Článek
Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Ve čtvrtek to novinářům na okraj Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, požádal Rusko o kompromis. Moskva je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí učinit i Kyjev, poznamenal šéf Kremlu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
„Nemyslím si, že Kyjev je připraven ke kompromisům,“ řekl zároveň Putin. Přimět Kyjev k ústupkům by podle něj mohl Trump, jehož mírové návrhy ruský prezident považuje za možný základ mírové dohody. Také řekl, že Evropská unie nemůže být prostředníkem při řešení, ale může pomoci s jeho hledáním.
Případnou mírovou dohodu s Ruskem by za Ukrajinu podle Putina mohl podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň ale znovu zpochybnil legitimitu hlavy ukrajinského státu, když řekl, že otázku Zelenského prezidentství by měli zodpovědět právníci. Rusko opakovaně prohlašuje, že Zelenského mandát vypršel v květnu 2024, takže v úřadu zůstává nelegitimně. Ukrajinské zákony ale zakazují pořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův rozkaz v únoru 2022 napadlo.
„Až to bude aktuální, najdeme na Ukrajině ty, kteří mírovou dohodu podepíší,“ řekl Putin. „Dohodu podepíšeme s legitimními zástupci, možná i se Zelenským,“ uvedl.
Putin novinářům řekl, že Rusko má všechny zdroje potřebné k tomu, aby na Ukrajině dosáhlo svých vojenských cílů. Uvedl rovněž, že ruské jednotky postupují. „Rusko na Ukrajině za poslední dobu ovládlo 2440 čtverečních kilometrů,“ řekl. Poznamenal, že Luhanskou oblast Rusové plně kontrolují, Doněckou oblast ovládají z 85 procent a obsadili 80 procent Záporožské oblasti.
Agentura AFP přitom v pondělí s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války napsala, že Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. V dubnu se pak podle AFP plocha území ovládaného Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních.
Putin s novináři hovořil mimo jiné o tom, že ukrajinská armáda se potýká s katastrofálním nedostatkem vojáků a že Ukrajina nemá střely s plochou dráhou letu a další zbraně, které naopak Rusko k dispozici má. Zmínil se i o dronových úderech, které Ukrajina v sebeobraně podniká.
„Musíme posílit náš systém protivzdušné obrany,“ řekl. „Bohužel nějaké ukrajinské drony přes ni do Ruska pronikají,“ připustil. Ukrajina v noci na středu vyslala na Petrohrad, kde se fórum koná, vícero bezpilotních letounů. Ty podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhly ve druhém největším ruském městě důležité cíle včetně petrohradského ropného terminálu.
Putin se v rozhovoru s novináři vrátil i ke svému dřívějšímu návrhu, aby případné rozhovory mezi Ruskem a Evropou zprostředkoval někdejší německý kancléř Gerhard Schröder.
„Kdo by mohl být prostředníkem rozhovorů mezi Ruskem a Evropou, když ne bývalý německý kancléř Schröder?“ položil si Putin otázku. „Není to můj přítel, je to německý představitel,“ uvedl o 82letém Schröderovi.
Sám Schröder, který je nejen v Německu za působení v ruských společnostech vnímán kontroverzně, přitom v minulosti Putina opakovaně označil za svého přítele. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu někdejší kancléř odmítal odsoudit Moskvu a naopak kritizoval protiruské sankce.
Válku na Ukrajině, kterou Rusko označuje jako speciální vojenskou operaci a která je největším ozbrojeným střetem v Evropě od konce druhé světové války, ve čtvrtek Putin nazval lokální ukrajinskou krizí. Americko-izraelskou válku proti Íránu, kterou přerušilo příměří, naopak ruský prezident považuje za celosvětovou krizi. Moskva přitom opakovaně o válce na Ukrajině hovořila jako o existenčním boji, kdy Rusko vzdoruje desítkám západních zemí i Severoatlantické alianci, které Kyjev podporují.
