Článek
Úplné zatmění Slunce se odehraje 21. srpna a bude vidět na území Ameriky. Vědcům přinese jedinečnou příležitost, jak pozorovat povrch planety Merkur.
Tento trpaslík sluneční soustavy však navzdory své velikosti skýtá řádku tajemství. Vědci například dosud nevědí, jak přesně vypadá jeho povrch.
Důvodem obtížného výzkumu planety je její malá vzdálenost od Slunce a také fakt, že dosud Merkur navštívily pouze dvě sondy. Při pokusech o jeho běžné pozorování jsou navíc dalekohledy astronomů oslněny Sluncem. Úplné zatmění tak umožní astronomům vidět planetu bez rušivého slunečního svitu.
Podle serveru Mic Network se astronomové zaměří především na světlo, které je blízké infračervenému záření a jehož vlny dosahují délky tří až pěti mikronů. Tyto vlny jsou jen o něco málo delší, než světlo, jež lidské oči vnímají jako červenou barvu.
Z hlediska výzkumu je vlnová délka rozhodující. Čím delší vlny jsou, tím více pod povrch jsme schopni nahlédnout. Viditelné světlo nám umožní pozorovat povrch Merkuru stejně, jako vidíme povrch Země. Infračervené pásmo pak vědcům umožňuje nahlédnout až 1,5 metru pod povrch.
Ovšem ani tak nebude pozorování jednoduché a stane se dle slov Constantina Tsanga z Jihovýchodního výzkumného institutu unikátní. Teleskopy totiž budou umístěny v „čumácích" dvou letadel, která během svého letu zkopírují trasu probíhajícího zatmění, aby využila co nejvíce času k pozorování. Celkově ve vzduchu stráví více než hodinu pozorováním Merkuru a sluneční koróny.
Tento způsob pozorování však přináší i rizika. Tím hlavním je nebezpečí vzniku požáru na palubě letadel. Dalším je pak možný vědecký neúspěch celé mise, neboť tuto metodu pozorování v praxi zatím nikdo jiný nevyzkoušel.
Podívejte se na záběry z přeletu nad Plutem.
NASA zveřejnila video z přeletu nad PlutemVideo: Klára Galová, NASA
