Záhada pádu vojenského letounu v Rusku. Kyjev i Moskva žádají odpovědi

Od pádu ruského vojenského letoun Il-76 v Bělgorodské oblasti uplynul už víc než den a incident od té doby provází řada spekulací a protichůdných vyjádření.

Letadlo mělo spadnout ve středu dopoledne poblíž města Jablonovo, které leží asi 50 kilometrů od ukrajinských hranic. Záběry ze sociálních sítích zachycují poslední vteřiny před tragédií. Letoun míří k zemi a v jednu chvíli se od něj odtrhne větší kus. Pak letadlo mizí ze záběru a následuje velký výbuch.

Nad dalšími fakty už visí otazníky. Seznam Zprávy připravily přehled dostupných informací o pádu.

Krátce po incidentu ruské úřady oznámily, že na palubě letadla bylo 65 ukrajinských zajatců, kteří měli být vyměněni právě v Bělgorodské oblasti za ruské zajatce. V letadle bylo podle ruských úřadů také šest členů posádky a tři další osoby. Svá tvrzení ovšem Moskva nijak nedoložila a nebylo možné je nezávisle ověřit.

Kyjev sice nepotvrdil, že by se v havarovaném letadle nacházeli jeho zajatci, současně ani jejich přítomnost nevyvrátil. Během středy se objevila v ukrajinských médiích i verze, podle které letadlo převáželo rakety pro systém S-300, jimiž Rusové ostřelují Charkovskou oblast.

Se stejným tvrzením později přišel nepřímo i ukrajinský generální štáb, který uvedl, že „přijme veškerá opatření na ochranu Ukrajiny a Ukrajinců“, včetně toho, že se zaměří na ruská vojenská letadla používaná k přepravě raket.

Místo pádu letadla:

Že se měla výměna zajatců ve středu konat, nepopírá podle ruskojazyčné BBC ani Rusko, ani Ukrajina. Z ukrajinské strany to potvrdila vojenská rozvědka (HUR). Z ruské pak ministerstvo obrany. Zásadní otázkou ale zůstává, zda Kyjev věděl o tom, jakým způsobem mělo k transportu vězňů dojít. Podle Ženevských konvencí má Moskva dokonce povinnost toto sdělit.

Ruské ministerstvo trvá na tom, že ukrajinská strana věděla o plánu dopravit zajatce do Bělgorodské oblasti letadlem.

Kyjev naopak tvrdí, že nevěděl nic o trase a způsobu přepravy zajatců. Poznamenal, že „přistání transportního letadla 30 kilometrů od oblasti, kde probíhají boje, nemůže být bezpečné“.

Ukrajinská vojenská rozvědka tak v souvislosti s leteckou katastrofou obviňuje ruskou stranu z naplánované a úmyslné akce s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit mezinárodní podporu Kyjeva.

Pochybnosti pak vyvolává i tvrzení ruského ministerstva obrany o počtu převážených ukrajinských zajatců v poměru k ruské posádce. Jeden z dříve propuštěných ukrajinských vojáků Maxim Kolesnikov napsal na platformě X, že ho při převozu do Bělgorodu hlídalo 50 zajatců asi 20 ruských dozorců.

Tvrzení obou stran se i v tomto případě rozchází. Na místě havárie byly nalezeny části trupu letounu se stopami vážného poškození. Podle ruského exilového serveru Meduza tak není pochyb o tom, že letoun byl sestřelen raketou vypálenou z většího systému protivzdušné obrany.

Letadlo pravděpodobně letělo s vypnutým transpondérem. Web Flightradar, který monitoruje letadla pomocí dat z těchto přístrojů, totiž nezaznamenal během středečního rána v Bělgorodské oblasti žádný let.

Není tedy možné zjistit detaily o letu, které by objasnily příčiny havárie, stejně jako nelze potvrdit nebo vyvrátit verzi ruského ministerstva obrany, poznamenala Meduza.

Ruské ministerstvo obrany obvinilo jen pár hodin po incidentu ukrajinskou armádu s tím, že letadlo sestřelila protiletadlová raketa vypálená z Charkovské oblasti. Asi hodinu před havárií letounu byl vyhlášen v Bělgorodské oblasti poplach kvůli raketovému útoku, upozornil server The Moscow Times.

Ukrajinská strana dosud nezveřejnila svou verzi událostí. Po zřícení letadla sice vydal generální štáb již zmíněné prohlášení, v něm ale podrobnosti pádu přímo nezmiňuje.

Moskva, která odsoudila incident jako teroristický čin Kyjeva, svolala v souvislosti s tím na noc ze čtvrtka na pátek mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve středu večer vyzval k mezinárodnímu vyšetřování incidentu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na to reagoval s tím, že mezinárodní šetření je potřeba, pokud se bude zabývat „zločinnými akty“ Kyjeva.

Ruské úřady krátce po incidentu oznámily, že začnou s jeho vyšetřováním. Kvůli jejich napojení na režim se ale nedá očekávat, že by probíhalo nezávisle. Ukrajinská tajná služba SBU tak podle serveru RBK-Ukrajina oznámila, že zahájila vlastní vyšetřování pádu ruského stroje.

Rádio Svobodná Evropa ve čtvrtek identifikovalo tři ze šesti členů posádky, jejichž smrt potvrdili i jejich příbuzní.