Článek
Portugalci v neděli půjdou už potřetí za tři roky k parlamentním volbám, které ale zřejmě dopadnou podobně jako hlasování loni v březnu. V průzkumech má mírný náskok středopravá koalice Demokratická aliance (AD), vedená dvaapadesátiletým premiérem Luísem Montenegrem, před středolevou Socialistickou stranou (PS), v jejímž čele stojí osmačtyřicetiletý politik a ekonom Pedro Nuno Santos. AD ale téměř jistě opět nezíská většinu a stejně jako před rokem se nečeká, že by uzavřela spojenectví se třetím v pořadí, krajně pravicovou formací Chega.
Konáním třetích voleb za tři roky se Portugalsko dostalo na druhou příčku v Evropské unii - více parlamentních voleb za tři roky pořádalo v posledních letech jen Bulharsko.
Od roku 2019 v Portugalsku žádná vláda nedokončila pětileté období, na které jsou voleni poslanci. Portugalci budou o novém složení parlamentu hlasovat během „supervolební“ neděle, kdy se koná také první kolo prezidentských voleb v Polsku a druhé kolo prezidentských voleb v Rumunsku.
Poslední rozpuštění parlamentu v Portugalsku oznámil letos v březnu prezident Marcelo Rebelo de Sousa, když poslanci odmítli vyslovit důvěru menšinové vládě premiéra Montenegra. O důvěru požádal sám Montenegro, když se v tisku několik týdnů psalo o jeho možném střetu zájmů kvůli rodinné firmě. Kauza se ale týká let, kdy nezastával žádnou vládní funkci, ale byl už lídrem středopravé Sociálnědemokratické strany (PSD), která je hlavní formací koalice AD. Právník a bývalý podnikatel Montenegro, který PSD vede od roku 2022, všechna obvinění odmítá.
Po loňských volbách, které byly rovněž předčasné, vládu sestavil Montenegro, jehož AD ve 230členném jednokomorovém parlamentu získala 80 křesel. Vládnout mohl díky PS, která skončila druhá se 78 mandáty a která menšinovou vládu podporovala proto, aby se na moci nepodílela krajní pravice. Socialistická strana v Portugalsku vládla do loňského dubna zhruba osm let.
Podle průzkumů by v neděli AD mohla získat kolem 32 procent (loni to bylo téměř 29 procent), PS by nyní mohlo volit asi 26 procent hlasujících (loni 28 procent) a Chegu téměř 18 procent, stejně jako v minulých volbách. Tuto krajně pravicovou stranu vede dvaačtyřicetiletý vystudovaný právník a bývalý fotbalový komentátor André Ventura, který musel tento týden dvakrát přerušit kampaň, když na mítinku zkolaboval a skončil v nemocnici.
Strana Chega (portugalsky Dost), kterou někteří viní z xenofobie či rasismu, získala v posledních volbách 50 křesel, což byl čtyřnásobný počet poslanců proti předešlým volbám v lednu 2022. Od svého vzniku v roce 2019 do loňska dosáhla Chega podle deníku El País nejrychlejšího volební růstu v demokratické historii Portugalska. Padesát poslanců přitom loni získala v roce, kdy si Portugalci připomínali 50. výročí pádu pravicové diktatury.
Nárůst počtu příznivců krajní pravice v Portugalsku analytici vysvětlují mimo jiné větším počtem migrantů, což je oblíbené volební téma zejména strany Chega. Nicméně i premiérova PSD se snaží tímto tématem získat voliče. Začátkem května vláda oznámila, že vyzve 18 000 migrantů z těch, kteří jsou v Portugalsku nelegálně, aby opustili zemi, protože jejich žádosti o azyl byly zamítnuty.
PSD i PS nicméně shodně říkají, že Portugalsko potřebuje zahraniční pracovníky mimo jiné v zemědělství či v sektorech pohostinství a sociální péče. V desetimilionové zemi je nyní asi 1,5 milionu imigrantů, což je podle agentury EFE téměř sedmkrát více než před sedmi lety.
Strana Chega oslovuje hodně také mladé lidi, jimž v programu nazvaném Zachraňte Portugalsko slibuje mimo jiné boj proti nezaměstnanosti mladých, zvýšení minimální mzdy či snížení daní. Hlasy se snaží získat rovněž upozorňováním na sociální problémy, například nedostatek bytů či potížemi ve zdravotnictví. Bytová krize se v posledním roce podle agentury APA zhoršila a stále více postihuje i střední třídu napříč generacemi. Problémy se nedaří řešit ani ve zdravotnictví, v zemi je mimo jiné nedostatek praktických lékařů, které nemá asi 1,6 milionu lidí.
Také předchozí volby loni v březnu se konaly předčasně. Tehdy byla důvodem jejich vyhlášení demise dlouholetého premiéra za PS Antónia Costy, který rezignoval kvůli skandálu kolem možného ovlivňování řízení o udělení povolení pro těžbu lithia či pro výstavbu podniku na výrobu zeleného vodíku. Costa, který byl premiérem od listopadu 2015 do začátku dubna 2024 a od loňského prosince je předsedou Evropské rady, z ničeho obviněn nebyl. Odmítl přitom, že se dopustil čehokoli nezákonného.
K dalším volbám by měli jít Portugalci už na podzim, kdy se mají konat volby místní, a poté opět v lednu, kdy budou vybírat prezidenta.
