Článek
Drony už teď dokážou bojiště nepřetržitě sledovat a přesně zasahovat cíle. Tím výrazně zrychlily takzvaný „kill chain“ – tedy proces od nalezení cíle přes naplánování útoku až po samotný zásah. Podle šéfa výzkumného centra pro umělou inteligenci ukrajinského ministerstva obrany Danyla Cvoka může AI tento proces ještě výrazně posunout.
„Když mluvíme o válce budoucnosti, toto je koncept, který ukazuje, jak by mohla vypadat,“ řekl Cvok agentuře Reuters. Podle něj půjde o „válku operačních systémů“ s vysokou mírou automatizace přímo na frontě.
Výhodu podle něj získá ten, kdo dokáže lépe pracovat s daty. „Systém, který má více dat, lépe jim rozumí a navrhuje řešení, získá převahu nad druhým,“ uvedl Cvok.
„AI nám umožňuje rozhodovat rychle, efektivně a přesně. Jinými slovy, zkracuje rozhodovací proces,“ míní. Zásahy jsou díky tomu podle něj přesnější a dochází k menším ztrátám.
Cílem je vytvořit jednotný operační systém, který by dokázal smysluplně vyhodnocovat situaci na bojišti – ať už pro pěšáky na frontě, nebo velící důstojníky. „Umožní nám to více automatizovat dění a integrovat různé zbraňové systémy do jednoho živého organismu, který dokáže fungovat koordinovaně,“ popsal Cvok.
Ukrajinské ministerstvo obrany zřídilo speciální oddělení pro AI letos v březnu. Kyjev tak chce mimo jiné efektivněji využít obrovské množství dat z bojových operací. Zájem o tato data mají i zahraniční technologické firmy, včetně amerického Palantiru, který vyvíjí software pro analýzu velkých objemů dat pro rozhodovací procesy. Jeho šéf Alex Karp nedávno jednal v Kyjevě s ukrajinským vedením.
„Ukrajina je místem, kde vzniká obrovské množství dat o moderní válce,“ upozornil Cvok. Díky nim podle něj mohou vznikat nová řešení pro systémy řízené umělou inteligencí. Právě na Ukrajině se také ukáže, jestli takové technologie opravdu obstojí v praxi. Způsob vedení války se může zásadně proměnit už v příštích třech až pěti letech, upozorňuje.
Souvisí s tím také nově vznikající dilema. Ukrajina dál počítá s tím, že konečné slovo u bojových rozhodnutí má člověk. Jenže autonomní systémy budou reagovat stále rychleji a lidské rozhodování je paradoxně může začít brzdit. „Pak vyvstává otázka: Jak budeme stíhat rozhodovat o tom, co autonomní systémy navrhují?“ uzavírá podle Reuters Cvok.
