jsou každodenní útoky drony, střelami či raketami po celé zemi. Ukrajina v sebeobraně podniká rovněž vzdušné údery na cíle v Rusku.
Dohoda USA s Ruskem
Trump v pátek prohlásil, že Rusko souhlasilo s dodávkami nafty na světové trhy ve snaze snížit ceny pohonných hmot. Uvedl, že jeho administrativa dočasně zrušila americké sankce na ruské palivo. Cílem těchto sankcí přitom bylo připravit Moskvu o příjmy na válku proti Ukrajině.
Opoziční demokraté uvádějí, že pohonné hmoty zdražilo Trumpovo rozpoutání války s Íránem a že prezident se nyní „snaží uklidit svůj binec zoufalými dohodami s vrahounským diktátorem“.
Cena nafty, která se používá v zemědělství, k vytápění domácností a v nákladní dopravě, vzrostla téměř na rekordní úroveň, což představuje riziko pro Trumpovy republikánské spolustraníky před listopadovými volbami do Kongresu, které rozhodnou o tom, zda republikáni udrží těsnou většinu.
USA přitom spotřebují přibližně 3,6 milionu barelů nafty denně, takže i kdyby Rusko tento měsíc dodalo slíbených 300 000 tun, představovalo by to přibližně polovinu denní spotřeby USA.
Německý kancléř Friedrich Merz, který minulý víkend navštívil Kyjev, opakovaně prohlásil, že Německo, největší evropský dárce Ukrajiny, neomezí svou podporu ukrajinské vládě.
Spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), označované za populistickou až krajně pravicovou, naopak komentovala Trumpovo oznámení o dohodě s Putinem pochvalně. „Tak se to dělá,“ napsala Alice Weidelová na X a obvinila Merze z toho, že sankcemi „ničí Německo“.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski zpochybnil, zda Rusko vůbec má přebytek paliva. „Naše velvyslanectví hlásí nedostatek pohonných hmot dokonce i v Moskvě, která má při zásobování vždy přednost. Navíc seriózní zdroje uvádějí, že Ukrajina již poškodila přibližně 50 procent ruských rafinérských kapacit. Odkud se tedy vezmou přebytky určené k vývozu?“ uvedl.
