Článek
Reportáž si můžete také poslechnout v audioverzi.
/Od našich zvláštních zpravodajů/
„Podle starého slovanského zvyku vítáme našeho vzácného hosta, jak se patří, tedy chlebem a solí. Prosím, nabídněte si,“ říká moderátor směrem ke slovenskému prezidentskému kandidátovi Štefanu Harabinovi.
Kulturní dům v městečku Vrbové nedaleko Piešťan je zaplněný ze třetiny a sám Harabin má asi 15 minut zpoždění.
Na chleba se během večera dostane ještě jednou, politik ho tentokrát dostává se sádlem. Podle moderátora jde o test „pravověrného slovenství“. Harabin prošel, i když prý po páté odpoledne už nic nejí.
Na začátku chleba se solí, pak hned chleba se sádlem jako ověření „slovenskosti“ kandidáta Štefana Harabina.
Jde o jeden z mála momentů, kdy dá publikum najevo emoce. Potlesků během večera moc nebylo. Možná za to mohl nevytopený sál, kde bylo chladněji než venku, a možná i Harabinův monotónní projev. Mluví pomalu a potichu, občas mimo mikrofon. Někdy ale zaskočí tím, že jedno či dvě slova vyštěkne překvapivě nahlas a razantně.
Svůj podíl na „vlažném“ publiku může mít i amatérská organizace a ozvučení. Slovenská státní hymna ani nedohrála, protože ji technik na svém telefonu omylem vypnul předčasně. Stihlo ještě zaznít: „Slovensko naše posiaľ tvrdo spalo,“ ale k probuzení blesky a hromy už nedošlo.
Zastavte to, jinak Slováci vymřou
Harabin se to v úvodu snaží vynahradit. Jeho blesky a hromy hned po první uvítací větě míří na LGBT+ lidi, tedy lesby, gaye, bisexuály, trans lidi a další queer osoby. Hřmění proti jinakosti rámuje jako hlavní bod svého prezidentského programu: „ochranu rodiny“.
„Zintenzivnily se útoky na rodinu prostřednictvím LGBTI agendy, která byla infiltrovaná do našeho právního systému přijetím Istanbulské úmluvy,“ tvrdí Harabin, který byl v minulosti šéfem Nejvyššího soudu. Mluví o „zhoubné LGBTI ideologii“, která podle něj „propaguje různé zvrácenosti jako homomanželství“.
V té souvislosti kritizuje Harabin prezidentku Zuzanu Čaputovou a zesměšňuje i teroristický útok na bratislavský LGBT podnik Tepláreň z podzimu 2022, při kterém útočník zavraždil dva lidi.
„Pokud tohle nezastavíme, naše budoucí generace se dostanou do pozice vymření a zániku slovenského národa,“ straší prezidentský kandidát lesbami a gayi.
V podobném duchu se nese i zbytek Harabinova projevu a odpovědi na dotazy. Kandidát dál ve volném stylu mluví o nebezpečí migrace, rozřeďování slovenského genofondu, o klonování lidí, o tom, že očkování znamená smrt a řízené snižování populace Slovenska. Jako prezident by se prý zasadil o zákaz „politických neziskovek“, které označuje po Putinově a Orbánově vzoru za zahraniční agenty.
Zaznívá i výpad proti médiím, která z něj prý záměrně před kamerami „dělají velblouda“. Adresně útočí na známou novinářku deníku SME Zuzanu Kovačič Hanzelovou. Plynule pak navazuje na slovensko-americkou obrannou smlouvu, o které hovoří jako o „okupační“ a neústavní.
Jeden z mála bouřlivějších potlesků pro Putina
Delší pasáž věnuje i Ukrajině a Rusku. O odpovědnosti Kremlu za konflikt z jeho úst nepadá ani slovo. Vrahem a agresorem je v Harabinově světě navzdory všem faktům ukrajinská vláda, která podle něj od roku 2014 vraždí ženy, děti a starce.
O ruské invazi mluví přesně podle putinovského slovníku jako o „speciální vojenské operaci“. „Rusku normálně hrozil ozbrojený útok (z Evropy), ale Putin je přelstil a předešel je. Byla to ruská sebeobrana,“ říká Harabin a zvyšuje přitom hlas. U lidí to vyvolává jeden z mála bouřlivějších potlesků.
Kvůli schvalování ruské putinovské agrese proti Ukrajině ho v květnu 2022 krátce zadržela policie. Následovalo obvinění z hanobení rasy, národa a přesvědčení a ze schvalování trestného činu. Před trestním soudem se má Harabin poprvé objevit letos 25. března, tedy hned po prvním kole prezidentských voleb.
Jakékoli sankce proti Rusku Harabin považuje za nezákonné, prý odporují mezinárodním smlouvám a Chartě OSN. Ministra zahraničí Juraje Blanára a protikandidáta Petera Pellegriniho kritizuje za to, že Rusko označili za agresora. Do vlády Roberta Fica se jinak opírá jen tehdy, když jí vyčítá přílišnou měkkost a údajné ústupky liberálům.
Harabinova rétorika přesně odpovídá tomu, co sdílí na sociálních sítích jeho skalní podporovatelé. Ti často čerpají z dezinformačních a konspiračních médií a jsou aktivní ve facebookových skupinách, ve kterých zveřejňují hoaxy a momentálně i dehonestují Harabinovy protikandidáty.
U tématu Ruska se v sále ve Vrbovém našel i Harabinův oponent. Třiadvacetiletý Matúš se kandidáta ptá, na základě jakých ekonomických ukazatelů hovoří o Rusku jako o světové velmoci. „Spokojený nejsem, čekal jsem lepší odpověď. Mluvil o válce a tak dál,“ hodnotí Matúš Harabinovu reakci.
Se šestnáctiletou sestrou Julií se přišli na Harabina podívat „hlavně ze srandy“, protože ho mají za vtipného člověka. „Tedy jen do té doby, dokud není ve vysoké funkci,“ dodává Julia.
Matúš chce v prvním kole chce volit expremiéra Igora Matoviče, ve druhém pak dá s jistotou hlas liberálovi Ivanu Korčokovi.
To paní Elena z Vrbového, se kterou jsem mluvil v sále chvíli před začátkem akce, trvá na tom, že ve druhém kole dá hlas Harabinovi. A kdyby se do něj náhodou nedostal, nepůjde volit vůbec. „Nepůjdu. Jsem rozhodnutá a nic mě nepřesvědčí,“ říká k možnosti výběru mezi favority průzkumů expremiérem Peterem Pellegrinim, který zastupuje vládní koalici, a bývalým šéfem diplomacie Ivanem Korčokem podporovaném hlavně voliči opozice.
Nejdřív vůbec odpovídat nechce, protože prý její slova určitě překroutím. Než mi vůbec něco řekne, několikrát se ptá, z jakého média jsem. Nedůvěra je patrná, ale nakonec ke krátkému rozhovoru se strohými odpověďmi svolí.
Štefan Harabin
Šestašedesátiletý právník a politik byl v letech 2006 až 2009 ministrem spravedlnosti v první vládě Roberta Fica. Nominovala ho strana HZDS Vladimíra Mečiara.
Za minulého režimu byl Harabin členem komunistické strany a v 80. letech se stal soudcem a v roce 1991 nastoupil na nejvyšší soud. Mezi lety 1998 až 2003 nejvyššímu soudu dokonce předsedal a do stejné funkce se opět vrátil hned po konci svého vládního angažmá a byl v ní do roku 2014.
Na prezidenta kandidoval už v roce 2019, kdy skončil na třetím místě. Legálnost voleb tehdy zpochybňoval. Průzkumy ho teď řadí na třetí místo znovu a přisuzují mu výsledek mezi osmi a deseti procenty.
Právník, soudce a politik Štefan Harabin.
„Fandím panu Harabinovi. Líbí se mi, že je pro zákony a aby se lidé na Slovensku měli dobře a pomáhá obyčejným lidem,“ vysvětluje svou motivaci. „Všechno,“ odbývá pak otázku na to, co ji na Harabinovi oslovuje nejvíc.
K volbě Pellegriniho ve druhém kole by Elenu nepřesvědčilo ani to, kdyby ho Harabin svým voličům doporučil. „Určitě ne. Není mi sympatický. Nemohu vám říct proč. Pellegrini hraje tak, aby to bylo momentálně v jeho prospěch,“ říká.
Se současnou vládou, ve které je Ficova strana Směr, Pellegriniho Hlas a Slovenská národní strana, souhlasí. Předchozí vlády byly podle ní otřesné.
Sám Harabin Pellegriniho během večera zmínil několikrát. O předsedovi Národní rady tvrdí, že ve své funkci podle zákona kandidovat nesmí, protože je to právě předseda parlamentu, jenž volby a jejich termín vyhlašuje.
Věští, že ústavní soud by mohl volby zrušit, pokud by se na něj Ivan Korčok obrátil.
Aktuální průzkum agentury AKO pro televizi JOJ naznačuje, že paní Elena by zřejmě byla ve druhém kole v menšině. Na 64 procent Harabinových voličů z prvního kola by teď podpořilo ve druhém kole Petera Pellegriniho. Ivanu Korčkovi by daly hlas tři procenta z nich.
