Článek
Bělošský majitel farmy v Jihoafrické republice a jeho dva zaměstnanci čelí obvinění, že zastřelili dvě černošky a jejich těla předhodili prasatům, aby se zbavili důkazů. Případ vyvolal pobouření v celé zemi a prohloubil rasové napětí v zemi, napsal dnes web stanice BBC.
Šedesátiletý majitel Zachariah Johannes Olivier a jeho 19letý a 50letý podřízení jsou souzeni za vraždu dvou čtyřicátnic, které loni hledaly jídlo na farmě poblíž města Polokwane v severovýchodním státě Limpopo. Když je muži zabili, jejich těly údajně nakrmili prasata.
Trojice čelí také obvinění z pokusu o vraždu, protože střílela na manžela jedné z žen, z držení střelné zbraně bez licence a z maření výkonu spravedlnosti. Ani jeden se k obviněním nevyjádřil a všichni tři zůstávají za mřížemi.
Případ otřásl celou Jihoafrickou republikou a vyvolal vzpomínky na rasistický systém apartheidu, který v zemi skončil před více než 30 lety. Rasové napětí panuje zejména na venkově, kde většina zemědělské půdy zůstává v rukou bělošské menšiny, přičemž pozemky obdělávají většinou černoši. Zatímco první skupina si stěžuje na vysokou kriminalitu, druhé se nelíbí nízké platy.
JAR v roce 1948 po volebním vítězství Národní strany zavedla rasovou diskriminaci zvanou apartheid, která zbavila africké obyvatelstvo všech občanských práv. V roce 1984 byla přijata nová ústava, podle které se země přeměnila v multirasový bělošsko-míšenecko-asijský stát s bělošskou nadvládou. Africká většina, která měla být umístěna v samosprávných územích, byla z jakéhokoliv rozhodování vyloučena.
Vláda pod tlakem černošské veřejnosti i zahraničí postupně odstranila četná rasistická opatření, avšak na podstatě apartheidu bezpodmínečně trvala. Segregaci černošského a bělošského obyvatelstva parlament definitivně zrušil novou ústavou z dubna 1994. Kvůli politickým násilnostem v zemi mezi lety 1984 až 1994 zemřelo podle některých odhadů nejméně 25 000 lidí.
