Mariupol v podstatě neexistuje, Rusové ho chtějí srovnat se zemí, řekl Kuleba

Šéf charkovské oblastní správy Oleg Synegubov uvedl, že ukrajinské síly úspěšně zatlačují Rusy zpět na východ města. Ukrajincům se podle něj podařilo osvobodit několik vesnic, uvedla CNN s odvoláním na jeho příspěvky v aplikaci Telegram.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou projednal „otázku zajištění finanční stability Ukrajiny a přípravy na poválečnou obnovu“.

Zelenskyj v neděli večer na twitteru uvedl, že existují jasné plány a že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná.

Starosta Melitopolu Ivan Fedorov a tři další ukrajinští zákonodárci se v sobotu večer zúčastnili mše papeže Františka v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Vatikán uvedl, že papež se s ukrajinskou delegací před mší setkal soukromě.

Fedorov byl minulý měsíc zadržen ruskými silami, ale později byl propuštěn v rámci výměny zajatců. Jeho město zůstává i nadále okupováno Ruskem.

Papež František při dnešním velikonočním poselství nepřímo kritizoval Rusko za vtažení Ukrajiny do války.

Evropská komise v neděli v prohlášení oznámila, že vyčlení dalších 50 milionů eur na humanitární pomoc, z toho 45 milionů eur na humanitární projekty na Ukrajině a 5 milionů eur na pomoc Moldavsku. Finance mají být využity na podporu osob postižených ruskou invazí.

„Vzhledem k tomu, že těžké boje a raketové údery nadále ničí kritickou civilní infrastrukturu, potřeba humanitární pomoci na Ukrajině zůstává mimořádně vysoká. Navzdory bezpečnostním omezením humanitární partneři EU poskytují pomoc ohroženým lidem v různých oblastech Ukrajiny,“ stojí v prohlášení Evropské komise.

Starosta města Brovary, které leží nedaleko ukrajinské metropole, Ihor Sapožko, bez dalších podrobností potvrdil, že na jeho město dnes ráno dopadly rakety. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že rakety u Brovar zničily továrnu na výrobu munice.

Podle nedělního prohlášení rady obce Borova, o němž informovala stanice CNN, se ruští vojáci z Charkovské oblasti na Ukrajině „postupně stahují“. Potíže ale v oblasti přetrvávají, zejména s komunikací.

„Není zde mobilní spojení a internet. Ani jedno není kvůli stávající přítomnosti ruských jednotek možné obnovit… některá místa zůstala bez elektřiny a plynu,“ stojí v prohlášení. Kvůli absenci fungující komunikace nebyla městská rada dosud schopna identifikovat osoby, které byly převezeny do nemocnice z autobusu, na který v pátek zaútočily ruské síly.

V ukrajinském Charkově byl stržen pomník sovětského vojevůdce a hrdiny druhé světové války maršála Georgije Žukova. Na videozáznamu, který koluje po sociálních sítích, je vidět, jak je busta svržena z podstavce. Informoval o tom britský deník BBC.

Místní úřednice Taťjana Topčijová řekla ukrajinské televizní stanici Suspilne, že k incidentu došlo kolem 11:00 místního času a dodala, že neví, kdo je za něj zodpovědný. Zdůraznila ale, že se místní úřady dlouhodobě stavěly proti demontáži památníku.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v neděli prohlásil, že situace v Mariupolu je zoufalá. Informoval o tom web CNN.

„To město už neexistuje. Zbytky ukrajinské armády a velká skupina civilistů jsou v podstatě obklíčeny ruskými silami. Pokračují v boji, ale z toho, jak se ruská armáda v Mariupolu chová, se zdá, že se rozhodla město za každou cenu srovnat se zemí,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že jakékoli další ruské válečné zločiny jednání s Ruskem znemožní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že jeho zemi brzy navštíví prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Šéfa Elysejského paláce by chtěl ukrajinský prezident přesvědčit, že ruská vojska páchají v jeho zemi genocidu. V rozhovoru, který dnes odvysílala americká televize CNN, Zelenskyj také řekl, že ho překvapilo Bidenovo prohlášení o tom, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

Macron odmítá označit počínání ruských vojáků na Ukrajině za genocidu, připomněla agentura AFP. Ve čtvrtek mimo jiné řekl, že použití termínu genocida by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Řekl také, že je prakticky jisté, že ruská armáda páchá na Ukrajině válečné zločiny.

Rakouský kancléř Karl Nehammer se v rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC, který byl odvysílán v neděli, podrobněji vyjádřil ke svému setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Nehammer se do Moskvy vydal minulý týden poté, co si prohlédl důkazy o „válečných zločinech“ v ukrajinské Buči. Byl prvním západním lídrem, který s ruským prezidentem od zahájení únorové invaze usedl k jednacímu stolu.

„Viděli jsme tam válečné zločiny. Pravoslavní kněží nám řekli, že ruští vojáci stříleli civilisty. Poté jsem podnikl cestu do Moskvy, abych konfrontoval prezidenta Putina s tím, co jsem viděl,“ prohlásil Nehammer pro NBC.

Rozhovor popsal jako „upřímný a náročný“. „Řekl jsem mu, co jsem viděl. Viděl jsem válečné zločiny. Viděl jsem obrovské ztráty ruské armády. A řekl jsem mu, že je třeba vytvořit humanitární koridory pro civilisty jako například v Mariupolu nebo Charkově,“ dodal rakouský kancléř.

Ruští okupanti plánují uspořádat v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny referendum o odštěpení oblasti od 1. do 10. května. Na facebooku o tom informovala ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Hlavní město oblasti Cherson je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala.

Denisovová podle agentury Ukrinform napsala, že podle svědků se v tiskárně města Nova Kachovka tisknou hlasovací lístky pro „pseudoreferendum“. Protokoly o výsledcích hlasování zřejmě budou připraveny předem a přivezeny do regionálního centra. Po dobu konání referenda od 1. do 10. května má být Cherson uzavřen pro vjezd a výjezd a přerušena veškerá komunikace.

Podle Denisovové plánuje Rusko použít stejné schéma pseudoreferend jako v roce 2014 v Luhansku a Doněcku, kde se místo zjištění vůle lidu vytvořil jen obraz pro ruskou televizi. Poznamenala ale, že uspořádání referenda bude pro Rusko obtížné, protože obyvatelé Chersonské oblasti nepřestali v organizování okupačních protestů s hesly Cherson – to je Ukrajina!, přestože ruští okupanti se snaží tato shromáždění rozehnat.

Novináři z ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) potvrdili jedno úmrtí jednoho z členů posádky křižníku Moskva, který se ve čtvrtek potopil v Černém moři. Všimli si, že zprávu o smrti 41letého poddůstojníka Ivana Vachruševa zveřejnila jeho manželka na ruské sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci). Ruské úřady žádné oběti neoznámily.

„Náš hrdina!!! Zemřel při plnění svých povinností. Bojoval do posledního dechu za život lodi. Jsme v slzách a v žalu. V našich srdcích navždy zůstaneš hrdinou,“ napsala na webu Vachruševová.

Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce,“ řekl.

Ruské síly se snaží dobýt strategický přístav na severním pobřeží Azovského moře již od počátku invaze na Ukrajinu 24. února. Město je v plném obležení od 2. března. Dobytí Mariupolu by Moskvě umožnilo propojit okupovaný ukrajinský poloostrov Krym po souši se separatistickými územími na východě Ukrajiny, a zajistit si tak úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času.

„Pro všechny členské státy platí, že kdo může, měl by dodávat rychle,“ řekla von der Leyenová na téma dodávek zbraní na Ukrajinu. „Protože jenom tak může Ukrajina ve svém boji proti Rusku obstát,“ dodala.

Předsedkyně EK rovněž prohlásila, že západní sankce s postupem času čím dál více ovlivňují ruskou ekonomiku. „Hrubý domácí produkt Ruska se podle aktuální prognózy propadne o 11 procent. Státní bankrot Ruska je jen otázkou času. Putin touto válkou ničí také svou vlastní zemi a budoucnost svých obyvatel,“ dodala.

Nejméně pět lidí zahynulo a dalších 13 utrpělo zranění při dnešních náletech na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní záchranáře. Novináři agentury AFP zaslechli dvojí střelbu a zahlédli pět požárů, které se šířily rezidenčními oblastmi v centrální části Charkova.

Podle agentury AP rakety zasáhly bytové domy, na místě jednoho z útoků bylo vidět rozbité sklo, trosky a na ulici kus nejméně jedné střely. Hasiči a místní obyvatelé se snažili uhasit požáry, které vypukly v několika bytech.

Druhé největší ukrajinské město se stalo terčem ostřelování i v sobotu. Při explozi pravděpodobně způsobené raketou zemřeli nedaleko místního tržiště tři lidé a 34 dalších utrpělo zranění, uvedl starosta Charkova Ihor Těrechov.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj řekl CNN, že Ukrajina není ochotna vzdát se území na východě země. Ukrajinská armáda je podle něj připravena s ruskou armádou v oblasti Donbasu bojovat. Tato bitva by mohla ovlivnit průběh celé války, řekl ukrajinský prezident.

Dodal, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.

Ruské ministerstvo obrany vyzvalo obránce Mariupolu, aby dnes od šesté hodiny ranní moskevského času (5:00 SELČ) ukončili odpor a složili zbraně. „Všem, kteří složí zbraně, zaručujeme jejich životy,“ uvedlo.

Ukrajinská vláda se podle agentury Reuters k této výzvě nevyjádřila. Poradce starosty Mariupolu nicméně uvedl, že ukrajinské síly budou město bránit dál navzdory ruskému ultimátu. „V sobotu večer okupanti oznámili, že vytvoří koridor pro ty zbývající bojovníky, kteří se vzdají,“ uvedl Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. „Naši muži ale dnes pokračují v obraně města,“ dodal.

Podle Andrjuščenka se boj nezúžil jen na oblast oceláren Azovstal, jak tvrdí Moskva, ale střety probíhají i na Taganrožské ulici, která se nachází pět kilometrů od komplexu oceláren. Rusové rovněž dělostřelectvem ostřelují rezidenční budovy a oblast přístavu, dodal poradce mariupolského starosty.

Polské hranice od začátku ruské invaze překročilo 2,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Informovala o tom dnes polská pohraniční stráž. Celkový počet lidí, kteří od počátku války uprchli za hranice Ukrajiny, už podle posledních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překročil 4,86 milionu.

Polští pohraničníci dnes uvedli, že v sobotu odbavili 19 200 lidí prchajících z Ukrajiny. Zároveň upozornili, že v týž den překročilo opačným směrem hranice 22 000 lidí.

Na Ukrajinu se podle agentury DPA vrací především Ukrajinci, kteří míří do oblastí osvobozených od ruských okupačních vojsk. Agentura rovněž upozornila, že nejsou k dispozici žádné oficiální údaje o tom, kolik ukrajinských uprchlíků v Polsku zůstalo a kolik se jich vydalo na cestu do dalších evropských zemí.