Článek
Hasiči mohou mít sebelepší vybavení a využívat pomoci ze zahraničí, pokud se ale bude v lesích hromadit biomasa, budou požáry stále obtížněji zvládnutelné.
O paradoxu při šíření lesních požárů mluvil s řeckým deníkem Ekathimerini Gavriil Xanthopoulos, výzkumník z Institutu středomořských lesních ekosystémů a technologie lesních produktů. „Navyšujeme síly, jsme schopni uhasit požáry až do určité úrovně, ale bez lesního hospodaření vytváříme biomasu, kvůli které je příští incident výbušnější,“ řekl.
S řeckým expertem souhlasí i Martin Adámek, geobotanik z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Ano, takto to skutečně funguje. Třeba i v Americe, kde se dříve o zemi starali indiáni a zapalovali ohně. Poté přišli Evropané a začali provozovat klasické lesnictví jako u nás a hasili každý malý ohníček. Tím se tam nahromadila biomasa, což se dřív nedělo. Když potom chytla, začaly z toho být děsivé, katastrofické požáry. Je to obecný jev – čím víc biomasy, tím jsou požáry větší a obtížněji zvládnutelné,“ potvrdil pro Seznam Zprávy.
Co říkají čeští turisté
Přečtěte si reportáž od zvláštního zpravodaje SZ na řeckém ostrově:
Dalším důležitým faktorem je podle něj opouštění půdy. „Dříve na ní lidé hospodařili, měli malá políčka, v lese sbírali klestí a o zemi se starali. Věděli, že tam požáry bývají, i proto často stavěli zídky mezi políčky, což také bránilo postupu požáru. Tím, že hospodařili a pásli dobytek, tam nebylo tolik biomasy. Poté, co políčka opustili, začala zarůstat křovím, následně se nahromadila biomasa. Je to obecný jev, o kterém se mluví v celém Středomoří,“ upozorňuje geobotanik.
V přírodě dochází ke dvěma protichůdným jevům – na jedné straně k intenzifikaci zemědělství, na straně druhé k opuštění spousty extenzivně obhospodařovaných ploch, které následně zarůstají. „U nás se tomu říká nová divočina,“ připomíná Adámek.
Ve Středomoří je ale jiné klima – horké a suché léto, krajina je proto k rozsáhlým lesním požárům o to náchylnější. Zvláště obtížné je pak podle hasičů krocení požárů v oblastech, kde se mísí les se zástavbou.
Výše zmíněný Xanthopoulos připomíná, že ani kdyby Řecko získalo 150 hasičských letadel a vrtulníků – nyní jich má 89 –, nemusí to stačit, pokud se nebudou řešit základní příčiny požárů. Řecko má nyní také víc hasičských vozů než kdy dříve, ale škody a rozsah požárů přesto narůstají.
Požáry na Rhodosu, jak je v posledních 24 hodinách zaznamenala evropská služba Copernicus.
