Článek
Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu. Uvedl to v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 572 lidí, píše agentura AP.
„Íránští představitelé zavolali v sobotu. Chtějí jednat,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Možná budeme muset zasáhnout ještě před setkáním,“ dodal však šéf Bílého domu. Předtím v neděli večer tamního času (pondělní brzké ráno SEČ) Trump podle agentur AFP a Reuters potvrdil, že s americkou armádou zvažují několik možností postupu vůči Íránu včetně vojenského zásahu. O možnosti amerického zásahu v Íránu v sobotu v telefonickém rozhovoru mluvili také Netanjahu a ministr zahraničí USA Marco Rubio, uvedl jeden ze zdrojů.
Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu. S odvoláním na úředníky o tom informovala agentura Reuters. Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužil násilí.
V Íránu už přes dva týdny pokračují rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení, které trvá už od čtvrtka, je stále obtížnější odhadovat rozsah demonstrací. Panují obavy, že teokratický režim využije informačního vakua k tvrdému potlačení sílících protestů. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí už dříve naznačil, že režim navzdory varování ze strany Spojených států tvrdě zasáhne.
V pondělí také vyzval bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a představitel íránské opozice, íránské bezpečnostní síly, aby se k protestům přidaly.
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Íránský ministr zahraničí: Jsme připraveni na válku
Server BBC informuje o projevu íránského ministra zahraničí, který prohlásil, že Teherán sice neplánuje vojenskou akci, ale je plně připraven na válku, pokud bude napaden.
Reaguje tak na Trumpovy výroky o případné intervenci USA v Íránu. Abbás Arákčí v projevu před zahraničními velvyslanci v Teheránu prohlásil, že Islámská republika „neusiluje o válku“ a varoval protivníky před jakýmkoli „nesprávným odhadem“. Řekl, že Írán je „ještě lépe připraven“ než během dvanáctidenního konfliktu s Izraelem v červnu loňského roku.
Arákčí také obhajuje pokračující omezení uprostřed nepokojů, čímž zjevně narážel na čtvrtý den po sobě, kdy je v zemi zcela odpojena internetová síť. Řekl, že tato omezení budou pokračovat, dokud se vláda neujistí, že už nehrozí žádné nebezpečí. Probíhající nepokoje se podle něj změnily z protestů na to, co popisuje jako „teroristické operace“.
Dodává, že Írán zůstává otevřený jednání, ale pouze za podmínek, které popisuje jako spravedlivé, důstojné a rovnocenné.
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Informuje o tom agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. Teherán varoval, že jakýkoliv útok by vedl k odvetě proti Izraeli a proti americkým základnám v regionu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně oznámil, že jeho země situaci v Íránu pečlivě sleduje.
„Lid Izraele i celý svět jsou v úžasu nad obrovským hrdinstvím íránských občanů,“ uvedl na úvod nedělního zasedání izraelské vlády Netanjahu. Odsoudil masové zabíjení civilistů, které podle něj v zemi pokračuje, a vyjádřil naději, že se podaří obnovit vztahy mezi Izraelem a Íránem, jakmile se země osvobodí od tyranie.
Írán v neděli Spojené státy před možným útokem varoval. Předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf poslancům řekl, že by Teherán reagoval odvetou na podle něj legitimní cíle, jako je Izrael a také americké vojenské základny. Postoj k USA dali najevo i poslanci, kteří na zasedání parlamentu podle agentury AP skandovali „Smrt Americe“.
Reuters poznamenává, že zdroje neuvedly, co v praxi znamená vysoká pohotovost izraelských sil. Izrael a Írán proti sobě vloni v červnu vedly dvanáctidenní válku.
Nejméně dva američtí zákonodárci z obou hlavních politických stran v neděli uvedli, že mají pochybnosti o tom, zda je vojenský zásah proti Íránu tou nejlepší cestou. Republikánský senátor Rand Paul v ranním pořadu televizní stanice ABC News uvedl, že si není jist, zda by měl takový úder zamýšlený účinek. Také demokratický senátor Mark Warner vyslovil názor, že by útok mohl spojit Íránce proti zahraničnímu nepříteli.
Naopak republikánský senátor Lindsey Graham, známý svým ostrým přístupem k zahraniční politice, v neděli ve vysílání televize Fox News řekl, že pokud by byl prezidentem, nechal by zabít všechny vrcholné představitele íránského režimu.
