Článek
Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranicí 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí. Se snahou omezit růst průměrné teploty na půldruhého stupně Celsia do konce století počítá pařížská klimatická dohoda z roku 2015.
Pokud by všechny země světa skutečně splnily své již oznámené klimatické závazky, oteplila by se planeta podle UNEP do konce století o 2,6 stupně Celsia. Oproti loňské zprávě, podle níž to bylo až 2,5 stupně Celsia, je to zhoršení, které podle programu OSN souvisí především s ústupem Spojených států od dřívějších plánů na ochranu klimatu za administrativy Donalda Trumpa. USA jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů.
Prognóza počítá i s velmi optimistickou variantou, že by všechny státy dodržely své klimatické plány a také dosáhly stanovených cílů klimatické neutrality. I v takovém případě by se ale Země do roku 2100 oteplila o 2,1 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.
Všechny prognózy jsou výrazně nad cílem 1,5 stupně Celsia. Podle evropské služby pro sledování klimatu Copernicus průměrné oteplení v tříletém období mezi lety 2023 a 2025 poprvé překročilo 1,5 stupně Celsia.
Experti podle DPA většinově počítají s tím, že se cíl nárůstu o maximálně 1,5 stupně Celsia nepodaří naplnit, a poslední naděje se tak upíná k tomu, aby překročení této hranice trvalo co nejkratší dobu. „Překročení hranice neznamená kapitulaci. Stále ho můžeme udržet co nejmenší a co nejkratší a do konce století znovu snížit teploty pod 1,5 stupně,“ zdůraznil v souvislosti se zprávou UNEP generální tajemník OSN António Guterres.
Výrazný pokles emisí skleníkových plynů se neočekává
Aby průměrná teplota na konci století nepřevyšovala tu z předindustriálního období o více než 1,5 stupně Celsia, musely by se dramaticky snížit celosvětové emise skleníkových plynů, a sice o 18 procent do roku 2030, o 45 procent do roku 2035 a o 69 procent do roku 2040. Ve všech případech je to srovnání s výchozí úrovní roku 2025.
Takový pokles se ale podle DPA nedá očekávat. I v případě, že by státy uskutečnily všechna svá opatření na ochranu klimatu, by podle propočtů UNEP emise klesly jen o nejvýše osm procent do roku 2030 a 15 procent do roku 2035.
Šéfka UNEP Andersenová s ohledem na ničivé dopady klimatických změn apeluje na to, aby svět využil všechny dostupné možnosti ve snaze udržet maximální oteplení co nejnižší. Poukazuje i na úspěchy ve snižování emisí skleníkových plynů. Zpráva jmenuje třeba fakt, že od pařížské dohody o klimatu rostla kapacita obnovitelných zdrojů energie přibližně třikrát rychleji, než se tehdy očekávalo.
