Článek
Smrt v přímém přenosu. Lidé budou moci na internetu sledovat popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 na základně v Texasu zastřelil 13 vojáků a další tři desítky zranil. Rozhodnutí Pentagonu ale vyvolává otázky, zda má veřejné sledování popravy odstrašující účinek, nebo se z trestu smrti stává pouhá podívaná.
„Považuji to za zcela zavrženíhodné a za krok nesprávným směrem,“ hodnotí kněz, teolog a etik Marek Orko Vácha. Připomíná dobu, kdy se lidé na popravy běžně chodili dívat. „Tuto stránku středověku již bychom měli mít za sebou. I kdyby byl trest smrti oprávněný, stát musí samostatně zdůvodnit, proč je oprávněné udělat z lidské smrti veřejnou podívanou,“ upozorňuje.
Popravčí četa má Hasana zastřelit 3. prosince na stejné základně, kde vraždil. Půjde o první vojenskou popravu v USA po více než 65 letech. Pentagon oznámil, že ji bude živě přenášet na internetu, konkrétní platformu ale zatím neuvedl.
Amerikanista Jakub Lepš, který působí na University of New York in Prague a je i mimo jiné politikem za TOP 09, popisuje, že Spojené státy od veřejných poprav ustoupily už před desítkami let. Poslední veřejná poprava se tam uskutečnila před zhruba 90 lety. Podle Lepše by tak živé vysílání popravy na internetu představovalo v americké historii naprostou novinku.
Smrt jako výstraha?
Americký ministr obrany Pete Hegseth veřejný přenos obhajuje tím, že má lidem ukázat závažné důsledky podobných činů. Podle Váchy však není jasné ani to, zda samotný trest smrti odrazuje lidi od páchání zločinů. Ještě spornější a obtížněji měřitelný je podle něj odstrašující účinek veřejné popravy.
Podle etika může navíc její sledování ovlivnit způsob, jakým společnost nahlíží na násilí. „Veřejná poprava může učit diváky vnímat trest smrti jako přijatelnou a určitým způsobem oslavovanou odpověď na zlo, a v některých případech třeba i ze zločinců vytvářet mučedníky a dělat jim a jejich přívržencům reklamu,“ míní Marek Orko Vácha.
Pochybnosti o odstrašujícím účinku přitom mají i samotní Američané. Podle červencového průzkumu agentury Pew Research Center podporuje trest smrti pro odsouzené vrahy 66 procent dotázaných. Zároveň se ale 59 procent respondentů domnívá, že trest smrti od páchání závažných zločinů neodrazuje.
„Ti samí Američané tedy podporují trest smrti, zároveň ale pochybují o jeho odstrašujícím účinku a nemají úplně důvěru v to, že při jeho vykonávání nedojde k justičnímu omylu,“ shrnul amerikanista Lepš.
I když o vině Nidala Hasana není pochyb, Vácha poukazuje ještě na další problematický aspekt veřejné popravy. Jakmile se záběry z ní dostanou na internet, jejich další použití už nikdo neuhlídá. Podle etika mohou být následně sestříhány, zesměšňovány nebo zneužity k nejrůznějším účelům. Stát tak nad jejich dalším využitím ztratí kontrolu.
Marek Orko Vácha přitom nesouhlasí ani se samotným trestem smrti. I kdyby ho ale společnost považovala za spravedlivý, podle něj to ještě neznamená, že by měla sledovat jeho vykonání. „Z oprávněnosti trestu neplyne oprávněnost jeho vysílání,“ zdůrazňuje.
Od milostí k popravám
Hasan se ještě může popravě bránit a podat u civilního soudu návrh na přezkum zákonnosti svého věznění. To by podle odborníků na vojenské právo mohlo popravu výrazně oddálit.
Zatímco bývalý americký prezident Joe Biden na konci svého vládnutí ušetřil od popravy 37 ze 40 lidí čekajících v amerických věznicích na trest smrti, jeho nástupce Donald Trump však zastává odlišný přístup.
Podle amerikanisty Lepše se v postoji současné administrativy odráží také její konzervativní směřování. Trumpův přístup k trestu smrti podle něj vychází mimo jiné z tradičního křesťanského pojetí spravedlnosti, které vystihuje zásada „oko za oko, zub za zub“.
Svou roli může hrát i přesvědčení ministra Hegsetha, který veřejný přenos popravy prosazuje. „U něj mě takový postoj nepřekvapuje. Souvisí i s jeho náboženským přesvědčením a církví, ke které se hlasí,“ uvádí Lepš. Hegseth náleží ke konzervativní protestantské denominaci.
Neúspěšná poprava jako varování
Debatu o trestu smrti ve Spojených státech nedávno rozvířil také případ Christy Pikeové. Odsouzená vražedkyně 30. září přežila pokus o popravu smrtící injekcí v Tennessee. Ani dvě podané dávky ji neusmrtily a skončila v nemocnici. Guvernér státu následně pozastavil další popravy do konce roku.
Mohla právě tato událost přispět k rozhodnutí veřejně odvysílat Hasanovu popravu zastřelením? Amerikanista Jakub Lepš takovou možnost nevylučuje. „Je možné, že toto rozhodnutí vnímají jako šanci u veřejnosti rehabilitovat trest smrti,“ říká.
Podle něj totiž vedle otázky, zda má stát vůbec právo člověka popravit, vyvolává spory také samotný způsob vykonání trestu. Zastřelení popravčí četou je podle Lepše vnímáno jako kruté, ale zároveň velmi spolehlivé. Přímá souvislost mezi případem Pikeové a plánovanou popravou Hasana však potvrzena není.
