Hlavní obsah

Navenek Erdogan hájil Palestince, potají ale nadbíhal Izraeli

Foto: Profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na Valném shromáždění OSN.

Reklama

23. 9. 19:00

Před Valným shromážděním OSN se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prezentoval jako hlavní zastánce Palestinců a tvrdě odsoudil jejich útlak ze strany Izraele. V pozadí se ale naopak snažil o usmíření se s židovským státem.

Článek

„Politika okupace, zabírání půdy a ilegálních osad musí být ukončena co nejdříve,“ vzkázal Izraeli ve svém úterním projevu na půdě OSN turecký vládce Recep Tayyip Erdogan. Odsoudil také izraelské „porušování mezinárodního statusu Jeruzaléma“ a prohlásil, že pokud bude „útlak našich palestinských bratrů“ pokračovat, jsou mír a stabilita v regionu nemožné.

Turecko bývalo tradičně jedním z mála muslimských spojenců židovského státu, v posledních letech se ale pod Erdoganovým vedením prezentovalo spíše jako jeho tvrdý kritik. V loňském projevu na půdě OSN turecký prezident obvinil Izrael z toho, že „roztahuje špinavé ruce nad Jeruzalémem“. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan tehdy na protest opustil sál a Erdoganův projev označil za antisemitský.

V roce 2018 pak Turecko vypovědělo izraelského velvyslance kvůli bombardování Pásma Gazy a Erdogan vyzýval muslimský svět, aby se sjednotil v odporu proti útokům. Izrael také označil za „krutý a teroristický stát“. Ke zlepšení vztahů nepřispívá ani kladný postoj Turecka k radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.

Turci odsuzují kampaň BDS

Ve světle toho, co se dělo v New Yorku o pouhé tři dny dříve, se zdají ostrá Erdoganova slova proti Izraeli jen jako prázdné fráze určené muslimskému publiku. 19. září tam totiž podepsaly společnou deklaraci o spolupráci Turecko-americký národní řídící výbor (TASC), organizace úzce napojená na Erdogana, a Židovská ortodoxní obchodní komora (OJC). Kromě toho, že obě organizace podporují zvýšení obchodní výměny mezi Izraelem a Tureckem, také v prohlášení odsuzují hnutí BDS (Bojkot, odklon investic, sankce). (Ve čtvrtek vyšlo na povrch, že Turecko poté, co se spolupráce provalila, od deklarace odstoupilo, pozn. red.)

„BDS podporuje extremismus,“ psalo se v prohlášení, které tak šlo přímo proti mezinárodní kampani, pomocí níž se Palestinci snaží bojovat proti okupaci svých území. Aktivisté, ale i palestinští politici vyzývají evropské i americké firmy, aby neobchodovaly s izraelskými firmami, které působí na Západním břehu Jordánu.

Posledním úspěchem kampaně BDS bylo rozhodnutí americké zmrzlinářské firmy Ben & Jerry’s, která letos v červenci oznámila, že už nebude na okupovaných palestinských územích prodávat své výrobky.

Nyní se proti kampani BDS postavila organizace, v jejíž správní radě zasedá i Halil Mutlu, Erdoganův bratranec, informoval server Ahval. Sám turecký prezident s vedením TASC na začátku týdne jednal. O významu organizace svědčí i fakt, že se s deklarací nechal vyfotit náměstek tureckého ministra zahraničí Yavuz Selim Kiran.

Turecký prezident tak vůči Izraeli vede dvojí politiku - vyhrocená protiizraelská rétorika, ale také reálné kroky a spolupráce. „On to takhle dělá asi 15 let. Na jednu stranu jsou jeho vyjádření směřována proti Izraeli, ve stejné době ale výrazně narostly bilaterální obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. I v té době, kdy byly vztahy nejvíc vyhraněné, vzájemný obchod rostl a Erdogan to podporoval,“ vysvětila politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Olomouci.

Připomněla také loňský konflikt v Náhorním Karabachu, při němž stály Izrael i Turecko na stejné straně, obě země podporovaly Ázerbájdžán proti Arménii. „Ve východním Středomoří jsou soupeři, v Náhorním Karabachu byly partnery,“ popisuje složité vztahy Turecka a Izraele.

Telefonát izraelské hlavě státu

Obě výše zmíněné organizace ve společné deklaraci slibovaly, že se zasadí o mír a prosperitu v regionu pomocí podobných iniciativ, jakými byly takzvané Abrahámovské dohody, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem na straně jedné se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem na straně druhé. Společně se také měly proti „předsudkům, nenávisti, antisemitismu, islamofobii a antiturectví“.

Turecko ratifikuje Pařížskou dohodu

Prezident Erdogan před Valným shromážděním oznámil, že turecký parlament ratifikuje Pařížskou klimatickou dohodu ještě před listopadovým klimatickým summitem COP26 v Glasgow. Vláda ji sice podepsala už v dubnu 2016, s ratifikací ale stále váhala. K nynějšímu rozhodnutí zřejmě přispělo léto plné extrémních výkyvů počasí - při povodních v Černomořském regionu a rozsáhlých lesních požárech zahynulo v Turecku nejméně devadesát lidí. Podle portálu T24 ale také půjčka tří miliard dolarů, kterou měla za ratifikaci slíbit Světová banka, Francie a Německo.

O podepsání deklarace informoval na Twitteru Metin Gürcan, zakládající člen opoziční Turecké demokratické a pokrokové strany (DEVA). Vládě nakloněná turecká média o kroku, který jde jasně proti zájmu Palestinců, neinformovala.

Erdogan, který židovský stát navenek kritizuje, už v červenci volal izraelskému prezidentovi Jichaku Hercogovi, aby se s ním domluvil na zlepšení vzájemných vztahů. Po nástupu amerického prezidenta Joea Bidena se totiž Erdoganův režim ocitá v čím dál větší izolaci. Shovívavý postoj k autoritáři, který měl Donald Trump, už Bidenova administrativa mít nebude, a Turecko se v posledních letech rozkmotřilo i s dalšími zeměmi regionu, jako jsou Egypt nebo Spojené arabské emiráty.

Právě posledně jmenovanou zemi obvinil Erdogan ještě loni v srpnu ze zrady kvůli tomu, že podepsala mírovou smlouvu s Izraelem. Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) pak podepsání Abrahámovských dohod nazvala „politickou sebevraždou“.

S Egyptem se zase Erdoganův režim neshodne v otázce Muslimského bratrstva - zatímco Ankara hnutí podporuje a v mnoha ohledech s ním souzní, režim prezidenta Sísího ho považuje za teroristickou organizaci, a Turecko proto v posledních letech opakovaně obvinil z podpory terorismu.

Politoložka Lucie Tungul vidí u Erdogana i další motiv ke zlepšování vztahůl s Izraelem: nejde jen o ekonomiku, ale i o geopolitické cíle. „Potřebuje si zlepšit pověst u Evropské unie a Spojených států, musel ukázat dobrou vůli. Proto před časem mluvil i o zahájení dlouho přerušených jednáních s Řeckem. Vstřícný krok vůči Izraeli může být vnímaný podobně,“ myslí si.

Na druhou stranu se ale Erdogan staví do role obhájce všech muslimů, proto musí kritizovat Izrael. Valné shromáždění OSN je pro to ideální půdou - zajistí mu dostatečnou pozornost, aniž by jeho výroky braly dotčené státy úplně vážně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované