Vadný beton, utajení a miliardy. Co se děje na stavbě Ficovy „výkladní skříně“

„Je to obrovský projekt a jedna z hlavních strategických investic naší vlády,“ říkal ještě loni v lednu slovenský premiér Robert Fico. Na stavbu nové velké nemocnice se přijel do Prešova podívat i s ministry.

„Megaprojekt“, jak se o nové prešovské nemocnici píše, měl být hotový zhruba do voleb na podzim 2027 jako ukázkový příklad státní investice na východě Slovenska.

Při Ficově návštěvě loni v lednu pracovaly bagry. Hloubily stavební jámu.

O necelý rok a půl později byl Fico na místě znovu. Rozestavěné budovy mají dvě, místy i tři nadzemní patra. Už delší dobu se ale v areálu nestaví.

Důvodem je nedostatečná pevnost vybudovaných betonových nosných sloupů. Stavba se zcela zastavila 24. dubna. Ministerstvo obrany, které investici v přepočtu za 13 miliard korun řídí, pak kvůli tomu vyměnilo stavební firmu.

Ze strategické investice se tak pro Ficovu vládu stal strategický bod krizové komunikace.

Téma už týdny probírají média. Opozice se zas v parlamentu neúspěšně pokusila vyvolat hlasování o odvolání ministra obrany Roberta Kaliňáka.

Opozice dlouhodobě kritizuje projekt kvůli netransparentnosti. Otázky vzbuzuje způsob financování projektu, zadávání zakázek, stavební dozor i samotný proces povolování nemocnice.

Ministr Kaliňák procesy hájí s tím, že jde o vojenský objekt, který bude sloužit i potřebám NATO a staví se v utajeném režimu. Výdaje navíc vláda počítá mezi peníze vydané na obranu.

Stavba tím pádem nemá posudek vlivu na životní prostředí (EIA) a povoloval ji stavební úřad ministerstva obrany.

Premiér Fico se vůči kritice za šlendrián a nedostatečnou kontrolu brání protiútokem.

„Nikdy v životě jsem neviděl tolik škodolibosti a takovou koncentraci zlých lidí, jako vidím při kritice stavby vojenské nemocnice v Prešově,“ prohlásil na konci května lídr vládnoucí strany Směr.

„Do psej matere, chcete tu nemocnici, nebo ne? Nejde tu o pravdu ani o podporu projektu. Jde o čistý protivládní populismus,“ dodal předseda vlády na adresu kritiků a médií. Brání i svého ministra. „Pokud se objevila chyba, opraví se. Ale proč má, proboha, Kaliňák odejít? Za to, že staví nemocnici?“ ptal se Fico.

Pochybení na stavbě zlehčoval s tím, že jde o „standardní technický problém“.

O jakou chybu tedy jde?

Podle ministerstva obrany je problém v kvalitě betonu použitém na části nosné konstrukce.

Stavbaři měli beton zpracovat nejpozději do určité doby po jeho namíchání. Podle středeční publikace slovenského deníku Sme však na některých místech použili směs až zhruba tři hodiny po termínu stanoveném technologickým postupem. Beton tak ztratil část své pevnosti.

Uniklé výsledky zkoušek, na které se deník odvolává, ukazují, že některé sloupy dosahují jen přibližně třetiny předepsané pevnosti.

Ministerstvo obrany oznámilo, že bude nutné zbourat 23 nosných sloupů. Šéf resortu Kaliňák i vládní zmocněnec pro vojenské nemocnice Marian Križko ale tento týden připustili, že konečný rozsah škod může být větší.

„Je možné, že budou identifikovány i další konstrukční prvky určené k odstranění,“ naznačili.

Náklady na demolici vadných částí stavby odhaduje slovenské ministerstvo obrany zhruba na milion eur. Peníze chce získat z jedenáctimilionové bankovní záruky, kterou poskytlo maďarsko-slovenské konsorcium odpovědné za dosavadní výstavbu.

Kdy se práce na nemocnici znovu rozběhnou, zatím není jasné. Resort obrany stále čeká na kompletní technický posudek rozestavěného objektu, který měl být podle původních předpokladů hotový už před několika týdny.

Nejasností zůstává více, včetně toho, zda správně fungoval stavební dozor.

Opozice upozorňuje, že stát loni zrušil veřejnou soutěž na externí stavební dozor, kterou vyhrála společnost Amberg Engineering Slovakia. Ministerstvo obrany tehdy argumentovalo tím, že dohled zajistí levněji vlastními kapacitami.

Místo původně plánovaného týmu devatenácti odborníků ale na stavbě podle slovenských médií působilo jen osm lidí. Kritici navíc upozorňují, že část smluv není veřejná a není jasné, jakou mají tito lidé kvalifikaci.

Pozornost vzbudila i jedna z externích firem zapojených do dozoru. Slovenská média upozornila, že sídlí v rodinném domě a vznikla teprve nedávno, což dále přiživilo otázky kolem výběru kontroly.

Kaliňák kritiku odmítá. Tvrdí, že právě stavební dozor odhalil nekvalitní práci a zabránil tomu, aby stát převzal vadnou stavbu.

„Díky stavebnímu dozoru jsme zjistili, že je ta práce nekvalitní. Nepřevzali jsme nekvalitně provedenou práci a nezaplatili jsme za ni žádné peníze,“ hájil systém kontroly ministr obrany.

Otázky ale vyvolává i celková cena projektu. Kaliňák opakovaně mluví o částce 540 milionů eur, podle kritiků však nejde o náklady na celou nemocnici. Suma se zřejmě týká pouze civilní části projektu, tedy osmi nadzemních podlaží.

Součástí areálu mají být také tři podzemní podlaží určená pro vojenské účely. Jejich výstavba probíhá v utajeném režimu a stát nezveřejňuje ani jejich cenu, ani podrobnosti o dodavatelích či stavebním dozoru.

Opozice proto tvrdí, že skutečné náklady nemocnice mohou být výrazně vyšší. Připomíná také, že stát původně odhadoval cenu civilní části na 360 milionů eur bez DPH.

Vítězná nabídka ve výběrovém řízení už dosáhla 450 milionů eur a po zastavení stavby a výměně dodavatele se nyní počítá s částkou přesahující 540 milionů eur.

V této sumě navíc nejsou zahrnuty náklady na vojenskou část areálu ani budoucí zdravotnické vybavení nemocnice.