Trump vyhrožuje útokem dalšímu spojenci. Na jeho seznamu je už 15 států

Americký prezident ve středu se svou administrativou projednával další postup vůči Teheránu.

V noci pak Spojené státy provedly další údery na cíle v Íránu, byť příměří pokračuje, stejně jako rozhovory o mírovém řešení, s jejichž vývojem ale není Donald Trump momentálně spokojený.

Režim ajatolláhů ale není jediný, koho si vzal šéf Bílého domu na mušku. Během části zasedání, kde byli přítomní novináři, vyhrožoval vojenským útokem dalšímu státu: Ománu.

Varoval před možností, že by se sultanát dohodl s Teheránem na společném vybírání poplatků za proplutí Hormuzským průlivem. Omán a Írán leží na protilehlých březích klíčové námořní tepny, která je ochromená od konce února, kdy ji Írán zablokoval v odvetě za americko-izraelský útok.

„Omán se bude chovat stejně jako všichni ostatní, jinak ho budeme muset vyhodit do vzduchu,“ řekl Trump během zasedání kabinetu, když odpovídal na otázku reportéra na Hormuz. „Chápou to. Budou v pořádku.“

Írán skutečně podle zákulisních informací agentury AP přesvědčuje Omán o možnosti společné kontroly nad průlivem, kudy v mírových časech proudí pětina světového obchodu s ropou. To by bylo v rozporu s principem volné námořní plavby, což je desítky let jeden ze základních kamenů americké zahraniční politiky.

Trump nicméně v minulosti sám připustil možnost, že by poplatky s Íránem mohly vybírat Spojené státy. Teď veřejně projevil jiný názor a trvá na tom, aby plavba Hormuzem byla svobodná.

„Zůstane otevřený všem. Nikdo ho nebude kontrolovat, na to dohlédneme,“ řekl americký prezident a varoval Írán a Omán před vážnými následky, pokud by se dohodly na něčem jiném.

Prezidentovu výhrůžku vůči Ománu později citovalo na svém účtu na sociální síti X i americké ministerstvo zahraničí.

Ománská ambasáda ve Washingtonu ani ministerstvo zahraničí v Maskatu na dotazy zahraničních médií na Trumpovu výhrůžku nereagovaly. Íránská diplomacie vyjádřila sultanátu solidaritu.

Výhrůžky vůči Ománu jsou o to pozoruhodnější, že tento stát patří mezi nejstarší americké partnery na Blízkém východě. Vztahy mezi nimi sahají do první poloviny 19. století. V roce 1980 se stal Omán první zemí regionu, která s USA uzavřela formální dohodu, v níž Američanům umožnila přístup ke svým vojenským základnám.

Omán si nicméně udržuje oproti dalším státům Arabského poloostrova, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, neutrální postavení. Funguje jako zprostředkovatel v diplomatických jednáních nejen mezi USA a Íránem, přesto se ani on nevyhnul íránské odvetě za americko-izraelskou válku.

Pro Trumpa nejsou veřejné ostré výhrůžky vůči spojeneckým státům výjimkou. V minulosti nevyloučil útok ani na Grónsko, které je jako dánské území součástí NATO, nebo na Kolumbii, již Washington dlouhodobě označuje za strategického partnera a zařadil ji na poměrně úzký seznam „hlavních spojenců mimo NATO“.

Americká stanice CNN spočítala, že Trump už během svých dvou mandátů nevyloučil útok nebo přímo zaútočil na 15 států. Je ale nutné zdůraznit, že některé údery mířily proti teroristům a americká armáda je provedla se souhlasem tamních vlád, jako například nedávný útok v Nigérii.

Analytik CNN Aaron Blake ve svém textu podotýká, že některé z výhrůžek se dají vysvětlit teorií „šíleného muže“: Trump se snaží v zahraniční politice působit nepředvídatelně, aby dosáhl lepších výsledků pro Spojené státy. Věří, že američtí protivníci tak spíše přistoupí na jeho požadavky.

Blake vypočítává, že Trump už během svých mandátů vyhrožoval útokem každému třináctému státu na světě. Ve zmíněných zemích žije asi jedenáctina světové populace.