„Skvělá práce,“ chlubí se Trump Texasem. Záchranáři a experti to vidí jinak

„Vše je připraveno k selhání,“ svěřil se už v polovině června serveru Politico jeden ze zaměstnanců americké Federální agentury pro krizové řízení (FEMA) v reakci na sérii změn a škrtů ve federálních úřadech a výzkumných institucích zaváděných od nástupu Trumpovy administrativy v lednu letošního roku.

Pro mnohé z kritiků střetů, zejména z řad demokratických politiků, se toto selhání projevilo při řízení krizových opatření v reakci na povodně na řece Guadalupe v jižním Texasu.

Záplavy, které začaly v prvním červencovém týdnu, nepřežilo nejméně 135 lidí, ještě vyšší počet se stále hledá. Těla dvou obětí pomohl v pondělí vyprostit tým českých hasičů, který tam den předtím dorazil na pomoc.

Sám americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že federální úřady odvedly tváří v tvář katastrofě „skvělou práci“, jakou ještě „nikdy nikdo neviděl“. Jeho ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová pak zdůraznila, že odpovědnost za řešení přírodní pohromy nesou především jednotlivé státy, nikoli federální vláda.

Změť letošních zásahů do fungování federálních úřadů podle zjištění amerických médií, jako je deník The New York Times, zřejmě v několika momentech zpomalila reakce na povodňová varování a efektivní distribuci pomoci.

Když 4.července v 1:14 ráno Národní meteorologický úřad (NWS) rozeslal varování o zvýšeném riziku povodní na řece Guadalupe, komunikaci místních úřadů ohledně nouzových opatření měl v prvé řadě zajistit koordinátor meteorologických varování na pobočce NWS v texaském San Antoniu.

Jenže poslední koordinátor Paul Yura byl podobně jako dalších 600 zaměstnanců NWS v dubnu propuštěn v důsledku opatření zaváděných Úřadem pro efektivitu vlády (DOGE), tehdy ještě pod vedením Elona Muska.

Experti oslovení americkou stanicí CNN se nicméně domnívají, že škrty v NWS nebyly bezprostřední příčinou pomalého zavádění krizových opatření v Texasu.

„Chyba nastala mimo meteorologickou službu, a to byla vždycky největší noční můra,“ řekl televizi meteorolog Brian LaMarre, který také v minulosti pracoval pro NWS.

„Hurikány, tornáda, záplavy, lesní požáry, ať je to cokoli, když vydáme varování, můžeme získat několik hodin, stejně jako to udělalo San Antonio. Byl to náskok tří hodin… a nikdo nekonal,“ připomněl prodlevu mezi vydáním výstrahy a nástupem záplav, během nichž na některých místech vystoupala voda o několik metrů během desítek minut.

Často se tak mluví o efektu, který na povodně mohly mít vládní zásahy v agentuře FEMA. Ta už v minulosti čelila kritice za pomalou komunikaci a neefektivitu, a to nejen ze strany Trumpových příznivců, ale i od části demokratů.

V posledních měsících se však musela vyrovnat s omezením rozpočtu (o 3,6 miliardy dolarů) i počtu zaměstnanců (zatím o 10 %, ale s plánovaným propuštěním dalších 20 %). Rušila proto projekty od výzkumu až po budování ochranné infrastruktury.

Trump navíc už v první půlce června oznámil plán agenturu postupně úplně zrušit a přenechat koordinaci krizových opatření do kompetencí federálního ministerstva pro vnitřní bezpečnost a jednotlivých amerických států.

Jednou z klíčových změn zavedených Trumpovou administrativou tak byla mimo jiné nutnost nechat schválit všechna opatření s výdaji nad 100 tisíc dolarů přímo ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemovou. Toto rozhodnutí podle zaměstnanců FEMA, kteří jej komentovali pod podmínkou anonymity pro deník The Washington Post, zpomalilo možnost urychleně uzavírat nové kontrakty, nasazení specializovaných skupin na místě povodní i distribuci akutní pomoci.

FEMA navíc kvůli nedostatku personálu nechala podle informací deníků The New York Times nezodpovězené tisíce telefonátů přeživších s žádostí o okamžitou pomoc.

I na přírodní katastrofy a urychlené zásahy obvykle připravený stát jako Texas je přitom na spolupráci s federálními úřady do velké míry závislý. Ta ovšem v případě letošních povodní zřejmě výrazně zaostávala například za loňskou reakcí na hurikán Beryl, kdy se FEMA podařilo okamžitě nasadit připravené zásahové síly a zajistit distribuci základního vybavení.

Po texaských povodních začali i představitelé Trumpovy administrativy, včetně Noemové, mluvit o reformě FEMA, nikoli o jejím zrušení. Zprávy o zpomalení protipovodňových opatření kvůli škrtům ale ministryně v rozhovoru pro NBC News odmítla jako „naprosto falešné“ a zdůraznila potřebu v budoucnu podpořit především efektivní pomoc na úrovni států.

Mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricie McLaughlin pak označila případné komplikace pouze za dočasný vedlejší efekt přerodu přebujelé byrokratické organizace v efektivní zásahovou jednotku spolupracující přímo s jednotlivými státy.

Kritici současných škrtů, jako například bývalý personální ředitel agentury FEMA Michael Coen, ovšem varují, že současné komplikace při protipovodňových zásazích v Texasu mohou být jen špičkou ledovce.

„Obávám se, že FEMA bude v nevýhodě, protože nemá zdroje k reakci na katastrofy, které se mohou stát, může jít o dvě nebo tři katastrofy najednou ve stejném čase,“ řekl Coen v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Masová propouštění zaměstnanců zodpovědných za chod organizace a rušení dlouhodobých výzkumných projektů a investic, nejen v agentuře FEMA, ale i v rámci Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOOA) či Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), mohou dlouhodobě snížit schopnosti federálních i místních úřadů předvídat přírodní katastrofy a efektivně na ně reagovat, varoval například list Politico s odkazem na zaměstnance dotčených úřadů.

Minimálně při pohledu na rozpočtový zákon schválený 4. července (tzv. velký krásný zákon) se ale zdá, že škrty ve federálních úřadech a výzkumných institucích (včetně výše jmenovaných) budou i nadále pokračovat. A to navzdory tomu, že podle nedávných průzkumů výzkumného centra NORC pro agenturu AP se 72 % Američanů domnívá, že federální vláda by měla hrát klíčovou roli v předvídání a organizaci pomoci při přírodních katastrofách.