„Ministři by měli spáchat sebevraždu.“ Erdogan vede Turecko ke krachu

Turecko se řítí do ekonomické propasti a jak se zdá, činí tak zcela dobrovolně. Poté, co prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí opět odmítl zvýšit úrokové sazby, se kurz turecké liry propadl vůči dolaru o deset procent. „Je to, jako kdybyste vyjeli autem na vrchol kopce a Erdogan přeťal kabel vedoucí k brzdě,“ popsal současné dění analytik Tim Ash ze společnosti BluBay Asset Management.

Autoritářský turecký prezident považuje měnovou politiku za nástroj, který by měl podléhat jeho úřadu. V minulosti už proto odvolal tři šéfy centrální banky. Posledním z nich byl Semih Türmen, jehož odvolal prezident v říjnu. Türmen se nyní na Twitteru vyslovil pro okamžitý návrat k politice, která ochrání hodnotu turecké měny. „Iracionální experiment, který nemá šanci na úspěch, musí okamžitě skončit,“ napsal.

V pondělí Erdogan své kroky obhajoval těmito slovy: „Odmítám politiku, která oslabí zemi a odsoudí lid k nezaměstnanosti, hladu a chudobě,“ řekl s tím, že jeho vláda v ekonomické válce za nezávislost zvítězí.

Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB, vidí za nynější měnovou krizí právě vliv Erdogana na politiku centrální banky: „Hlavním důvodem je extrémně uvolněná měnová politika turecké centrální banky, která pod politickým tlakem prezidenta Erdogana - a navzdory téměř 20procentní míře inflace - pokračuje ve snižování úrokových sazeb. Výsledkem jsou významně záporné reálné úrokové sazby, které vedou zahraniční investory k opouštění tureckých aktiv.“

S názorem, že Turecko trpí kvůli odchodu zahraničních investic, souhlasí i bývalý velvyslanec v této zemi Tomáš Laně: „Hlavní příčinou současné krize je odliv investic v důsledku rostoucího autoritářství až diktátorských manýr prezidenta Erdogana. Ten soustředil moc ve svých rukou a veškeré demokratické protiváhy byly úplně zrušeny. Boom, který zažívala turecká ekonomika v nultých letech 21. století, byl dán právě zahraničními investicemi. Teď se to obrátilo,“ vysvětluje.

Rychlost, s níž Turci přicházejí o úspory, sledoval autor tohoto textu na vlastní oči. Když přijel před dvěma týdny do země, dávaly směnárny za euro zhruba 11 tureckých lir. O pouhý týden později to už bylo takřka dvanáct a dnes už za euro dostanete lir téměř 14.

Turečtí obchodníci začali už v minulém týdnu omezovat prodej některých základních potravin a stanovili na ně kvóty. Jak informoval list Sözcü, byl například prodej stolního oleje omezen na jednu lahev na osobu. Omezen byl i prodej cukru, jehož cena v supermarketech vyskočila v posledních dnech o 25 procent.

Při pohledu na neustále se měnící cenovky v obchodech si lidé začali dělat zásoby, kromě cukru a oleje třeba také mouky. Část tureckých dodavatelů už začala odmítat liry, protože měna ztrácí hodnotu rychleji než stačí zboží prodat.

V pondělí zaplavil turecké sociální sítě hashtag #Ekmek4. Ekmek znamená v turečtině chleba a čtyřka u něj značí čtyři liry. Až dosud se přitom chléb prodával za 1,5 až 2,5 liry, záleží na regionu.

„Pekárny nemohou dále prodávat chléb za stejné ceny jako dřív, protože 50 kilo mouky bylo před týdnem za 200 lir, nyní ale za 380,“ citoval server Al-Monitor Cihana Kolivara, šéfa tureckého Svazu výrobců chleba. Zdražení mouky podle něj snížilo pekárnám zisky a většina z nich bude muset zdražit, aby se udržela.

Šéf Turecké pekařské federace Halil Ibrahim Balci to ale odmítl s tím, že se sice ceny energií mění každým dnem, to prý ale neznamená, že občané zůstanou bez chleba.

Výsměch pak vyvolala obhajoba ekonomické politiky vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) z úst místopředsedy jejího poslaneckého klubu Cahita Özkana. Ten přirovnal Turecko k Japonsku, když se opozice tázal, zda také Japonci hodnotí svoji ekonomiku podle hodnoty amerického dolaru. Opozice využívá liru s cílem vyvolat předčasné volby, prohlásil.

Poslanec opozičních republikánů Ali Mahir Başarır si v reakci nebral servítky: „Japonský ministr zemědělství Tošikacu Macuoka spáchal sebevraždu kvůli nařčení z korupce. Člen úřednického týmu japonského premiéra také spáchal sebevraždu, protože kryl korupci v okolí premiéra. Neříkám, že byste se měli zabít, ale pokud si berete Japonsko za příklad, většina vašich ministrů by musela spáchat sebevraždu,“ řekl serveru Duvar.

Podle analytika Rusinka se dá zrychlení inflačních tlaků na liru očekávat i v příštích měsících. Logickým krokem by podle něj byl návrat k restriktivní měnové politice, to by ale vyžadovalo nezávislou centrální banku. „S ohledem na blížící se prezidentské volby v roce 2023 se takto dramatický obrat kurzu v tuto chvíli nezdá pravděpodobný,“ soudí.

Volby mohou nicméně přijít i dříve, opozice je zatím neúspěšně požaduje už pro příští rok. Vypsat by je ale musel sám prezident Erdogan, a to ve chvíli, kdy mu začíná hrozit porážka: „ Všechny průzkumy hovoří o tom, že oslabuje nejen jeho partaj, ale i on sám. Erdogan se vždy držel jako nejoblíbenější osobnost, teď už ale začíná ztrácet,” říká někdejší český velvyslanec Tomáš Laně.