Tohle bude velká operace, oznámil Trump. Na Írán vyslal ohromné síly

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán. Izrael svou vojenskou účast přímo potvrdil okamžitě, o americkém podílu následně informoval prezident Donald Trump. Mluvil o „velké operaci“. Deklaroval úmysl kompletně zničit íránský raketový program nebo jeho námořnictvo.

Výbuchy byly vidět a slyšet v íránském hlavním městě Teheránu, ale i v dalších městech po celé zemi, jako jsou Isfahán, Qom, Karadž nebo Kermánšáh.

Trump těsně před útokem prohlásil, že „není nadšený“ z toho, jak se vyvíjí americko-íránská jednání o íránském jaderném a balistickém programu. Vyjednavači obou zemí se sešli naposledy ve čtvrtek v Ženevě a ománští zprostředkovatelé mluvili o značném pokroku.

Spojené státy ale už několik týdnů hromadily vojenské síly na Blízkém východě a ještě tak vyztužily obvyklou síť amerických vojenských základen v regionu, jejíž jádro tvoří Al-Udajd v Kataru.

Základem jsou dvě letadlové lodi. USS Abraham Lincoln zamířila do regionu už koncem ledna. V poslední době se pohybovala v Arabském moři, kde ji zachytily i satelitní snímky.

Údernou skupinu USS Abraham Lincoln tvoří tři torpédoborce třídy Arleigh Burke. Dále dva torpédoborce schopné úderů střelami dlouhého doletu a tři specializované lodě určené pro boj u pobřeží. Další torpédoborce se pohybovaly v jiných částech regionu.

Do východní části Středozemního moře pak dorazila největší letadlová loď světa – USS Gerald R. Ford. V průběhu týdne ji zaznamenali u řeckého ostrova Kréta, ale ve čtvrtek vyrazila dál, pravděpodobně k pobřeží Izraele.

Na palubu USS Gerrald R. Ford se vejde až pět tisíc námořníků. Kolos pohání dva jaderné reaktory, které poskytují až trojnásobek elektrického výkonu oproti předchozí třídě Nimitz, ke které patří USS Abraham Lincoln.

USS Gerald R. Ford pojme až 75 letadel, což je o něco méně, než se vejde na USS Abraham Lincoln. Hlavní údernou sílu tvoří stíhačky F/A-18.

Kromě posílení námořnictva Washington vysílal do regionu i další letecké síly. Podle veřejně dostupných údajů o leteckém provozu dorazila nová letadla například na základnu Muwaffák Šachíd v Jordánsku.

Do Izraele pak Spojené státy vyslaly své nejmodernější stíhací letouny F-22 Raptor. Jde o první případ, kdy americké bojové stroje přistály v zemi s perspektivou možného bojového nasazení, napsal tento týden deník The Wall Street Journal (WSJ).

Nasazení letounů bylo deklarované jako posílení ochrany izraelského území i amerických jednotek na Blízkém východě před případnou íránskou odvetou.

Americká přítomnost v Izraeli jako taková není novinkou. Spojené státy již dříve vyslaly pozemní jednotky k obsluze protiraketového systému THAAD a u izraelských břehů rozmístily torpédoborce vybavené obranou proti balistickým střelám. Novinkou je přímé působení špičkových stíhaček z izraelských základen, upozorňuje WSJ.

Také satelitní snímky americko-britské základny Diego García v Indickém oceánu ukazovaly v poslední době zvýšenou koncentraci amerických letadel.

Vedle podpůrných a tankovacích strojů tam byly nově rozmístěny také stíhací F-16CM z 35. stíhacího křídla, přesunuté z japonské základny Misawa, napsal server The War Zone.

Vojenský analytik Justin Kramp už v polovině února pro BBC Verify rozebral, že současné americké přípravy na Blízkém východě vykazují větší hloubku a udržitelnost než manévry před lednovým zadržením bývalého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nebo před loňskou americkou operací Půlnoční kladivo zaměřenou na íránský jaderný program.

Ve všech případech figuruje úderná skupina letadlové lodě a několik samostatně operujících torpédoborců. Nasazení amerických sil ve Venezuele a proti Íránu se však odehrávalo za odlišných okolností.

Před údery proti Venezuele vyslaly Spojené státy do Karibiku letadlovou loď USS Gerald R. Ford. Využily však méně letadel, protože mohly snadno nasadit stroje ze základen na území Spojených států nebo z Portorika.

Do Karibiku byly přesunuty i výsadkové lodě schopné sloužit jako základna pro vrtulníkové operace, jak ukázalo zadržení Madura. Venezuelské ozbrojené síly jsou však obecně považovány za méně schopné obrany či odvety vůči USA.

Podle Krampa, který stojí v čele poradenské společnosti Sibylline zaměřené na rizika a zpravodajství, umožňuje současné soustředění amerických lodí a letadel spolu s osmi existujícími leteckými základnami v regionu vést poměrně intenzivní a dlouhodobé údery v rozsahu až 800 bojových letů denně. Cílem by bylo učinit případnou íránskou odvetu neúčinnou.

„Nejde jen o přípravu na úder, ale o širší odstrašující nasazení sil, které lze podle potřeby zesílit či omezit,“ uvedl Kramp.